Kdybych tak byla tak krásná jako ona! Mám moc krátké nohy! Nejraději nosím šedou nebo černou, nejsem pak tolik vidět! Všechny tyhle obavy mají jedno společné. Máme strach, že si někdo všimne našich nedokonalostí. Tedy spíš těch našich vlastností, které my samy za nedokonalé považujeme. Ve skutečnosti nás zošklivuje strach. Strach z toho, že nejsme dost dobré...
Tuhle otázku si od vytvoření knihy Život bez hormonální antikoncepce pokládám poslední dobou celkem často. Je pro mě úplně klíčová v tom, abych více těmto ženám porozuměla. Donedávna jsem totiž byla jednou z nich. A až po zkušenosti jsem zjistila, jak tomu většinou je. Díky tomu, že se čím dál častěji o tématu antikoncepce, menstruace a sebevědomí bavím, zjišťuji, že odpověď je celkem prostá. O to alarmující je, jak antikoncepce ovlivňuje život nejen nás žen, ale i v podstatě celé naší společnosti. A na co jsem přišla?
Život je alchymie... Je třeba vnímat, co vám skutečně dělá dobře, co si přejete vytvářet. Najít a probudit své jedinečné dary. Dovolit si žít svůj jedinečný potenciál. Být autentická a skutečná, protože když jste v souladu se sebou, s tím co jste vy, co vy cítíte... vytvoříte mnohem úžasnější věci i pro druhé. Na to ale potřebujeme čas k uzdravení, k zastavení, třeba i k proměnám.
„Sedím doma na posteli a natěšeně si čtu program. …Vaginální mapování, rituály, masáže… No to je pecka. Pak čtu anální mapování a masáž penisu, tyhle dvě odrážky tak trošku přehlížím. Když jsem se hlásila na kurz Celostních smyslných masáží u Denisy a Richarda, pořádně jsem nevěděla, co všechno mě čeká. Ale věděla jsem, že přesně těchto 10 dní potřebuji na své cestě prožít.
Po třech dětech a šesti letech na mateřské dovolené jsem se musela rozhodnout, co dál. Manžel tvrdí, že jsem náročná…! Já totiž toužím po smysluplné práci, na kterou se budu každé ráno těšit, nebudu při ní vnímat čas, hlad ani únavu. Stane se mou vášní, životním posláním a bude dobíjet mé baterky. Je to tak těžké?
Milovala jsem ho neskutečně. Ráj na zemi pro mě trval celý rok. A pak to přišlo. Bum, prásk a byl konec. Bylo mi dvacet, když mi někdo poprvé zlomil srdce. Vím, co to je a teď vám, milé ženy, dívky, holky, posílám mých 8 nejdůležitějších poznání ze SINGLE ŽIVOTA.
Každý měsíc v každé fázi si uvědomuji výjimečnost svého cyklu a svého ženství! Jsem vděčná a děkuji za to, že mohu být ženou. Díky své cykličnosti jsem ženou, která je svůdná, vášnivá, kritická, neústupná, milující, mateřská, výkonná, plánující, aktivní, pasivní, odpočívající... Všechny v sobě akceptuji a v každé fázi vítám. Každá přináší velké dary!
Už od malička jsem snila o tom, že si pro mě jednou přijede princ na bílém koni a budeme spolu šťastně žít, dokud nás smrt nerozdělí. Tato iluze se ovšem s přibývajícím věkem vytrácela. Když se ohlédnu do své minulosti, charakterizovala bych své vztahy jako pokus – omyl. Když už se to jevilo nadějně, vždycky se něco pokazilo.
Pomalu jsem přestávala cítit spojení s Ní a i když jsem zkusila navázat kontakt, byla tak potichu, že jsem ji neslyšela. Možná ji přehlušily denní povinnosti nebo smích dcerky. Byla jsem asi zahlcena vnějšími věcmi tak silně, že jsem zapomněla, že abych se cítila tak nádherně jako s Ní, musím se uvnitřnit, ztišit a spojit se s přítomností
Představte si svět jako velkou skládačku puzzle. Máte? A každý z nás je jedním dílkem, který dokonale zapadá do toho celku. Každý vykonává přesně ty činnosti, které jeho srdce rozzáří, tělo energií nabije, ostatním neskonale pomůže. Třeba taková Zuzana. Od malička si stavěla domečky ze stavebnic. Milovala ty novoty, které z jednotlivých dílků poskládá. Kam myslíte, že budou chodit...
PRO Boha, chce se mi říct... Cožpak to stále nepochopíme? Znova a znova vysvětluji ženám, jak důležité je, aby do hloubi své bytosti, až do morku kostí pochopily, že se nemají bát být Ženami, aby fungovaly po svém. Skutečně máme tolik času, abychom potlačovaly své nejpřínosnější dary? Jak tedy být Ženou?
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Možná si teď myslíte, stejně jako já před časem, že jste se svým osobním rozvojem udělaly veliký pokrok. Chodíte na semináře, hodně čtete. Cítíte se skvěle, šťastně, nic vás netrápí. Jste silné, vyrovnané a sebevědomé. Myslíte, že veškeré své křivdy z minulosti máte zvládnuty a vyřešeny. Když jsem se ale ohlédla já a uviděla své vnitřní dítě, vůbec se neusmívalo. Tvářilo se bolestně a sklíčeně
Byla jsem plná strachů. Jako já že bych měla vychovávat dítě? Já, která občas přemýšlí a někdy se i chová jako puberťačka? Co si nepamatuje, kolik stojí kubík vody a kdo je právě ministrem zemědělství? Copak já můžu být seriózní matkou a předat tomu malému človíčku všechny morální hodnoty? A možná právě kvůli strachu jsem nemohla otěhotnět. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem se pustila do zkoumání svých strachů. A pochopila jsem
Toto nejsou žádné magické recepty a už vůbec ne návod na “správný” způsob, jak by žena “měla” žít. Jsou to jen moje osobní postřehy ohledně toho, co mi pomáhá vytvářet ve svém životě více radosti a extáze a tipy, o které bych se ráda podělila.
Anna Vršník
Adéla Nováková
Ženy ženám
Lenka Hrušková
Mgr. Elena Ježková
Lilia Khousnoutdinova
