Homosexualita a právo na život se vším všudy

Ráda bych se vyjádřila k situaci, která se týká homosexuálů, situaci, která je, myslím si, stále aktuální.

Spousta lidí si momentálně dává přes svoji profilovku duhu

Má to značit to, že podporují homosexuály. Ale jak? Tím, že mají duhu na svém profilu?
Jak se většina těchto lidí zachová v případě, že potkají homosexuální pár? Budou je přehlížet? Budou dělat, že je nevidí? Myslím si, že většina ano! Myslím si, že spousta z těch, co je tímto způsobem podporují, to dělají jen proto, aby byli zajímaví pro ostatní. Možná se mýlím, ale takhle to vidím já.

 

Raději bych to přejmenovala a říkala tomu tolerance

Ano, tolerují je, ale v tom je obrovský rozdíl. Možná to nevnímáte, ale v případě, že něco toleruji, tak se dá říct: dělám, že to nevidím. A podpora? Když někoho podporujeme, tak mu pomáháme. Snažíme se, aby dosáhl svého cíle. A o to by tu mělo jít především, o podporu těchto lidí a ne jen o toleranci.

Jenže, zamysleli jste se někdy nad tím, jaký mají život? Že to není vůbec jednoduché? Co všechno musí tito lidé obětovat tomu, aby byli šťastní? Je spousta lidí, co je snad nikdy nepřijmou a berou to jako nemoc. Přitom je to záležitost, která je vrozená. Záleží pouze na hormonech při těhotenství, to je to, co určuje naši orientaci. Troufnu si říct, že je to přirozené, i když upřímně, kolik lidí to takhle dokáže brát?

Homosexualita a právo na život se vším všudy

Proto si pokládám otázku: Proč to lidé odsuzují?

Proč jim nadávají? Proč je nedokáží brát jako sobě rovné? Jde tady přece o lásku. Ti lidé se mají rádi a mnohdy si tu lásku museli vybojovat na úkor toho, že je vlastní rodina a přátelé zavrhli. Oni se jen rozhodli pro to, co je dělá šťastnými a co dokáže naplnit prázdnotu, kterou mají v sobě. Zamyslete se, prosím, nad tím, čím si musí projít.

Prvním krokem je přiznání si, že jsem, jak říká společnost, jiný. To samo o sobě není jednoduché, takhle se vyčlenit. Dalším krokem je přiznání to svému okolí. Zde riskují, že ti, co je dosud měli rádi, je naopak začnou nenávidět. Ale proč? Jsou to úplně ti samí lidé, jen jsou odlišní jednou věcí a to je ta, že milují své pohlaví a ne to opačné. Co je čeká dál?

Teď už se dostali tam, kde mohou žít se svojí Láskou. Vynechám to, jak se na ně dívají lidé na ulici, jak je pomlouvají, mají nechutné narážky a mnohdy je i šikanují. Jsou pár, žijí spolu už nějakou dobu a co teď? Chtěli by rodinu, ale nemůžou. A proč vlastně? Proč jim to zakazujeme? Ano, zákonem řečeno spíš nepovolujeme.

 

Dá se říct, že ženy si dokáží poradit

Mohou být těhotné a porodit si dítě. Ale co se stane potom? Jsou registrované partnerky, jedna porodila dítě a obě jsou matky. Obě tomu malému dávají co můžou, dýchaly by pro něj. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, jaké právo má ta druhá matka, co dítě neporodila? Odpověď je jednoduchá: žádné! Ale proč? Stará se o něj, dýchala by za něj a v případě tragédie se o něj nemůže ani postarat.

Dám vám příklad. Biologická matka pojede s dítětem například na nákup. Cestou ale nabourají a matka umře. Dítě se dostane do nemocnice a bude bojovat o život. Co myslíte, že může dělat druhá matka? Vůbec nic. Nikdo ji nesmí informovat, protože není brána jako rodinný příslušník. Vlasně pro ni umřeli oba. Nesmí ho v nemocnici ani navštívit.
A ještě to zhorším. Rodiče té biologické matky nesouhlasí s jejím životem a jsou proti tomu.

Myslíte, že ta druhá matka má šanci ještě někdy vidět své dítě?

Je tu jedna možnost. Před narozením dítěte sepsat s právníkem potřebnou agendu. Ale jak dlouho bude trvat po smrti biologické matky, než se vše prokáže? Mezitím jsou prarodiče schopni dítě otočit proti matce. Možná si říkáte, že je to opravdu černý scénář, a že tohle se jen tak nemůže stát, ale to se mýlíte. Je to reálné a bohužel se to stává.

Homosexualita a právo na život se vším všudy

Tohle byl případ dvou žen, ale dva muži?

Jak oni mohou získat do péče dítě? Jak oni mohou založit rodinu? Je jedna možnost. Mohou se stát pěstouny, ale to jim nezaručí, že u nich bude aspoň jedno dítě do dospělosti a že ho budou moct vychovat jako vlastní. Pěstounství je jen přechodná stanice. Myslím si, že tohle je jeden z důvodů, proč spousta mužů žije v heterosexuálním vztahu. Je to o tom, že zde mohou mít potomka, ale musejí se vzdát lásky.

Ano, mohou poté partnerku opustit a jít si za svým snem, ale kolik žen by překouslo, že žily s někým, kdo je vlasně ani nemohl nikdy milovat? Asi moc ne, že? A myslíte, že dítěti budou říkat o tátovi pěkné věci? Já si myslím, že jen málo žen by to vzalo tak, jak to je, že vlastně neměl jinou možnost, musel žít ve lži pro to, aby mohl mít dítě.

 

Tak se ptám, proč nemůžou být tito lidé šťastní se vším?

Proč jsou podle zákona jiní a nemají stejná práva jako heterosexuálové? Troufám si říct, že jelikož za to musí tak moc bojovat a není to pro ně samozřejmostí, že si toho dítěte cení mnohem víc než heterosexuálové. Myslím si, že mu jsou schopni dát více lásky, více podpory.

Spousta z vás, co to čtete, si to možná nemyslí, ale já ano a chci za tím stát a chci je podporovat, aby ty práva měli. Co je na nich tak špatného? Myslíte si, že pokud budou mít dítě, že bude stejně orientováno? Že to bude mít nějaké následky? To je opravdu jen lidská hloupost. Jsou to normální lidé s normálními sny, a pokud jim to nebudem ztěžovat a budem se k nim chovat jako k sobě rovným, tak i normální životem. Vždyť je spousta dětí, co potřebují domov, dětské domovy se plní každým dnem. Jen bysme tím pomohli.

Tohle je podle mého názoru podpora.

Řekla jsem svůj názor a možná se váš liší, ale mě to nevadí. Jen se, prosím, zamyslete nad tím, jaký to má dopad, jak se homosexuálové cítí.

Opravdu nemají lehký život, tak proč jim ho budeme ztěžovat a proč jim zakazujem, aby byli štastní?

 

Veronika Fürstová

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů