Co je v životě nejdůležitější? Zeptejte se svých dětí a Roberta Fulghuma… Děti jsou pro mě velcí učitelé a vnímám je jako velmi moudré duše. Spousta lidí si myslí, že děti nemají dost rozumu a ještě toho o životě mnoho neví. Nemyslím si to! Právě naopak! Čím víc času s dětmi trávím, tím víc se přesvědčuji, že o životě ví víc než mnozí...
Čeká tě plánovaný císařský řez a přemýšlíš o tom, co by se dalo udělat pro to, aby co nejvíce vyhovoval tvým přáním? Sama zažívám situace, kdy mě nenapadlo, že bych něco mohla udělat jinak, a tak bych ráda s vámi sdílela své zkušenosti. Ujasni si, co je pro tebe důležité Jako první doporučuji ujasnit si, co je pro tebe...
Milovala jsem ho neskutečně. Ráj na zemi pro mě trval celý rok. A pak to přišlo. Bum, prásk a byl konec. Bylo mi dvacet, když mi někdo poprvé zlomil srdce. Vím, co to je a teď vám, milé ženy, dívky, holky, posílám mých 8 nejdůležitějších poznání ze SINGLE ŽIVOTA.
Už od malička jsem snila o tom, že si pro mě jednou přijede princ na bílém koni a budeme spolu šťastně žít, dokud nás smrt nerozdělí. Tato iluze se ovšem s přibývajícím věkem vytrácela. Když se ohlédnu do své minulosti, charakterizovala bych své vztahy jako pokus – omyl. Když už se to jevilo nadějně, vždycky se něco pokazilo.
Intuice může být podmíněna zkušeností a hraje významnou roli jak pro rychlé rozhodování pod časovým tlakem, tak třeba v umění a v každé tvořivé činnosti vůbec. Intuice mi pomáhá den co den a vede mě tím správným směrem, pokud jí naslouchám a jsem na ní naladěná. Už se nějaký ten čas znám a žiji se sebou, a tak vím, jak mám svoji intuici nastavenou a že poslouchat ji se mi vyplatí. A nyní už vám řeknu mé 3 tipy na to, jak rozvíjet svoji intuici.
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Postupem času jsme zjistily, že tatínek maminku podvedl a že s tou paní má holčičku. Další utvrzení, že MY nejsme dost dobré, když potřebuje ještě další dítě. Ten čas, kdy nám neříká, kde je, je s nimi a na ně je určitě hodný a chová se k nim lépe než k nám…
Byla jsem plná strachů. Jako já že bych měla vychovávat dítě? Já, která občas přemýšlí a někdy se i chová jako puberťačka? Co si nepamatuje, kolik stojí kubík vody a kdo je právě ministrem zemědělství? Copak já můžu být seriózní matkou a předat tomu malému človíčku všechny morální hodnoty? A možná právě kvůli strachu jsem nemohla otěhotnět. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem se pustila do zkoumání svých strachů. A pochopila jsem
Starověký římský filosof Epiktetos řekl jednu zajímavou větu: "Záleží na způsobu, jak se na věc díváš." Radost je spíše záležitostí naladění mysli než vnějších okolností. Co všechno nám v radosti může bránit? A proč by mělo?
Bála jsem se být ženou. Bála jsem se, protože pod pojmem žena jsem si představovala ufňukanou slabou holku, která nic sama nezvládne, nevydělá a nepostará se o sebe. No prostě neměla jsem žádný vzor ženy s velkým Ž. Postupně jsem ale objevila, že můžu být mnohem víc, než muž v sukních. Co mi ženské kvality přinesly do života a jak se můj život změnil?
Psal se rok 2009 a já odjížděla ze svého prvního semináře osobního rozvoje TOTÁLNĚ FASCINOVANÁ. Fascinovaná možnostmi, které se mi otevřely v den, kdy jsem si uvědomila a na vlastní kůži pocítila, že jsem tvůrce svého života a stvořit si v něm můžu opravdu cokoliv. A jak to nejen mně změnilo život?
Je mnoho způsobů vyjádření pro partnera, se kterým prý máte zažít neuvěřitelně romantickou lásku, totální splynutí, pohádkový výjev, kdy šípková Růženka procitne a pohlédne do očí svému princi a jsou šťastni až do smrti. Někdo jej nazývá duchovním partnerem, někdo dvojplamenem, partnerem duše či duchovním dvojčetem. Kdy ale dvojplamen do života přichází?
Existují ve vašem životě chvíle, kdy vzpomínáte na nějaký ze svých bývalých vztahů, přestože právě ve vztahu jste? Váš nynější vztah je perfektní, cítíte se v něm dobře. Jenže přijde den, kdy se ozve ten červík pochybnosti. „Jaké by to asi bylo s mým bývalým? Co asi dělá a jak se má?“ říkáte si. Jak z toho ven? Jak se odpoutat od minulosti?
Už od jara mám problém. Přestává mi vyhovovat můj milovaný, vždy a všude opěvovaný menstruační kalíšek. Co se to s mým tělem děje? Co teď? No, přece svobodná menstruace!
Lidé mají tendence nám říkat, jací máme být, co máme dělat a bohužel se jim velmi často podaří zasadit v nás semínko pochybností, jestli takoví, jací jsme, jsme v pořádku. Občas přemýšlím nad tím, jak moc se necháváme ovlivnit cizími názory na nás samotné a jak často uvěříme, že bychom skutečně měli žít tak, jak si přejí naši rodiče, babička, sousedka,
Ženy ženám
Alice Kirš
Ing. Miroslava Vokounová Krepčíková
