Už jako malá jsem měla bujnou fantazii a neustále vymýšlela nějaké příběhy. Bodejť by ne! Vždyť jsem z rodiny, kde všem v krvi koluje vypravěčský gen. Milovala jsem chodit se svou babičkou po návštěvách, kde se vyprávěla spousta historek ze života... A teď jsem se mi plní sen o vydání vlastní knížky
Svoje dni som delila medzi drinu v robote a drinu v domácnosti a nemala som ani kúsok slobody. Moje deti mali denne pred očami unavenú, smutnú a nespokojnú mamu a najčastejšia veta, ktorú počuli bola: "To si nemôžeme dovoliť, na to nemám peniaze." Do toho prišli rôzne rodinné problémy a ja som mala pocit, že som zamknutá v pasci, z ktorej niet úniku
Kde je hranice mezi sebeláskou a a sobeckostí? Někdy váhám a nejsem si jista, jak to odlišit. Jak se mít ráda bez výčitek? Může mít sebeláska i negativní vliv? Jak mohu opravdu přijmout své tělo? Jak si mám přestat vyčítat, že se rozvádím a děti ztratily tátu? Jak pracovat se studem? Jak mohu sebelásce učit mou 9letou dceru?
Ona šla po ulici a usmála se. Zase se otočil. Počítala to. Třetí muž se otočil. Vždy když má tyto šaty, tak se alespoň jeden otočí. Doběhla tramvaj
Na každou z nás žen občas padne pocit, že jsme naprosto bezcenné a nepotřebné. Jestli se vás chytnul právě teď a nechce se pustit, přečtěte si tuto krátkou báseň
Koně mě fascinovali už jako malou. Představovala jsem si volnost, svobodu a vzrušení, kterou zažívá žena cválající na koni po nekonečných zelených loukách... S mou vlastní kobylkou mi do života vstoupilo nejen úžasné půltunové zvíře, ale také koňský svět. Svět, který se přede mnou začal rozkrývat, nebyl zdaleka tak vznešený a krásný, jako zvířata, kterých se týkal
Zamyslete se, prosím, čím vším si musí projít... Přiznání sobě i okolí, že jsem "jiný". A co dál? Nyní jsou pár, žijí spolu už nějakou dobu a chtěli by rodinu, ale nemůžou. A proč vlastně? Proč jim to zakazujeme? A je nějaká cesta?
Od dubna jsem věděla, že mám něco na pravém prsu, ale musela jsem se učit na závěrečné zkoušky a na absolutorium. Po ukončení jsem v polovině června zašla k lékaři. Nastalo vyšetření ultrazvukem, mamograf, biopsie... Stihla jsem ještě dovolenou v Turecku a po návratu mi byla sdělena fakta a špatná zpráva.
Jak si více věřit? A jak překonat odkládání, nevzdat to a vše zdárně dokončit, i když nám chybí odvaha nebo podpora okolí? Jak najít svou jedinečnost, svou nezaměnitelnou hodnotu, a sdílet ji se světem? Jak vést sebe sama? Jak si vše efektivně naplánovat a neuštvat se? Jak zůstat, i na vedoucí pozici a mezi samými muži, ženou a přesto neztratit autoritu? To je jen...
Moje rána dřív bývala také hodně hektická - poklus na MHD, abych nepřišla pozdě do práce, rychle na sebe něco hodit, rychle standardní make-up a vyběhnout do ulic. Snídala jsem u počítače nad emaily a připadala si opravdu efektivně a důležitě. Ale nešlo to takto do nekonečna. Což jsem pochopila v momentě, kdy mi tělo začalo stávkovat. A dost! Začala jsem měnit svoje ranní rituály a návyky
Každý správný příběh změny se děje v nás samotných, v našem Já, které roste a sílí novou zkušeností. Pokud to necháme proudit... pak má moc nás změnit. Všechny. Od základu. Jinak je to jen další popsaný list v deníku našeho života. Jen další zářez, jako když odškrtáváte to-do-list.
Ve pátek 31.7. se nám měsíc posunuje do znamení Vodnáře, což je vzdušné znamení. Ovládá kotníky, lýtka, žíly a žlázy s vnitřní sekrecí. Přináší nové myšlenky, nové pohledy na svět, je neuchopitelný a zároveň velmi citlivý. Tento den můžeme cítit, že je čas vykročit do nových programů, situací a nových myšlenkových vzorců. Energie následujících dní bude energií vyčkávající - nabírání sil na velmi důležité rozhodnutí.
Snažíte se afirmovat pořád dokolečka, dokola, ale to pozitivní myšlení vám vydrží pár dní a pak opět sklouznete do toho bláta jako předtím. Kolikrát se cítíte ještě hůř. Jak je možné, že vám afirmace nefungují? Možná to taky znáte a přemýšlíte nad tím, kde se stala chyba, co děláte špatně
Díky vedené meditaci máte možnost projít si svůj život od doby před narozením až po dospělost, a vytvořit, a tak i třeba napravit či zkrátka vylepšit, v představě a prožitku různé momenty svého života, které třeba nebyly ideální nebo byly bolestné. Každý tak má možnost přepsat ve své mysli a prožitku jakoukoliv část svého života.
Nejen my ženy jsme někdy ztraceny ve svých pocitech a náladách, jak se vše nekontrolovaně a rychle střídá... Ale když znovuobjevíme svou cykličnost, dává nám vše smysl. Ale muži mohou přesto dál tápat... ale víte, že už nemusí?
Ženy ženám
Kateřina Svobodová
Alice Kirš
