Je tady nový druh mužů, kteří zanechávají svou stopu na obzoru dnešního světa. Muži, kteří boří vše, co bylo řečeno o tom, co to znamená být mužem, rozmetající stereotypy a opouští ty omezující, zastaralé definice, které byly předávány po celé generace. Odvážní muži, autentičtí muži, soucitní muži, každodenní muži, milující muži. A jak se takovým skvělým chlapem stát?
Učitelé, knihy, citáty, psychologické i duchovní moudra nám radí, jak být šťastné. Zní to tak jednoduše a prostě. Ale jak se propojit se svým nitrem? Jak procítit tělo uvnitř? Jak se napojit na vnitřní ženu, matku i holčičku v nás? Jak prožít něco jako je přítomný okamžik? Jak mám pracovat s vnitřním dítětem, když žádné necítím, jsem přece už dospělá...
“Já se snažím, ale já fakt nevím, jak to udělat…. Když chci být u sebe a být sebe-vědomá, tak mě hned napadnou myšlenky o dětech, co jsem ještě neudělala, co jsem udělala špatně… Zkrátka se nedokážu uklidnit“… povídá má klientka. Máte podobný problém? Zde jsou tipy, jak se ho zbavit
Byla jsem plná strachů. Jako já že bych měla vychovávat dítě? Já, která občas přemýšlí a někdy se i chová jako puberťačka? Co si nepamatuje, kolik stojí kubík vody a kdo je právě ministrem zemědělství? Copak já můžu být seriózní matkou a předat tomu malému človíčku všechny morální hodnoty? A možná právě kvůli strachu jsem nemohla otěhotnět. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem se pustila do zkoumání svých strachů. A pochopila jsem
Můj muž mi jednou řekl: „jsi na mě moc mentálně závislá.“ Nejdřív mě to překvapilo, ale když jsem nad tím začala hluboce uvažovat, tak jsem pochopila, že má pravdu. Že ve chvílích, kdy jsme spolu častěji, tak se začnu zaměřovat na to, co by měl, sleduji, jak se cítí, jak se tváří a jestli není naštvaný atd. A čím víc to dělám, tím víc on se odtahuje a já pak trpím. Jak tedy z toho ven?
„Sakra! Jen to pusť!“ Pláču… bolí to, tak moc to bolí… Znovu si prožívám dávná utrpení! Ztratila jsem sebe samu… tehdy to byla schůdnější cesta. Vzdala jsem se sebe sama, své autenticity. Na celou řadu let se pouze přizpůsobovala a snažila zapadnout. Přijala množství rolí, o nichž jsem byla přesvědčená, že je mám hrát. Dnes, už jiná, vím jednu zásadní skutečnost – takhle to nefunguje
Naučila jsem se přijímat. Ať už je to dobré nebo ne, ať už jsem něco doopravdy pokazila nebo selhala. Zkuste si to sami! Zkuste si přijmout, že se Vám něco nepodařilo, že jste totálně selhali, že jste v něčem propadli, že jste nesnesitelní. Bez výčitek svědomí, prostě to jen tak přijměte. Poznáte to tak, že
Rozešla jsem se s přítelem, se kterým jsem byla téměř 3 roky. Při loučení mi řekl, že by náš vztah stejně asi moc do budoucna neměl smysl, když se stále jen obětuji pro druhé a nemyslím na sebe. Dlouho jsem nechápala, co tím myslel. Nechápala jsem, co je na tom špatného. U nás v rodině se to vždy chápalo jako věc pozitivní. Až jednou
Máš pocit, že život je nespravedlivý? Že jsi chudinka, kterou partner nebo ještě lépe -nikdo- nechápe? Děti Tě neposlouchají a vůbec, rodiče Ti jednoduše nedali to, co měli možnost zažívat jiní?! Nebo se nemáš čeho chytit a nevíš co jsou Tvé silné stránky a dary jimiž vládneš? Nevadí! Použij jedno z nejbáječnějších zrcadel, které určitě máš
PRO Boha, chce se mi říct... Cožpak to stále nepochopíme? Znova a znova vysvětluji ženám, jak důležité je, aby do hloubi své bytosti, až do morku kostí pochopily, že se nemají bát být Ženami, aby fungovaly po svém. Skutečně máme tolik času, abychom potlačovaly své nejpřínosnější dary? Jak tedy být Ženou?
Tušila jsem, že měsíčky někdy přijdou, ale nevěděla jsem, že tak brzy. Překvapily mě ve škole. Vylekala jsem se, styděla jsem se, nevěděla jsem kam jít, jestli se můžu vrátit mezi spolužáky. Utekla jsem domů a uzavřela se do sebe... Asi proto jsem se dnes našla v tomto tématu. Dnes měsíčky miluji, miluji cyklus a začala jsem milovat i sebe.
Chtěla jsi od druhých porozumění. Nepřála sis, aby tvé problémy zmenšovali, aby tě před druhými opravovali a aby tě neustále upozorňovali na tvé chyby. Nesnášela jsi, když se velcí rozčilovali a křičeli. Když tě trestali. Když ti nedůvěřovali. Když slibovali, ale sliby nedodrželi. Nechápala jsi, proč tě velcí straší.
Mé zdravotní problémy s močovým měchýřem, které nebraly konce a byly čím dál častější, mne dovedly na cestu sebe-poznání. Postupně jsem začala zjišťovat, že můj zdravotní stav je odraz toho, jak se cítím uvnitř
Nejseš dost dobrá. Nic nedokážeš. Nezasloužíš si lásku. Podívej se na sebe, jak vypadáš. Kdo z nás to někdy nepoznal? Žijeme v nefunkčních vztazích, chodíme do práce, kterou nemáme rádi, necháme sebou manipulovat… Zkrátka se nemáme rádi. Znám to, i já jsem to tak měla. Ale rozhodla jsem se to změnit.
Čo prináša sláva, chvála a potlesk? Pocit, že sme úžasní, dosť dobrí, že sme milovaní, ale... prečo potom tá šťavnatosť a plnosť tohto šťastia tak rýchlo vyprchá? Prečo to vlastne nestačí? Prečo je to tak ako sa hovorí "sláva poľná tráva"?
Ženy ženám
