Pamatuji si to, jako by to bylo včera. „Čekáte holčičku,“ sdělil mi lékař během ultrazvuku naší první holčičky. „Růžová, růžová, ne, já budu mít doma růžovou!“ přišla obrovská panika. „Bude to holka! Růžová!“ Nemohla jsem tomu uvěřit, s variantou „bude to holčička“ jsem vůbec nepočítala, ani jsem si ji nepřipouštěla.
Kolikrát v životě si přejeme něco teď hned. Chceme, aby teď hned jsme měli to, nebo ono. Pokud nám to finanční možnosti dovolí, můžete si hned koupit nový kabát, telefon nebo třeba auto. Ale jsou v životě věci, které neuspěcháme a nejdou zařídit teď hned. A je to dobře, protože kdyby to šlo, bylo by to jen k naší škodě....
Jak moc jsem jako máma důležitá pro moji dceru. A nemyslím tím to, že Emmě poskytnu mateřské mléko, nebo jí přebalím počůranou plínku. Důležitá jsem já jako máma, partnerka a žena. Každé moje rozhodnutí, činnost a krok ovlivňují nejen mě, ale i život mojí dcery. Co všechno Emmě předávám svým životem. Jaký svět jí ukazuji.
Ano. Začnete žít svůj vlastní život. Ne každý měl radostné dětství. Navíc děti mají spoustu očekávání. Chtějí, aby rodiče byli podle jejich představ, zahrnovali je láskou, pozorností a péčí. Samozřejmě na to děti mají plné právo, ale také rodiče mají plné právo toto dítěti neposkytnout. Jak tedy svým rodičům odpustit?
Dříve mi na mamince vadilo, jak mluví a jak moc mluví. Jaká je. Skáče mi do řeči. Měla jsem pocit, že mě vůbec neposlouchá, když ji chci něco říct. Nakonec jsem ji přestala vše říkat. Objevily se pocity nenávisti. Věděla jsem, že takhle to dál nejde
Dnešní dospívání není jednoduché. A není jednoduché hlavně tehdy, když jste ve svém sebevědomí z jakéhokoliv důvodu oslabené. Když ovšem začnete svoji nejistotu řešit hubnutím, může právě tehdy začít vaše procházka peklem
Často slýchám od rodičů, že děti nejedí to a ono a i když by do domácího stravování rádi zavedli nějakou tu zdravější alternativu, obávají se, že by jim to děti nejedly. Zamysleli jste se ale někdy jak o jídle s dětmi mluvíte? A to ani nezmiňuji to, že velmi často děti přijdou do školky nebo školy a luštěniny vidí prvně v životě. Jak to změnit?
Domov dětem vytváříme VŠÍM: tím, jací jsme, čím pro děti jsme, co s nimi děláme, kudy s nimi chodíme, co jim dovolíme, co jim ukazujeme, co s nimi prožíváme – a také tím, jací nejsme, čím pro děti nejsme, co s nimi neděláme, kudy s nimi nechodíme, co jim nedovolíme, co jim neukazujeme, co s nimi neprožíváme
Nechci měnit své dítě, chci měnit sebe, pokud se mi něco nelíbí... Navíc, co je to být normální? Kdo určuje, co je a co není normální? Přece pouze my sami! Jak si to nastavíme, tak to bude! Ostatně stačí si sednout na pár minut na jakékoliv dětské hřiště a jen děti se svými rodiči chvíli pozorovat
Znám mnoho lidí, kterým je přes 50 let a dospělými nejsou. Jejich duše je dětská a je v ní potřeba toho tolik poléčit, dořešit. Potřebují ve svém vlastním vnitřním dítěti cítit spoustu lásky, podpory, péče a přijetí. Není-li tomu tak, nelze doopravdy dospět a posunout se dále, nelze skutečně žít plný, láskyplný a naplněný život
Je to nejlepší varianta? Nevěřit je jako jedovatý šíp ve vašem srdci... I když vás dítě už stokrát zklamalo, i když vám lže do očí, i když slibuje a své sliby neplní, i když nedodržuje žádná pravidla. Přesto..., možná spíš právě proto..., vaše dítě potřebuje hlavně vaši lásku a důvěru – v to, že to zvládne.
Často slýchávám, že jsem špatná matka. Pokaždé z jiného důvodu, ale vždy v doprovodu s „dobře míněnými“ radami: musím trávit víc času s dítětem, to zase musí být víc času ve škole, kupuji mu málo hraček, příliš ho rozmazluji, jsem až moc času v práci, příliš na něm lpím, nesmím ho vzít do Indie (kam se hodláme s manželem v létě přestěhovat), ale nesmím...
Zahájení školní docházky je obrovský milník pro děti i rodiče, který se dotkne chodu celé domácnosti. Už zítra houfy šesti a sedmiletých dětí projdou poprvé dveřmi své třídy. A právě i tuto poslední chvíli můžete využít k přípravě, aby první dny ve škole probíhaly v co nejpohodovější atmosféře. Mám pro vás několik tipů a postřehů, jak svým dětem vstup do školy usnadnit
Nedávno jsme odjeli na měsíc do Toskánska a víte, co se stane, když se smíchá náročný začátek druhého těhotenství, velké životní změny, které u nás nastaly během posledních 2 měsíců a obrovská touha po odpočinku a klidu? Naše dcera nám dala opět krásnou životní lekci
Barevné kolečko - Ta vize přišla asi před rokem. Krůček po krůčku jsem tvořila programy, našla správného člověka pro spolupráci a přibývající nadšení spojené s trpělivostí a láskou k dětem dokazuje, že vše je možné. Mým přáním je vidět rozzářené děti, maminky a celé rodiny :-)
Mgr. Elena Ježková
Jana Burešová
Veronika Hradecká
Ženy ženám
Lilia Khousnoutdinova
