Bezpodmínečná Láska

šťastný pár

Můj Muž oslavil nedávno narozeniny, a tak jsem sentimentální… Snad mi to odpustíte. :)

Velmi často od žen slyším: „Můj Muž mě nechápe, nerozumí mi, není takový, jaký bych chtěla. Chtěla bych, aby byl takový a makový…“

Bezpodmínečná Láska

Všichni hledáme svou spřízněnou Duši.

Někoho, s kým bychom splynuli, souzněli až do morku kostí a kdo by byl pro nás ten pravý. A tak hledáme, hledáme a hledáme toho pravého a čekáme, až se objeví na bílém koni a budeme žít šťastně až navěky. A když máme štěstí, tak i toho pravého najdeme. Někdy je ale pro nás partnerství spíše očistcem než procházkou růžovým sadem. Co si počít pak?

Pravá láska se nehledá, pravá láska se dělá

To nejzákladnější, co nám v definici Lásky chybí je to, že pravá Láska se nehledá… ale že se pravá Láska dělá a že je s ní potřeba ZAČÍT U SEBE. A tak vstupujeme a žijeme ve vztahu plní očekávání, že náš partner naplní to či ono, že bude takový, jakého jsme si ho vysnili.

A běda, když tomu tak není, protože to pak třeba zuříme, nemluvíme, vztekáme se, žárlíme, křičíme… a prostě vyvádíme. A hlavně čekáme a čekáme a čekáme, až se náš partner změní, až dostane rozum, až pochopí, co potřebujeme, až udělá to či ono, a to ideálně dříve, než na to pomyslíme (a to třeba i ve stavu, kdy my samy vlastně nevíme, co si přejeme).

A ono nic. Skutek utek, jak se říká.

Žena čekatelka čeká, tajně doufá či věří, až se její muž změní a až přijde na to, co ona od něj potřebuje a dá jí to. A většinou čeká marně, a pak je zhrzená, smutná, protivná… a všechno kolem jde v tu chvíli, s odpuštěním, do kytek. Partnerství chřadne a rodinné soužití taky. A proč to všechno?

Povím vám k tomu svůj příběh. 

Když jsem byla malá, říkala jsem, že se nikdy nevdám. A když už, tak jedině za toho pravého. :) A tak se i stalo. Ve chvíli, kdy jsem si už říkala, že ten pravý snad ani neexistuje, se objevil ON. Můj Muž. Když jsem ho uviděla poprvé, celý svět se zastavil, čas přestal existovat a já měla pocit, že už ho znám celou věčnost.

Bezpodmínečná Láska

Zažívali jsme spolu krásné chvíle, i ty horší. Těch horších a těžších bylo v jednu chvíli opravdu hodně, protože to, co jsem řešila, bylo velmi těžké a já jsem si říkala, proč to všechno musím zažívat? Nechápala jsem to. Přála jsem si krásný vztah a místo toho jsem se cítila nemilovaná, nedoceněná a nepochopená.

A tak jsem to všechno servírovala svému Muži neustále na talíři v naději, že to změní. Čekala jsem, až můj Muž udělá to či ono, to, co jsem chtěla a potřebovala. A když věci nešly podle mých přání a očekávání, byla jsem protivná, vyčítavá a zuřila jsem.

Pořád jsem mu říkala, ať se změní, ať dělá či nedělá to či ono a byla jsem plná výčitek. Uff, upřímně… divím se, že to se mnou můj Muž vydržel.

O co vlastně šlo, když se na to dívám teď s odstupem času?

Upřímně musím říct, že o totální nepochopení toho, o čem vztah vlastně je. S úctou k nám ženám… my ženy máme dost často mylné představy o tom, jak by takový vztah měl vypadat. Čekáme romantiku, prince na bílém koni, který pro nás přijede do věže a zachrání nás a budeme žít šťastně až na věky. Tahle pohádka není ani tak sentimentální, jako technicky nedotažená.

A to z jediného prostého důvodu… pořád čekáme, že ten, kdo musí cokoliv začít, je Muž, který udělá všechnu práci, ale zapomínáme na to, že primárně je potřeba začít u sebe!!!

Bezpodmínečná Láska

Možná mi namítnete, že by Muž měl být tím aktivním prvkem. A že by měl začínat on, a ne my, Ženy. To je ale částečná pravda. Muž je sice aktivní prvek vztahu, Žena je ale jeho pasivním, vyživujícím prvkem. Takže pokud Žena něco chce, má to svému Muži říct, aby jí to mohl splnit (ne, opravdu nejsou naši Muži telepati) a on jí to milerád splní, a dokonce jí k tomu dá mnohem, mnohem víc, klidně jí snese modré z nebe.

Cítíte v tom nějaké ale? Ano, je tam.

Na to, aby Muž mohl svou Ženu nosit na rukou, je potřeba, aby ona mu dala TO NĚCO, co chybí všem Ženám čekatelkám. Tou „tajemnou“ esencí vztahu jsou dvě věci:

1. Tou první esencí je oddanost vlastnímu Muži. Mít úctu k vlastnímu Muži a podporovat ho, to zní možná dnes trochu staromódně, ale je to něco, na čem se spokojené páry shodnou, že je to pro ně důležité, ba co víc, životně důležité, protože jedině pak je Žena ve své ženské energii a Muž tak může být ve své mužské energii.

2. Ta druhá esence se popisuje daleko obtížněji… Jde u ní totiž o to, abychom my Ženy dokázaly otevřít svá Srdce a abychom začaly naplňovat Srdce svých Mužů. Tahle věta se snáz řekne, než udělá, protože ty naše nádoby vnitřní Lásky a sebelásky jsou vlivem našich Životů tak vyprahlé, že není téměř z čeho dávat.

Bezpodmínečná Láska

A dát něco z ničeho, to je obtížné, ale ne nemožné. Opravdu to jde. A proč bychom měly začít my Ženy? Inu přiznejme si, že našim Mužům stačí obvykle málo… a to to, aby byl klid. :) To my Ženy obvykle potřebujeme to či ono, takže když se naučíme si o to říct, bude to jen a jen dobře.

Dopovím vám náš příběh, chcete? :)

Vztah s mým mužem se v jedné chvíli ocitl v takovém bodě, kdy už to bylo vážně moc. Uvnitř sebe jsem cítila, že On je ten pravý, že spolu máme být, ale naše společné soužití bylo hotové peklo. Chtěla jsem to všechno změnit. A tak jsem se rozhodla, že to změním a že nebudu žádná oběť, ale Tvůrce.

To, co přišlo, bylo jako smršť. K největší změně mě inspirovala Miluška a její rada nad zlato: „Správná žena má držet hubu a krok.“. Drsná rada, viďte? :) Jenže přesně to někdy potřebujeme. Pokud patříte k ženám, kterým jejich partner nedává tolik, kolik byste chtěly, tak je na čase přestat se litovat a začít konat.

Nebo můžete čekat až až až… a třeba se jednoho dne dočkáte. Pokud se rozhodnete začít s tím něco dělat, ZAČNĚTE U SEBE, protože všechno okolo je stejně jen odrazem vašeho vlastního nitra!

Určitě znáte pojem zrcadlení v partnerství, pokud ne, pak zrcadlení je v krátkosti o tom, že váš partner vám VŽDY ZRCADLÍ JEN TO, CO MÁTE V SOBĚ NEZPRACOVANÉ A UKRYTÉ, POTLAČENÉ. Někdy se ta příčina hledá těžko, ale pokud ji najdete, rozhodně to vždy stojí za to.

Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné,
že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to,
co jest nahoře, jest jako to, co jest dole,
aby dokonány byly divy jediné věci.

úryvek z textu Smaragdové desky

Já se tehdy rozhodla, že přijmu odpovědnost za to, jaký vztah mám se svým Mužem. Uvnitř sebe samé jsem přijala všechno, co se nám dělo, na sebe, a v tu chvíli začalo ozdravování a hojení mých ran. Věci a informace se začaly skládat jako dílky puzzle a já prohlédla, že to, co jsem k svému Muži cítila, byla podmíněná Láska.

Chtěla jsem, aby byl podle mých představ a neviděla jsem to, jaký doopravdy je. Byla to taková ta Láska kdyby. Viděla jsem jen chyby, ale neviděla jsem tu kupu dobrých věcí na něm. A PŘEDEVŠÍM JSEM NEVIDĚLA TU PŘÍČINU V SOBĚ.

A tak jsem to změnila

I když jsem se cítila jako vyprahlá nádoba, začala jsem víc a víc držet hubu a krok, což znamená, že jsem začala více naslouchat tomu, co mi říká (namísto toho, abych pořád soustředila pozornost jen na sebe) a jeho slova si začaly nacházet Cestu až k mému bolavému srdci.

Přestala jsem chtít milovat svého Muže za určitých podmínek a začala jsem se svému Muži odevzdávat a přijímala jsem všechno jako důsledek manifestace a projekce svého vlastního nitra. Začala jsem mu dávat víc a víc, aniž bych za to čekala cokoliv na oplátku a najednou jsem viděla, že za všechny ty neshody mezi námi nemůže On, ale já a mé staré bolesti a očekávání, které mi bránily v tom vidět všechnu tu Lásku, kterou on mi celou dobu dával.

Bezpodmínečná Láska

A především mi bránily v tom začít Lásku cítit sama v sobě. Byly to krušné dny a noci, které mě přivedly k poznání temných a bolavých zákoutí mé Duše. Přeměnit ty bolesti v dar trvalo nějaký čas, ale byla to jedna z nejcennějších zkušeností, kterých se mi dostalo.

A já jsem za ni dnes nesmírně vděčná stejně tak, jako jsem vděčná za svého úžasného Muže, k němuž chovám v srdci hlubokou úctu a Lásku za to, že to tenkrát se mnou vydržel (a to mi věřte, že bych v té době nechtěla žít sama se sebou ani já :) ).

Dnes už chápu větu, kterou říkaly v dávných dobách kněžky svým Mužům… že by líbaly zem, po které jejich Muž kráčí… Protože v té chvíli mohly být opravdu odevzdané. Protože v té chvíli mohly být opravdu Ženami a jejich Muži mohli být opravdu Muži. Dnes ke svému Muži vzhlížím a žijeme takový vztah, až se mi z toho tají dech a každý den děkuji za všechny lekce, které mi Život přichystal nejen v partnerství.

Žena, která pochopí, co to je BÝT ŽENOU a dovolí si být slabou Ženou vedle svého Muže… TA se pak stává Bohyní v celé své síle. <3

A tak i vám dnes přeji, abyste i vy v sobě našly odvahu skrze sebe změnit své partnerství tak, abyste v něm našli ráj na Zemi. Zkuste si k tomu poslechnout některé mé meditace.

A abyste zažili Lásku, která naplní i vaše srdce.
Buďte s Láskou a v Lásce.

* Lenka

Věřte, mí milí Tvůrci, že všechno v Životě má svůj čas. Vše se děje přesně v ten okamžik, kdy se to dít má a kdy jsme na to připravení. Možná jsme někdy nedočkaví, možná to či ono, ale je důležité vědět, že vše, co se nám v našich Životech děje, je v pořádku a je to „jen a jen“ odrazem našeho vlastního nitra. Kdo toto pochopí, pochopil vše.

Lenka Lipenská

Lenka Lipenská
průvodce na vaší  Cestě k ŽIVOTU TVŮRCE

„DOKUD NEUČINÍME NEVĚDOMÉ VĚDOMÝM, BUDE TO NEVĚDOMÉ ŘÍDIT NÁŠ ŽIVOT A MY TOMU BUDEME ŘÍKAT OSUD.“ C. G. Jung

Nevěřím na osud, ale na předurčení. Každý sem na Zemi přicházíme s nějakými dispozicemi, které občas uvíznou za zdmi našich bolestivých zkušeností a prožitků. Pokud tyto bolesti v sobě uzdravíme a najdeme dar, který se v takové bolesti skrývá, osvobodíme naši moc a sílu a ZAČNEME TVOŘIT SVÉ ŽIVOTY PODLE NAŠICH PŘEDSTAV.
www.myjsmetvurci.cz   /  ebook „Buď tvůrcem vlastního života“/ meditace PRO SPOJENÍ
S VNITŘNÍM TVŮRCEM

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. Jana napsal:

    Úplně je mi až mdlo, z tohoto článku… jako by jste paní Lenko psala o mě!Ale já jsem ve fázi, že nemohu žít sama se sebou:-) Mám hodného muže, ale jak sám říká-ať udělá cokoli, mě se prostě nejde zavděčit…jsem na sebe naštvaná! MOC Vám děkuji za tento článek, přišel absolutně v nejlepší možný čas!!!

    • Lenka Lipenská napsal:

      Hezký den, Jani. Jak já Vás chápu! :) Totéž mi můj Muž před lety říkal a já to taky neviděla a byla jsem naštvaná. Naštvat se je něco, co pomáhá, protože to už je jen krok k tomu, abyste našla důvody, proč jeho Lásku nemůžete vidět. Držím Vám pěsti, abyste se brzy odvážila pohlédnout svému strachu do očí a uviděla to, co na Vás čeká na druhé straně. :) Pokud chcete povzbudit, budu ráda, když mi napíšete. Buďte na sebe hodná a mějte laskavé dny, Lenka

  2. Katerina napsal:

    Úžasný článek! Čtu ho už nejméně po desáté a přes slzy na něj nevidím. Jak přesné! Jako kdybych si otevřela dveře do duše. Díky! Díky za nasměrování! S úctou..K

    • Lenka Lipenská napsal:

      Děkuji moc za Vaši nádhernou zprávu, Katerino. Ať se Vám na Vaší Cestě daří jít s Láskou! <3 Lenka

  3. Danka napsal:

    …mila Lenka, vdaka za inspiraciu <3 …mozete mi prosim podrobnejsie opisat co presne znamena ODOVZAT sa muzovi-aka je to ODOVZDANA zena? Dakujem

    • Lenka Lipenská napsal:

      Danko, rádo se děje. :) Jak já vidím odevzdání se svému Muži… Můj Život i moje práce mi dnes a denně ukazují, že tou největší překážkou k tomu, abychom někoho mohli bezmezně milovat, je náš strach. Každý z nás jsme zažili něco, co zastavilo náš dětský bezpodmínečný tok Lásky a my jsme se před ní uzavřeli v domnění, že nás to ochrání před dalším trápením. Postavili jsme si tím kolem sebe zeď, která nás sice na jednu stranu chrání, ale na druhou stranu nám i brání prožívat Lásku naplno. Pokud však najdeme ve svém Srdci odvahu strhnout tuto zeď a odvážíme se vyjít za ni, pak je to přesně to, co nám umožní se odevzdat svému partnerovi. Protože pokud se staneme Tvůrci vlastního Života, pak už není nikdo, kdo by nám mohl ublížit a koho bychom se měli bát. :) Pokud Vás zajímá cokoliv dalšího, tak mi napište na Lenka@myjsmeTVURCI.cz, ráda Vám odpovím. :) S Láskou Lenka

  4. Darina napsal:

    Nádherný článek, jsem unešená?

  5. Zuzka napsal:

    Úžasný článek! Je to přesně to, co teď sama v sobě řeším a čeho chci dosáhnout. Ale není to jednoduché. Máte nějakou radu, jak začít, jak se toho nebát? Děkuji. Zuzka

    • Lenka Lipenská napsal:

      Hezký den, Zuzi. Možná se to na začátku zdá těžké, ale věřte, že jakmile se rozhodnete ten strach překonat, jakmile se rozhodnete, že je Láska silnější, než strach, pak budete mít dost síly překonat cokoliv. Pak Vás nezastaví nic. Překonat hranici strachu je to nejtěžší, co Vás čeká. Mohu Vám pomoci přejít tuto hranici, pokud toužíte poznat to, co o čem píšu, ráda budu Vaší průvodkyní. <3

  6. Iva napsal:

    Dobrý den,
    krásně napsáno, já jsem bohužel začala sebe měnit, až po tom co jsem cítila, že můj skvělý milující muž, se začíná ode mne odcizovat. Teprve pak se mi rozezněly varovné sirény! Nastoupila jsem cestu sebepoznání, ale bohužel už bylo pozdě! Manžel, se sblížil s někým jiným! Přišla jsem na to a bylo to strašné!Spadla jsem na naprosté dno.On byl ztrápený a bylo mu to líto. Nedokázal říct, proč se to stalo. Po prvních zoufalých dnech, kdy jsem se nimrala v sebelítosti, jsem začala hledat chybu v sobě. On zatím odešel, ke kamarádovi na byt, aby byl sám. Ona je totiž zadaná. Pořád jsem s ním byla v kontaktu, psali jsme si o všem možném, o práci o dětech, prostě jako nejlepší kamarádi. Zkusil se vrátit domů, ale já moc tlačila na pilu, chtěla jsem aby to bylo jako dřív a chovala se jako by se nic nestalo,ale to nic neřešilo, byl rozpolcený a odešel znovu. S ní je v kontaktu. Začali jsme si psát o pomalu odhalovat ty věci co jsme si nedokázali říct. To co jsme si dusili v sobě, protože jsme nechtěli toho druhého trápit. Bohužel slova, která zůstanou nevyřčená, jsou mnohem horší, než ty vyslovená! Já ho miluji, on mě také. Jen je bohužel už citově zainteresován jinde. Je hrozné, zjistit jak jsme si mezi sebou stavěli zeď z mlčení, mylných domněnek a ta nám zničila nádherný vztah. Zjišťuji o sobě strašně bolestné věci. Jak jsem přikládala důležitost materiálním věcem a čekala, že až budeme mít to a to v domě opraveno, tak budu zase šťastná…Čekala jsem, že mi on bude stále dokazovat lásku velkými gesty, tak jako v začátcích našeho vztahu a nevážila si těch obyčejných všedních maličkostí… Hlavně, že jsem neřekla to co cítím a co od něj potřebuji! Teď nevím, jak to dopadne. Jestli je v něm ještě dost lásky aby jsme náš vztah mohli budovat znovu, nebo už je to ztraceno a nakonec úplně odejde.

    • Klara napsal:

      Ivo, téměř jako byste psala o mě. Vím že mě partner miloval a stále něco cítí, protože i když má novou známost, podle mě jen že strachu aby nebyl sám, stále je semnou v kontaktu, téměř denně, ale bohužel jeho ego mu nikdy nedovolilo dávat city příliš najevo že strachu že by se mohl zase zmklamat.

    • Lenka Lipenská napsal:

      Ivi, Klári,
      začněte u sebe. Smiřte se s tou nejhorší variantou, která může nastat. PŘESTAŇTE OČEKÁVAT a začněte dávat. Samy sobě a pak třeba i Vašim mužům, pokud budete chtít. Přestaňte se bát, že zůstanete samy a že už nikoho nenajdete a naučte se být samy se sebou. Otevřete své srdce bolesti, aby se mohlo otevřít Lásce. Otevřete se samy sobě, uzdravte Vaše rány a bolístky a napojte se na svou vnitřní sílu, třeba i skrze mou Meditaci Tvůrců http://www.myjsmetvurci.cz/ke-stazeni/meditace-tvurcu/. Jestli je tento Váš partner ten pravý, ustojíte to a Váš vztah bude daleko lepší a naplněnější, než kdy byl. A pokud spolu být nemáte, pak je to proto, že je Vám souzeno něco lepšího. :) Objímám, Lenka <3

  7. Ren napsal:

    To snad není možné.Tak malou hodnotu si dáváte,že berete celou vinu pouze na sebe.Ve vztahu jsou dva lidi a každý je zodpovědný za svých 50%.Držet hubu a krok?Kde jste vy?Je tolik mužů co mají už třeba desátý vztah a stále jim to nevychází.Myslíte,že jeto jen v těch ženách?Asi těžko a pokud takovému muži nedojde,že je to i o něm,tak ani ten dvacátý mu nevyjde.

    • Lenka Lipenská napsal:

      Ren, někdy jsou věci jinak, než se zdají. :) A u mě je to právě naopak. Začala jsem si dávat tak velkou hodnotu, kterou jsem do té doby neuměla. Rozhodla jsem se sama za sebe, že to BUDU JÁ, KDO O SOBĚ BUDE ROZHODOVAT. Dala jsem si zpátky svou sílu, která náleží nám všem a PŘESTALA JSEM BÝT ZÁVISLÁ NA VNĚJŠÍM OKOLÍ. Přestala jsem čekat, až někdo promění tu svou půlku, až udělá to či ono. Přestala jsem říkat to Ty bys měl to či ono a začala jsem u sebe. Proměnila jsem sebe, své srdce, své vnímání a najednou se proměnil celý svět. Stala jsem se Tvůrcem svého Života a začala jsem svůj Život tvořit podle svých představ.

      „Ty nejprostší věci jsou ty nejneobvyklejší a jenom mudrci je mohou vidět.“ Paulo Coelho

      S Láskou Lenka

  8. Linda napsal:

    Mila Lenko, ctu vas clanek s uzasem. Jste skvela zena, moc vas obdivuji a fandim vam. Tak moc bych to chtela dokazat taky. Vychovavame s partnerem ctyri deti, a ja tak moc zarlim(na ty jeho) Vsechno celkem funguje, ale uvnitr strasne trpim je dokonaly tata a ja mam pocit, ze me malo rad. Da se to zvladnout I se spolecnyma detma? Moc dekuji za odpoved. LINDA

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů