„Mám žiť väčšmi podľa inštinktov alebo podľa rozumu?” Pýtala som sa samej seba zakaždým, keď som sa nevedela pohnúť z miesta. Som veľká idealistka a prekáža mi, keď mi ľudia okolo ponúkajú návody na život. Vie ma vyviesť z miery, keď niekto odo mňa očakáva, že ideály nahradím plánmi. Nepopieram, že to má význam, lenže to je tá jednoduchšia...
Je nový rok, a tak si často definujeme naše sny a přání. Chceme v dalším roce něco změnit, něčeho dosáhnout nebo se něco naučit. Silvestr a Nový rok je takový předěl v životě. Poprvé v životě jsem si udělala nástěnku snů na tento rok. Na ni jsem si napsala a vizualizovala, co bych se chtěla naučit a co bych chtěla ve svém životě změnit. Mým...
„Tento článek vám může být návodem k tomu, jak se prakticky ohlédnout za uplynulým rokem. Můj příběh vás může podnítit k tomu podívat se na všechno, co jste dokázali, co se vám povedlo, co byste třeba udělali jinak. Uctít svou cestu a také to, že se z vás za ten rok stal jiný člověk. Zkušenější, moudřejší. A potom dát – tam nahoru, lidem...
V roce 2014 jsem se rozhodla, že je prozkoumám. Pěkně prakticky a sama na sobě. Bývalý vědecký pulec (arabistka a doktorandka na religionistice se zaměřením na spirituální vývoj osobnosti s obzvláštním zájmem o vliv islámu na výchovu dětí) se prostě nezapřel. Celý rok jsem si rozdělila na 50 týdnů a tento roční projekt jsem nazvala Absurdistán. Už před mnoha a mnoha lety jsem chtěla napsat stejnojmenný...
Ráda bych vás inspirovala k vytvoření velmi netradičního vánočního dárku. Je to dárek, který jste pravděpodobně ještě nikdy nikomu nedali, zabere tak půlhodinky vašeho času, můžete ho darovat naprosto komukoliv a nepotřebujete k tomu nic víc než tužku a papír a svou přítomnost a touhu chtít druhého obdarovat.
Řekněte popravdě, kdo z vás rozumí a umí procítit slova “najdi svůj střed”? Ze zkušenosti vím, že máme problémy kolikrát s tím procítit, kde mám nohu a ruku. Soustředit se na něco imaginárního je velký problém. Někdy si myslíme, že jsme uvnitřnění nebo že známe svůj střed, ale bývá to jen uklidnění toku myšlenek, který teď dokážeme analyzovat z klidnějších vod...
Cítíte stažení v podbřišku, špatně se vám dýchá a tak trošku se snažíte nebýt vidět? Máte někdy pocity strachu, že zklamete, že selžete, že to nezvládnete, že jste škaredější a horší než ostatní?
Většina z nás asi nejspíš zažila, jaké to je někoho milovat a zažít bolest z toho, když nás tento milovaný člověk opustí, zraní, nebo nám nějak ublíží. Takové chvíle hluboce raní naše srdce, naši důvěru v Život a v Lásku samotnou.
Láska a přátelství? Jak najít pravé přítelkyně? Může být žena s mužem kamarádka? Existuje něco, jako pravé přátelství? A co to vlastně je?
aneb Brání nám sociální sítě plně odejít od minulosti? Žijeme v době sociálních sítí. Skrz ně můžeme podnikat, dělat business stejně tak jako se můžeme dozvědět téměř cokoliv o komkoliv. Má to své klady i zápory. Nepovedené vztahy, nenaplněné „lásky“, všechno tohle máme stále před očima a jen jedním kliknutím se dostáváme zpět do minulosti. Je to správné? Dříve když...
Život nám ve své rozmanitosti a divokosti nabízí různé výzvy, příležitosti, dobrodružství, chutě a vůně. :) Občas si myslíme, že je to osud, něco, co tolik neovlivníme, avšak ať již vědomě či nevědomě my sami ty výzvy přitahujeme a tvoříme si jejich esenci. Osvojujeme si a poznáváme tak různé kvality naší úžasné duše. Učíme se, rosteme, přijímáme a pouštíme. Odhodláváme...
O vztazích mluví rozhodně častěji ženy. Pro ženu je vztah živná půda, je to něco, co probírá s kamarádkami, řeší a zkoumá. Dalo by se říct, že mluvit o vztahu je spíše ženská vlastnost. Mám velké štěstí, že se mi podařilo rozpovídat i muže, v tomto případě mého dlouholetého kamaráda a nyní i partnera. Je příjemné vidět názory z druhého břehu. Děkuji.
Znám její příběh. Příběh ženy, která nežije své ženství tak, jak by se jí líbilo, jak by si přála. Příběh ženy, která své ženství úplně potlačila a místo toho, aby naslouchala svým potřebám, touhám, hlasu svého ženství, své ženy uvnitř, místo toho, aby řekla dost, a s láskou se postavila za všechny ty zraněné části uvnitř sobě, obětuje zdá se vše
Dnes jsem dostala zajímavý dotaz od jedné mladé ženy: "Zjistila jsem, že se často vrhám do náruče nesprávných mužů – z touhy po doteku, z hladu po přijetí, po pochvale, po bezpečí, po pocitu lásky. Vím, že to pochází z určitého nedostatku z dětství, ale co s tím? Jak si mám dosytit malou hladovou holčičku?"
Milovala jsem ho neskutečně. Ráj na zemi pro mě trval celý rok. A pak to přišlo. Bum, prásk a byl konec. Bylo mi dvacet, když mi někdo poprvé zlomil srdce. Vím, co to je a teď vám, milé ženy, dívky, holky, posílám mých 8 nejdůležitějších poznání ze SINGLE ŽIVOTA.
Ženy ženám
Veronika Hradecká
Alice Kirš
Lenka Hrušková
