Vztah jako kompost pro Vaše pravé JÁ
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Je to pravda, jsem těhotná! Ačkoliv jsem si tento pocit mnohokrát představovala, můj první dojem byl, že to ještě přece nemůže být pravda. Zároveň vnímám jemné pocity, které přinášejí do vzduchu neochvějnou přítomnost ZMĚNY. Co to vlastně znamená? Pro mě? Pro vztah? Pro mou práci?
Když si vezmu sama sebe před nějakým časem, byla jsem nešťastná. Stále jsem musela myslet na vztah, který pozbýval svoji funkčnost a abych se vyhla svým myšlenkám, pracovala jsem i 14 hod. denně. Snažila jsem se ale být veselá a užitečná. Jenomže uvnitř jsem se cítila opuštěná a prázdná.
Životy mnohých z nás jsou opravdu nehostinným místem, místo toho, abychom žili v bujaré, zelené, životem oplývající zahradě, šťastni a s vědomím své hodnoty. Je mi líto, že lidé zůstávají a věří, že to není tak strašný, že se to zlepší, místo toho, aby sbalili kufry a odešli. Každý máme právo na šťastný život. Dnes vám na něj ukážu můj jednoduchý recept
Jaro je spojováno s očistou. Někteří lidé cítí a mají tu potřebu odhazovat, vypouštět a uklízet. Pokud patříte mezi ně, tak jsou tyto řádky právě pro vás. Udržování věcí, neochota odpouštět, špatný výdech, nepořádek v papírech, nenošené oblečení v šatníku, shromažďování majetků. To jsou všechno příznaky trpasličí zahrady. Co vše můžeme tedy na jaře očistit?
Velmi často od žen slyším: „Můj Muž mě nechápe, nerozumí mi, není takový, jaký bych chtěla. Chtěla bych, aby byl takový a makový…“. Všichni hledáme svou spřízněnou Duši. Někdy je ale pro nás partnerství spíše očistcem než procházkou růžovým sadem. Co si počít pak?
Připadala jsem si, že se mi zhroutil svět. Nedokázala jsem fungovat dál. Nešlo to. Pořád jsem brečela. Nevěděla jsem, co se se mnou děje. Jediné, co jsem věděla bylo, že už nemám sílu na to žít a přemýšlela jsem, jestli by nebylo lepší odejít. Zemřít. Naštěstí mě napadlo, že s tím zkusím ještě něco udělat. Pomohlo mi
Dlouhé roky jsem hledala skutečný smysl života. Našla jsem cestu, která je v harmonii s energetickou vlnou Vesmíru - s láskou, kterou každá z nás hledá. Ráda bych se s Vámi podělila o svůj životní příběh a možná Vás i inspirovala :)
Bála jsem se být ženou. Bála jsem se, protože pod pojmem žena jsem si představovala ufňukanou slabou holku, která nic sama nezvládne, nevydělá a nepostará se o sebe. No prostě neměla jsem žádný vzor ženy s velkým Ž. Postupně jsem ale objevila, že můžu být mnohem víc, než muž v sukních. Co mi ženské kvality přinesly do života a jak se můj život změnil?
Psal se rok 2009 a já odjížděla ze svého prvního semináře osobního rozvoje TOTÁLNĚ FASCINOVANÁ. Fascinovaná možnostmi, které se mi otevřely v den, kdy jsem si uvědomila a na vlastní kůži pocítila, že jsem tvůrce svého života a stvořit si v něm můžu opravdu cokoliv. A jak to nejen mně změnilo život?
Jste spokojeni s tím, co v životě máte nebo věříte, že Vaše štěstí na Vás čeká někde v budoucnosti? Patříte k těm, kteří doufají, že až najdou toho pravého partnera, vyhrají sportku nebo budou úspěšní ve své práci či podnikání, tak pak začnou opravdu a šťastně žít? Tak takto to bohužel nefunguje. Jak tedy na šťastný život?
Je mnoho způsobů vyjádření pro partnera, se kterým prý máte zažít neuvěřitelně romantickou lásku, totální splynutí, pohádkový výjev, kdy šípková Růženka procitne a pohlédne do očí svému princi a jsou šťastni až do smrti. Někdo jej nazývá duchovním partnerem, někdo dvojplamenem, partnerem duše či duchovním dvojčetem. Kdy ale dvojplamen do života přichází?
Nejsi v tom sama. Tohle slovní spojení je magické a léčivé zároveň. Kdykoliv totiž procházíme těžkým obdobím, potřebujeme se necítit samy. Neuvědomujeme si to, ale je to tak. Vědět, že je tu někdo pro nás anebo někdo s podobným příběhem, nám pomáhá necítit se samy. Vím, o čem mluvím. Dnes a denně při své práci odhaluji příběhy žen, které prožívají podobné věci a pocity jako vy:
Existují ve vašem životě chvíle, kdy vzpomínáte na nějaký ze svých bývalých vztahů, přestože právě ve vztahu jste? Váš nynější vztah je perfektní, cítíte se v něm dobře. Jenže přijde den, kdy se ozve ten červík pochybnosti. „Jaké by to asi bylo s mým bývalým? Co asi dělá a jak se má?“ říkáte si. Jak z toho ven? Jak se odpoutat od minulosti?
Konečně jsem měla čas přemýšlet nad tím, co by mě bavilo dělat. No jo, ale co to vlastně je? Co umím, co mohu předat ostatním? Co je to něco, co mi vykouzlí úsměv na tváři, když nad tím přemýšlím? Tuhle otázku jsem si pokládala snad tisíckrát. Nezbylo mi tedy než jít do akce a