Jak nám strach a samota zablokují záda

To takhle jednou přišla do ordinace mladá slečna a přinesla mi jednu z největších lekcí, které jsem do té doby jako fyzioterapeutka zažila…

Klára přišla, zhroutila se na židli a začala vyprávět. Už delší dobu ji trápily veliké bolesti zad. Nemohla se pořádně narovnat, ani se ohnout. Zavázat si tkaničky byl pro ni nadlidský výkon.

Tak jsem se v klidu usadila a vybídla ji: „Povídej, co se děje“.
A ona se rozpovídala o tom, jak ji ta záda trápí už delší dobu, ale je to jen taková třešnička na dortu.

Práce ji vyčerpává, je ztahaná jako pes. Peněz má málo, honí se celé dny a stejně nevydělá „dost“. Jako kuchařka tahá těžké věci a je už vážně na dně, protože dny volna proleží, aby se jenom zhojila z těch pracovních, a pak hurá zpátky a nanovo. Do toho se cítí opuštěná. Vztah docela funguje, ale přála by si více lásky a podpory.

Jak nám strach a samota zablokují záda

 

Ta samota, kterou vnímá, je jakoby všudypřítomná…

Jak jsem ji tak poslouchala, začalo mi docházet, kde je kámen úrazu.
Položila jsem Kláru na lehátko, přitáhla k ní židli a nechala ji mluvit o tom, kde bolest cítí a jak ji vnímá. Ať ji nasaje a úplně prožije. Pak jsme šly společně na věc.

„Kláro, jak se tady cítíš v těch Karlových Varech? Jak to vnímáš?“
„No, já ti nevim. Kamarádi nikde, z takový dálky jsem se přistěhovala a prakticky nemám nikoho, komu bych důvěřovala úplně.“
„Hmmm. Cítíš tedy oporu? Máš zázemí, které potřebuješ?“
Ne. Jsem tady SAMA.

 

Vnímala jsem ten ŽIVOTNÍ POCIT, se kterým dorazila.

Byla jako stéblo odkvetlé pampelišky, které je úplně samo na široké louce. Trčela tam uprostřed, bez jakékoliv ochrany a vála ze strany na stranu. Takhle SAMA se moc bála. Cítila se nepříjemně. Opuštěná. Smutná. A chtěla to změnit!

„Dobrá, tak to jdeme změnit.“ řekla jsem a požádala ji, aby si představila nějakou místnost, kam se v té své představě postaví. „OK. A teď k sobě nech přijít přátele…“ vybídla jsem ji. „Nech se jimi obklopit. Nech je PŘIJÍT…“

A oni opravdu přišli.
Bylo jich hodně a všichni stáli kolem ní. V Kláře se rozhostil nový pocit. „Je to příjemný,“ vydechla úlevně. „Cítím je okolo. Je mi takhle mnohem líp.“

Pomalu se jí měnil dech a místností se začal rozprostírat klid.

Vybídla jsem ji, ať se ve své představě zkusí o své přátele opřít. Zda tam stále budou i poté, když nemůže stát sama. „Jo, jsou tu“ řekla překvapeně. „Stojí okolo a podpírají mě. Usmívají se na mě.“ Konečně se mohla uvolnit.

Cítila se takhle dobře a chráněná. Mohla být sama sebou.

„Skvělý. Teď si to v klidu prožij. Vnímej tu ochranu a bezpečí a až budeš mít dost, půjdeme dál…“

Jak nám strach a samota zablokují záda

 

S Klárou jsme takhle ještě prošly vztah.
Potřebovala si nasát, jaké to je, mít za sebou pevného muže, který STOJÍ PŘI NÍ.
Byl veliký a statný, ležel za ní na lžičku a držel ji v náručí.

Kdybyste cítili, co se v tu chvíli v ordinaci točilo. Jak byla klidná. A spokojená…

A pak jsme šly i na ten poslední krok. Nedostatek peněz.
Strach, který masíruje téměř každého z nás. „Pořád se bojím, kdy přijdou peníze, jestli vyjdeme, kolik musíme vydělat, jak to budeme dělat do budoucna.“ vychrlila ze sebe odpověď na otázku jak se cítí, když nemá dost peněz.

Stačilo o tom jenom mluvit a zrychlil se jí dech. Zase celá ztuhla.

A tak jsme to spolu prošly. V představě jsme otevřely kohouty hojnosti. Otevřely jsme zdroje všeho, co do života potřebuje a nasměrovaly je rovnou k ní.

Klára dýchala, uvolňovala se a přijímala všechno, co k ní začalo proudit. I úsměv jí z toho na tváři začal hrát… Nechala jsem ji v tom ležet asi 10 minut, aby si to všechno dobře vstřebala a nahrála do životního postoje.

A to bylo vše.

 

Klára pak vstala a … NAROVNALA SE

Vykulila oči, párkrát sebou zakroutila a PŘEDKLONILA SE AŽ K PRSTŮM U NOHOU. Bez náznaku bolesti. Jak je tohle možné?

Neudělaly jsme přeci žádnou fyzioterapeutickou práci a přesto ji přešla bolest!
Ani jsem na ni nesáhla a z holky, která se nemohla ani narovnat, ani ohnout, tu stálo usměvavé kvítko, co se vrtilo, jak se mu chtělo! :-)

No, to ta psychosomatika. To tajemné spojení mezi lidskou duší a fyzickým tělem.

 

Vysvětlím Vám to:

  1. Ledviny jsou podle čínské medicíny orgánem, který zodpovídá za pocit bezpečí v životě. Jakmile je s nimi něco v nepořádku, strach začne podbarvovat každý životní prožitek.
    Funguje to však i naopak. Jakmile se necítíme v pořádku, ukotvení, zaopatření a milovaní, začnou to odnášet ledviny.
    A bedra jsou chrámem ledvin,
    který bolí, jakmile se s nimi něco děje.
  2. Když převezmeme za své strachy zodpovědnost, odhalíme je a uzdravíme, energie v meridiánu ledvin začne IHNED proudit jinak. A šlachosvalový systém na to reaguje VELMI RYCHLE. Tělo začne vylučovat odlišné hormony, uvolní napětí svalů a spustí hlubokou dechovou vlnu. Bolest je ta tam…
  3. Naše mysl je úchvatná. Tělo na její představy reaguje stejně jako na to, co je reálné. A my to můžeme využít, abychom si dodali to, co právě potřebujeme.

 

Často si takové mňamky v ordinaci dáváme

Jakmile klient začne spontánně mluvit spíše o životních okolnostech, než o bolesti jako takové, zbystřím. Vnímám a naslouchám. A když cítím, že se za bolestmi skrývá strach, kašlu na fyzioterapii a množství jejích inteligentních technik, protože vím, že by mi k ničemu nebyly.

Že tam není zdroj. Že ani sebelepší fyzioterapeutická technika nenahradí pochopení, lásku a uzdravení Duše. To samé pak někdy učím své klienty, aby si uměli pomoci sami. A měnili tak životy sobě i svým drahým.

Protože Klára má teď vedle sebe MUŽE, kterého si vždycky přála. I když je o patnáct čísel menší, je jí nyní oporou ve všem, co společně prožívají. A to ho ani nemusela měnit.
Peněz mají taky dostatek.

A co je podstatné, Klára se také konečně rozhlédla a OTEVŘELA SE přátelům. Měla je totiž celou dobu okolo sebe. Jenom si jich prostě a jednoduše nevšimla. Oni paradoxně čekali jenom na ní, až si je pustí k tělu…

 

Nu, vnímat své potřeby se vyplatí.
Možná se uzdravíte. A možná si dokonce změníte život k lepšímu.

Jestli se to chcete naučit, přijďte třeba na náš KURZ SYMBOLIKA TĚLA A NEMOCI.

 

Markéta StrnadováMarkéta Strnadová
www.marketastrnadova.cz

Markéta je expertkou na fyzioterapii, která je fascinována efektivností, zdravým selským rozumem a logikou. Ráda lidi učí, jak se jednoduše a s úsměvem navždy zbavit svých bolestí. I proto vytvořila Vyprošťovák, díky kterému se nyní lidé po celé republice hromadně zbavují svých obtíží. :-)

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. Ivulenka napsal:

    Tak s tím naprosto souhlasím a přesně vím, o čem to mluvíte. To já jsem si nedávno takto chtěla ta svá záda spravit, ale prostě se nikdo nenašel, kdo by mi je opravil, takže jsem si musel najít cestu sama… Tu jsem si našla za pomocí cbd produktů, které jsem si našla na této stránce zde – https://www.cibdol.cz/cbd-olej – toto je konkrétně olej, ale mají tam toho spoustu dalšího :)

  2. Žofie napsal:

    To je zajímavé. Možná, že i tady pramení moje bolest zad. Sice mi pomohla pulzní magnetoterapie , ale nikdo mi nezaručil, že se mi bolavá záda zase nevrátí a strach a stres mám pořád. Mám náročnou práci, kterou jde těžko skloubit s osobním životem. Dalo by se říct, že žiju jenom prací, a to není dobře. Potřebovala bych přehodnotit svoje priority.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.