Žít život podle svých představ

Není to tak dlouho co byla vystresovanou matkou v krachujícím vztahu i firmě. Typická ženská „k odpisu“, napadlo by mnohé. Ale ji nikoliv. Expertka na e-booky a jejich prodej, a nyní už nějaký ten pátek i podnikatelka z pláže Stáňa Mrázková je nejen na pohled křehká blondýnka, ale taky rebelka, matka dvou dcer a žena skvělého muže, a hlavně naprosto svobodná podnikatelka – se vším všudy. Víc není třeba dodávat. Uprostřed vlastní kampaně na podnikatelský kurz Podnikání z pláže si našla chvilku a tak vznikl tento rozhovor… Příjemné čtení.

Bylo snem malé Stáni podnikání z pláže? Pamatuješ jak si snila o své dospělosti? O tom, co budeš dělat?

Pamatuju si na moment, kdy mi je asi 8 let a jdu ze školy. Paní učitelka se ten den ptala všech dětí, co dělají jejich rodiče a čím by jednou chtěli být oni. Na první dotaz jsem neuměla odpovědět. Tatínek byl podnikatel, což v roce 1991 bylo velmi exotické povolání, a já jsem nevěděla, co to znamená. Věděla jsem ale, že až vyrostu, budu hodně cestovat, navštívím všechny kouty světa a rozhodně nebudu chodit každý den někam do zaměstnání. Vzorem mi následně v mém dětství byla postava z kresleného seriálu Willy Fog, který objel svět za 80 dní a byl rentiér :D

Jak jsem rostla začalo mi být čím dál více jasné, že nikdy nechci vyměňovat svůj čas za peníze a být otrokem systému, ve kterém má člověk svobodu na příděl. Nevěděla jsem, jak to udělám. Po počátečních nápadech typu archeolog a horolezec jsem došla k závěru, že jediná cesta, která mě k tomu může dovést, je podnikání, protože se nezdálo, že bych měla hlas zlaté slavice nebo extrémní nadání na nějaký sport.

Zlomem pro mě byla kniha Jacka Canfielda Aladinův faktor, kterou jsem četla ve svých 13 letech a kde bylo napsané, že si můžeme splnit VŠECHNY své sny. Věřila jsem tomu tenkrát a nikdy jsem tomu v hloubi své duše nepřestala věřit. A tak jsem dnes tam, kde jsem.

Co přesně pro Tebe znamená pojem „podnikání z pláže“?

Podnikání z pláže pro mě znamená svobodu. Svobodu žít život podle svých představ. Vstát ráno z postele a zvolit si, co dneska budu dělat. Smysluplně trávit svůj čas: mít čas a energii na svoje děti, mít čas na to dělat všechno, co mě baví a nemuset trávit hodiny v nějaké kanceláři a vyměňovat svůj čas za peníze.

Podnikání z pláže je pro mě taky o tom plnit si svoje sny a mít na to jak čas, tak prostředky. Cestovat, poznávat svět, užívat si života plnými doušky a nečekat na „až někdy“. Podnikání z pláže pro mě znamená žít příběh, který chci vyprávět.

A možná to zásadní, ta podstata, co stojí za celým podnikáním z pláže, je to, že mám automatizovaný systém online prodeje, který funguje dnem i nocí za mě – prodává moje eBooky, i když spím, cestuju, užívám si života a já díky tomu každý den vydělávám milé peníze.

To slovní spojení vychází z myšlenky, že člověk může být na pláži a zatímco si užívá moře a slunce, tak mu v mezičase chodí objednávky a peníze :) Kdysi to byl pro mě nedostupný sen, dneska je to moje realita.

Podnikání z pláže

Pamatuješ si na ten okamžik uvědomění, že to chceš v životě jinak? Co se stalo na začátku celé téhle cesty k „podnikání z pláže“?

Dlouho jsem věřila svému snu o svobodě a životě dle mých představ, ale pak mě nějak začal život udolávat. Střední škola skončila, postupně přišly děti, skutečné podnikání se svými reálnými problémy, vztah, ve kterém jsem se v podstatě neuměla pohybovat a společnost, která mi diktovala, co všechno nemůžu a jak strašné místo k životu je svět.

Na chvíli jsem zapomněla na to, čemu věřím, a čím dál více jsem měla pocit, že asi mají pravdu. Že jsem si celé dětství a pubertu jen vymýšlela nějakou pohádku o životě, která ale nemůže být realitou. Něco jsem si nalhávala. Není přeci reálné cestovat po světě, mít na účtě spousty peněz a při tom spoustu času na to dělat, co mě baví, užívat si života a pracovat jen tehdy, kdy já chci. Ne. V mém tehdejším světě to byl najednou nesmysl.

Došlo to tak daleko, že jsem jednoho dne měla pocit, že tenhle život celý sám o sobě je nesmysl, že než žít takhle, tak nechci žít. Jenže se dvěma dětmi mi nezbývalo nic jiného, než v tom pokračovat. Chtěla jsem změnu. Moc. A tak se změna začala nenápadně vkrádat. V podobě nových příležitostí, v podobě nových přátel, v podobě neznámých pocitů, v podobě šílených zvratů.

Jednoho dne jsem udělala tlustou čáru a opustila svůj tehdejší život. Rozvedla jsem se, odešla z vybudované firmy, potácela se pár měsíců v mlze a nevěděla kudy kam, měla pocit, že všechno, co dělám, je špatně, ale někde uvnitř jsem věděla, že to udělat prostě musím. Díky tomu teď píšu tyto řádky.

Za poslední 3 roky jsem procestovala kus světa. Žila jsem půl roku ve Španělsku, tři měsíce v Itálii, byla jsem v New Yorku, v Himálajích, na Mauriciu… A hlavně – každé ráno vstávám s pocitem, že se můžu rozhodnout, co chci dneska dělat a nemusím mít strach, kde seženu peníze na další výdaje.

Jsem svobodná.

Které 3 věci – činnosti udělají ze snu skutečné podnikání?

To, že jednáš navzdory svému strachu.
To, že jednáš navzdory své náladě.
A důvěřuješ tomu, že se věci dějí tak, jak se dít mají.

Podnikání z pláže - rozhovor

Jaký je podle Tebe největší strach začínajících podnikatelů a proč?

Strach jako takový je nepřítelem podnikání.

Nic proti strachu. Strach je velmi přirozenou součástí lidského bytí. Strach nás chrání, je důležitým pomocníkem pro přežití. Na druhou stranu, strach nás často paralyzuje a vytváří katastrofické scénáře dřív, než se vůbec něco stane.

A tak lidé mají strach ze selhání, strach z toho, že nebudou dost dobří, strach, že budou mít konkurenci, strach, že nebudou mít klienty, strach, že nevydělají peníze, strach, že se jim lidé vysmějí, strach, že vydělají hodně peněz a lidé se s nimi přestanou bavit, strach, že investují svůj čas a peníze do něčeho, co se nepovede, strach, že nastane ekonomická krize, strach, že nenajdou správné spolupracovníky, strach, strach, strach…

Každý má strach. To, co dělí úspěšné lidi od neúspěšných, je to, že ti úspěšní jednají navzdory svému strachu.

Jak si svůj strach vyřešila Ty sama?

Řešení je přiznat si, že mám strach. Velmi vědomě si říct: „Mám strach z toho a toho…“ a pak dodat: „No a co?“ Prostě si to přiznat a jednat navzdory tomu strachu.

Strach tady vždycky bude, je nesmysl myslet si, že úspěšní podnikatelé ho neměli nebo že začínali z nějakých super skvělých podmínek, kde ho nemuseli mít. Všichni jsme se na začátku potáceli ve svém strachu, nejistotách a obavách, a co možná hodně lidí neví, pořád se v něm potácíme. Strach nikdy nezmizí. Je součástí lidskosti. Ale navzdory tomu strachu jsme šli do akce.

Možná to není zrovna ženská vlastnost. Na druhou stranu, ženy mají mnohem větší schopnost přizpůsobit se aktuálnímu dění, splynout s proudem a důvěřovat tomu, že věci se dějí tak, jak mají. A tak mají taky velký předpoklad spoustu věcí nepokazit jen proto, že mají strach.

Strach nás brzdí, omezuje a zabraňuje tomu přirozenému plynutí věcí. V podnikání je často dobré nechat věci plynout a důvěřovat tomu, že se věci dějí správně. Neznamená to pasivně přihlížet. Znamená to nepanikařit, nevymýšlet katastrofické scénáře a nesundávat kalhoty, když brod je ještě daleko.

Co by měl kdokoliv, kdo chce začít podnikat, udělat jako první?

Začít psát blog a budovat databázi kontaktů. Kdo je na internetu vidět a má databázi kontaktů, má svůj zlatý důl a vždycky o něj bude postaráno. Samozřejmě poté, co si ujasní, v jakém oboru chce podnikat.

Proto taky v mém kurzu Podnikání z pláže hned po ujasnění tématu jdeme k tvorbě blogu a k budování databáze kontaktů, protože s tím už pak člověk může dělat cokoli a vždycky uspěje.

Podnikání z pláže

Myslíš, že to mají začínající ženy podnikatelky těžší? Dělají si svůj podnikatelský start něčím těžší?

Ba naopak. Myslím si, že to mají lehčí. Z mého pohledu mají totiž ženy mnohem větší chuť věci měnit, jsou tvořivé a věří svým snům.

Často mají ale menší sebevědomí než muži a tendenci stavět se do role oběti, čímž si svůj start poněkud znesnadňují.

Co bys chtěla vědět na začátku svého podnikání? Která znalost, vědomost či dovednost by ti 100% ušetřila čas a peníze?

Že mám začít psát blog, jak to mám dělat a především, že mít databázi kontaktů je to nejdůležitější, co pro své peníze můžu udělat. Obecně mi na začátku mého podnikání chybělo docela dost informací, které kdybych tenkrát měla, dokázala bych se v některých oblastech posunout mnohem rychleji.

Dlouhou dobu jsem například nevěděla, jak mám technicky vše nastavit tak, abych e-Book mohla prodávat automatizovaně bez mé přítomnosti. Nebo jak to udělat, aby si ho vůbec někdo chtěl kupovat… to všechno jsou léta praxe, zkoušení, testování, studování.

A proto vznikl kurz Podnikání z pláže, abych těm, kdo jdou v mých stopách, cestu usnadnila.

Do půlnoci 25. 1. 2016 máte možnost přejít do akce
a vychutnat si know-how o podnikání,
které vás dostane na pláž!

Podnikání z pláže

Jsem vodnářka, dvojnásobná máma, ulítlá dcera, šílená kámoška, písmenková královna a hlavně vděčná uživatelka Života. Psaní mě baví. Baví mě tak moc, že mě živí. Teď. A co bude zítra? Tím se nechám překvapit... :-) Více o mně tady >>>
Komentáře
  1. Valounek napsal:

    Já s tím článkem vlastně docela souhlasím. Každá žena, vlastně každý člověk, chce mít soběstačnost. Já jsem toho dosáhla investováním. Já přímo nejsem investorka, ale stará se mi o to tahle super parta lidí z https://yourwealth.cz/investovani/. Já si myslím, že dříve či později to každému dojde, že je potřeba peníze na účtu zhodnocovat. Stát nám dneska už bohužel nic nedá.

  2. Lenula12 napsal:

    Úplně souhlasím. Podle mě je nejdůležitější být svá. Já mám třeba v životě hrozně ráda spontánnost. A můj manžel je úplně to samé. Občas se prostě jen tak sbalíme a třeba na tři dny někam odjedeme. Minulé léto jsme to takto udělali několikrát. Vždycky jsme si půjčili obytné auto a jeli jsme. Máme ale docela výhodu v tom, že tady kousek od nás je tato půjčovna karavanů: https://www.karavany-strakonice.cz/

    • Tom napsal:

      Tak to máte můj obdiv. Já osobně bych se asi bál řídit obytný vůz. Sám mám poměrně dlouhé auto a třeba parkování s ním je pro mě prostě peklo. Musím ale říct, že teď už jsem se to trochu naučil. Hodně mi pomohlo třeba i to, že jsem si do auta z https://www.2din.cz/ dokoupil parkovacího asistenta. To je super vychytávka. :)

  3. Janina napsal:

    Velice inspirativní článek. Já sama také podnikám. Sice ne z pláže, ale i toho bych někdy ráda dosáhla. Bohužel ty poslední dva roky pro mě byly dost těžké. V několika momentech jsem byla dokonce napokraji krachu. Nejhorší na tom celém ale je to, že mám pod sebou zaměstnance, kteří jsou na mě závislí. A ty bych stáhla s sebou, což nechci. Právě toto mě nakonec donutilo si uzavřít pojištění pro firmy.

    • Leni napsal:

      Já si myslím, že nejste jediná. Spousta podnikatelek tuto současnou situaci nezvládá. Mám třeba kamarádku, která podnikala 5 let a teď ji čeká likvidace s.r.o.. Je to celkem škoda. Já jsem hrozně ráda, že mně se zatím daří se držet nad vodou. Není to ale vždy jednoduché. Zatím to ale zvládám. :)

  4. Kristýna Štědrá napsal:

    Tyhle příběhy jsou vždycky nad míru inspirující. :) Já sama jsem si prožila něco podobného. Byla jsem zaměstnaná v jedné firmě. Byla to poměrně dobrá práce se zahraničním majitelem, ale to byl ten problém. Jako firma jsme byli na druhé koleji a to se projevovalo i na přístupu. Firma neprosperovala v důsledku rozhodnutí vedení a mezi kolegy byla cítit už docela velká frustrace. Nakonec jsem to vzdala a šla podnikat v tom samém oboru jako OSVČ. Od té doby jsem si svým vlastním pánem a jsem spokojená. :)

  5. all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world

  6. JanaX napsal:

    Já si myslím, že tohle je příběh, kterým si musí projít skutečně každý, nebo respektive každá v případě cílové skupiny tohohle webu. A nebudeme si lhát. Jsme v kategorii Peníze a bohatství, takže tam je důležitá i jistá finanční nezávislost. :) Já jsem si po mnoha letech osvojila investiční stříbrné mince, které mi dávají finanční jistotu toho, že i kdybych neměla na účtu nic, můžu se zajistit i jinak. ;-)

  7. Monika napsal:

    My se s manželem taky snažíme žít život podle našich představ. Občas se sice v pohledech rozcházíme, ale zatím se nám pokaždé povedlo najít nějaký rozumný kompromis. Ve stavbě domu jsme se naštěstí sešli. To je dost zásadní věc, tak jsem ráda, že chtěl taky stavět. Vyřešili jsme výpočet hypotéky u https://finuance.eu/ , koupi pozemku, stavební povolení a pustili se do práce. Co zvládám, tak dělám s manželem, abych měla na našem hnízdečku lásky taky nějaký podíl :-) .

  8. Smuténka napsal:

    To bych si taky někdy přála, ale s rozvodem a dvěma dětmi na krku to jde fakt těžko. Sice mi s rozvodem pomáhá tento právník, ale víte jak to je. Někdy je to fakt složité a člověk si říká, že by s tím nejraději seknul a bývalému partnerovi trochu slevil. Jenže pak si vzpomenu na to, co mi všechno prováděl a říkám si, že fakt raději ještě rok obětuji, než abych mu to dala zadarmo.

  9. JaneX napsal:

    Ono každý by si přeci chtěl žít tak, jak si vysnil a podle vlastních představ. Ale ono bohužel (nebo možná naštěstí), takhle život nefunguje. Život je prostě takový ten dlouhodobý proces, který si člověk nějakým způsobem reguluje. A jak se říká, každý svého štěstí strůjcem. A je jedno, jestli si to štěstí zajistíte tím, že děláte investice do půjček, makáte jak šroub nebo ho najdete v dětech. Bohatství je pro každého něco trochu jiného, a to je na životě to krásné. :)

  10. Ema napsal:

    Já jsem si už jako malá holka vysnila, že budu mít jednou svoji firmu a budu chodit do práce až v 11 hodin a vloni jsem si svůj sen splnila. Ne teda tak úplně, do práce nechodím až v 11, ale už v 8 :-D . Svého snu o firmě jsem se nevzdala, tvrdě jsem si šla za ním a vloni se mi konečně podařilo zařídit všechno pro založení OSVČ . Teď jen nesmím usnout na vavřínech a pořád makat, abych firmu posouvala dál.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.