Články autora
Seděla jsem a musela jsem se smát, já miluju ženské tantamy. A tohle místo, které funguje jako rozcestník, jako občerstvovna, najednou získalo další funkci. Výměniště informací. Každý příchozí, který vyslechl informaci o trubičkách, si ji odnese na tu svou stranu a je klidně možné...
Jak se tak protloukám světem žen, ve svém novém, čerstvě proměněném pohledu na ženství, začínám objevovat roviny, které jsem dříve neviděla. Jednou z nich je rovina vědění, čili určitá vzdělanost. Mám na mysli vzdělanost v tom, kým jako ženy jsme a co to vlastně obnáší.
Chceme-li se lépe naučit odpozorovat signály svého miminka, doporučuji je nechat pár hodin úplně rozbalené. Položené na nepropustné podložce či kožešině (praktickým pomůckám se budeme věnovat později). Vy se můžete věnovat dítěti nebo svým aktivitám (ne práci na PCJ).
Před 15 lety jsem dostala báseň. Báseň jen pro mě. Milostnou báseň. Ještě nikdy mi žádný muž nenapsal báseň, jen pro mě. Dostala jsem potom ještě několik básní. Několik básní od muže, kterého stále miluji, jehož jsem si vzala, a máme spolu 2 syny. Jsem totiž romantička.
Ak práve túžite po dieťatku, vráťte sa v čase o 5 rokov dozadu a spomeňte si na všetky výzvy, ktorým ste za tieto roky museli čeliť. Spomeňte si na všetky vaše silné zážitky. To je to, čo tvorí vašu terajšiu osobnosť a podľa čoho si vás dieťatko vyberie.
Ovšem dovedla mě na zajímavé místo. Když jsem viděla rozcestí, které nabízelo varianty pokračování lesem do kopce, nebo k Lesnímu baru, neváhala jsem. V tu chvíli jsem už vzdala ten bláznivý nápad delšího pochodu a s chutí jsem vyrazila z kopce dolů.
Byla jsem tak strašně smutná, bez elánu, přitom se chtěla radovat. Mám přece všechno, všechno kromě klidu. Kéž bych si ho mohla koupit. Pak přišla rána v podobě toho, že můj manžel si stoupl proti mně a řekl slova: Nikdo ti nemůže pomoct, jen ty sama, jen ty sama to můžeš dokázat!
Jako vizážistka a stylistka pracuji již 12 let. Proměny jsou mojí hlavní náplní. Snažím se pomoci ženám najít jejich vlastní styl a nastolit změnu v jejich zevnějšku. Časem jsem zjistila, že se z 90% za proměnou skrývá nějaký ten utržený šrám na dušičce.
Povím vám příběh, co vnímám, když se dívám na svět lidí dnes. To, co se stalo příchodem křesťanství, trvá dodnes a je tím největším problémem, který není stále vyřešen. Akorát se dnes verze manipulace rozvinula i na jinou formu, aby podporovala tento model jak na straně nevěřících, tak i věřících.
Ačkoli slovanští bohové a bohyně patří na naše území, do naší historie a jejich jména občas používáme, nikdy jsem o nich nic neslyšela, nečetla a vlastně jsem se o ně ani nezajímala. Slovanští bohové a bohyně jakoby pro mě neexistovali. Až na psychoterapeutickém výcviku jsem se mimo jiné na krátké přednášce seznámila se slovanským panteonem a byla to láska na první pohled.
Možná si nejste jisti při výchově dětí. Možná se Vy či Vaši blízcí „trápíte“ něčím v rodině či partnerství. Máme pro vás zajímavou – ověřenou akci. Setkání s Dr. Lidmilou Pekařovou – jedinečnou profíčkou v oblasti novodobého partnerského soužití a láskyplné, autoritativní výchovy dětí. Autorkou knihy „Jak žít a nezbláznit se“.
Po chvíli jsem si lehla. Uvolnila se. Nechala jsem, ať mi moje tělo samo odpoví, zda tudy něco proudí nebo ne. Jen jsem se uvolnila, zvedla mě taková vlna, že jsem jen hlasitě vydechla. „Uf, sakra, to je teda průvan.“ Nechala jsem energii ve svém těle rozjet. Vlny probíhaly z první čakry, byly téměř orgastické. Jen jsem to rozdýchávala.
Připomíná mi život opravdového diamantu. Když tento kámen najdete, vypadá jako neotesaný kus škaredého kamene, ale v rukou mistrů z něj vybrousíte ten nejkrásnější a nejcennější šperk, který na světě existuje.
Willy Wonka je kotě neznámého pohlaví a původu, které se k našemu domu zatoulalo jednoho letního večera. Měl černou hebkou srst, několik šedivých chloupků nad tlapkami a vševědoucí oči lesknoucí se na slunci jako ocelová modř.
Při poslední terapii jsme se s klientkou dotkly strachu z odsouzení. Velmi silná obava z reakcí okolí, blízkých. „Co by stalo, kdyby tě někdo takto viděl?“ položila jsem otázku. „To bych zemřela hanbou.“ Zemřít hanbou. Téma, které mě upoutalo. Připomnělo mi to moje dospívání, i situace nedávné.
Ženy ženám
