Docela nedávno, když jsem se rozčilovala s dětmi, si mě manžel škodolibě přeměřil pohledem a pak odpálil míček se slovy: „Co by na to řekly tvoje čtenářky, miláčku, že takhle ječíš na děti?“ A pokračoval dál ve sledování čehosi ve svém iPhonu jakoby nic. Místo aby mi pomohl srovnat děti v poklidu a s přehledem, jak to umí jen on, si mě...
Po vyčerpávajících hodinách cestování jsme byli konečně v cíli naší rodinné zahraniční dovolené. Jaké však bylo překvapení nás všech, když nikde nebyl k nalezení jeden z kufrů. Dcera si doma nechala kufřík s oblečením, deníčky, knihami, osobními věcmi i její hygienou. Seděly jsme naproti sobě u stolu a ona začala vyjmenovávat všechny hrůzy a strasti dne, přičemž vyvrcholením bylo zjištění, že jede na dovolenou bez věcí. Zvolila jsem strategii pasivního naslouchání. O čem mluvím?
Dokážu pochopit postoje maminek, které se z různých důvodů rozhodly neočkovat své děti nebo je vzdělávají samy. Rozumím i tomu, když chce žena rodit doma. Předně si myslím, že každý má právo volby a nikomu nepřísluší to či ono rozhodnutí druhého člověka jakkoli soudit. Dnes se chci ale podívat na důležité téma, kterým je VÝCHOVA
Pojďme se spolu podívat a představit si, co asi tak vnímá malé miminko v prvních chvílích po narození. Dítě má po narození velmi vyvinuté všechny smysly, je vysoce citlivé na naše/maminky citové rozpoložení, dokáže ihned reagovat na naše nálady, na náš hlas, dotek, vůni. ZAVŘETE OČI, nádech výdech. PRÁVĚ JSTE SE NARODILI – jak se asi cítí právě narozený človíček? Z teplého měkkého...
„Každý“ mluví o mateřství, o tom, jak je to krásné, jaká nádhera je být matkou. Jenže ne všechny to mají takto idylické. Co třeba ženy, které „děti“ dohánějí k velmi silným reakcím… Co s tím – když jde tahle obrovská agrese ven? Jak to, že to malé dítě umí dokonale v jeden moment matku tak vytočit, že ona ochutná tu obrovskou nenávist, agresi a chuť ublížit?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je to možné, že v dnešním vyspělém světě je proces vzniku miminek tak nedokonalý? Já ano. S manželem o tom poměrně často debatujeme. Především při dlouhých proplakaných nocích nebo růstu zoubků. Pojďme se na to spolu podívat. Jsme mladí, perspektivní, plní elánu do života a rozhodneme se mít miminko. A tak do vesmíru pošleme objednávku na jednu malou dušičku. Co se stane?
Spaní (nebo spíše nespaní) malých nezbedů patří mezi klasické rodičovské strašáky. Co je ještě přirozené a kdy už je třeba zasáhnout? Co si počít, když dítě nechce usnout nebo se budí každou hodinu?
Předpokládám, že rodiče chtějí změnou přístupu k dětem docílit většího klidu v rodině a větší spolupráce dětí. A ani po přečtení knih, shlédnutí videí či absolvování seminářů rodiče nevidí valné změny. Nebo jen dočasné, ukončené výbuchy vzteku ze strany rodičů a k tomu pocity selhání. Ale jde to i jinak
Myslím si, že to, jakým způsobem rodíme naše děti a jak o ně pečujeme v prvních dnech a týdnech života, ovlivňuje osobnost dítěte, matky a také jejich společný vztah. A mnohem víc než kterákoliv jiná životní etapa.
Když jsem přemýšlela nad takovou tou klasickou otázkou k zamyšlení – „Kdybyste měli poslední den života, jak byste jej prožili“, tak mě už před lety napadlo, že bych v průběhu toho dne sepsala knihu pro své děti a předala v ní vše, co považuji za podstatné a už jim nebudu moci sdělit.
Ne, nebudu psát o sprostých slovíčkách, které děti ve třídách používají. A že by to bylo téma rozsáhlé. Budu mluvit o slovíčkách tak nějak celkově. Rodiče si totiž nějak přestávají uvědomovat, jaké má takové slovo moc. Ale kdo jiný to má děti naučit?
Nechci měnit své dítě, chci měnit sebe, pokud se mi něco nelíbí... Navíc, co je to být normální? Kdo určuje, co je a co není normální? Přece pouze my sami! Jak si to nastavíme, tak to bude! Ostatně stačí si sednout na pár minut na jakékoliv dětské hřiště a jen děti se svými rodiči chvíli pozorovat
Znám mnoho lidí, kterým je přes 50 let a dospělými nejsou. Jejich duše je dětská a je v ní potřeba toho tolik poléčit, dořešit. Potřebují ve svém vlastním vnitřním dítěti cítit spoustu lásky, podpory, péče a přijetí. Není-li tomu tak, nelze doopravdy dospět a posunout se dále, nelze skutečně žít plný, láskyplný a naplněný život
Napadá vás, jaké úžasné věci nám mohou při výchově pomoci? Určitě spousta, ale většinu z nich musíme koupit, udělat nebo vymyslet, a taky můžeme narazit na problém, že nejsou teď k dispozici. Přitom máme VŽDY k dispozici DVA úžasné pomocníky, jen je musíme objevit a naučit se s nimi zacházet. Jací to jsou?
Lucie Harnošová je propagátorka kontaktního rodičovství. Co si pod tímto pojmem představit a jak s ním začít? Co nám může jiný výchovný přístup přinést do našeho života s dětmi? Rozhovor o výchově, hranicích a radostech, které přináší rodičovství
Mgr. Elena Ježková
Ženy ženám
Stanislava Stiborová Mrázková
Kateřina Svobodová
