Žena. Nepřekonatelná záhada všech mužů. Co vlastně žena chce? Lze ji udělat šťastnou? Jak docílit toho, že když o vás bude mluvit s kámoškou, tak se bude prohýbat v pase a mezi slovy vzdychat, jak jste úžasný a jak vás zbožňuje?
Ráda bych sdílela svůj příběh na důkaz toho, že vždy je cesta ven, vždy je naděje. A není třeba k tomu vlastně nic složitého. Stačí citlivý, láskyplný a respektující přístup prostřednictvím doteku. Tam, kde nám došla slova, tam kde se slzami zalykáme a bolest v srdce je tak velká, že víme, že právě teď umíráme.
Byli jsme spolu jen pár let... Stále dokola jsem přemýšlela, kde se stala chyba, kdo za to může a hlavně jsem se zabývala tím, jestli jsem udělala všechno, co jsem mohla, abych vztah zachránila. Časem mi došla jedna důležitá věc
Řekly jsme si s kamarádkou, že si roční horoskop letos číst nebudeme. Včera jsem na Facebooku objevila článek, nedalo mi to a ten svůj jsem si přečetla. Stálo tam, že Kozorohy čeká snad nejhorší rok plný překážek. No řeknu vám, měla jsem úplně zkažený den a už jsem v duchu ukončovala podnikání a plánovala, jak emigruju. Pak jsem si uvědomila, že
„Bože, co po mě chceš, abych ve vztahu vykonávala? Jak mám postupovat, aby můj vztah byl harmonický? Dělám všechno nejlépe, jak umím a nejsem si vědoma, že bych něco kazila. Přesto nejsem šťastná a na podvědomé úrovni se děje něco, co nejsem schopna ovládat. " A odpověď přišla... Je to odpověď i pro VÁS
Velmi často od žen slyším: „Můj Muž mě nechápe, nerozumí mi, není takový, jaký bych chtěla. Chtěla bych, aby byl takový a makový…“. Všichni hledáme svou spřízněnou Duši. Někdy je ale pro nás partnerství spíše očistcem než procházkou růžovým sadem. Co si počít pak?
Vy jste tak úžasní, už dlouho na sobě duchovně pracujete, uvolnili jste si spousty bloků a omezení, začali jste svůj život žít, jste tak na výši a vyrovnaní. A pak přijedete na Vánoce domů. A najednou jste úplně na šrot. V lepším případě se sesypete až po odjezdu zpět. V horším ztropíte scénu už tam, anebo – vy jen něco podotknete a scénu ztropí ostatní. Jak je to možné???
Před pár dny na mě na Facebooku vykoukla vzpomínka na Vánoce před 4 lety. Zdá se mi to jako 100 let zpátky a zároveň jako včera. Kdybych tehdy věděla, že jsou to poslední Vánoce, které trávím s manželem, určitě bych je prožila jinak. Můj život se úplně rozpadl
V dnešní době jsme stále obklopeni sexem a může to na nás působit, že všude kolem si všichni užívají, jen my NE! Většina lidí má pocit, že jen oni jsou ti divní, kteří sex nemají. A když mají, tak takový, který jim nepřináší tolik potěšení, kolik by mohl. Proto jsem napsala několik tipů, jak prohloubit milování i váš vztah:
Po návratu z Thajska jsem rovnýma nohama hupsla do vánoční atmosféry. V sobotu jsem byla u své maminky, měly jsme v plánu péct cukroví. Víc než o cukroví to však bylo o povídání a sdílení. Obě jsme teď na prahu velkých změn a životních přechodů a je důležité si uvědomit, že na změny nemusíme být samy
Desatero spokojené ženy. Deset kroků k vašemu spokojenějšímu já, ke splnění snů a životu, který si přejete. Deset cest jak se mít a cítit líp. Dodržujte ho dnem i nocí, kdy jen budete moci...
Joooo, to je pořád dokola. Ten můj potřebuje klid. Potřebuje čas a prostor. Potřebuje si od nás na chvíli odpočinout. Dítě kvílí, nedá mu chvíli pokoj, pořád něco chce, nemůže se ani v klidu podívat na televizi, aniž by u toho na něm malej nevisel a pořád tu televizi nekomentoval.
Bála jsem se být ženou. Bála jsem se, protože pod pojmem žena jsem si představovala ufňukanou slabou holku, která nic sama nezvládne, nevydělá a nepostará se o sebe. No prostě neměla jsem žádný vzor ženy s velkým Ž. Postupně jsem ale objevila, že můžu být mnohem víc, než muž v sukních. Co mi ženské kvality přinesly do života a jak se můj život změnil?
Normální vztah. Chceme ho každý. Normální pro většinu znamená rodina, děti, partner v jedné domácnosti a hlavně nic neřešit, jezdit na výlety a jinak mít každý svou volnost. Prostě pohoda. Jenže ono to vždy nefunguje. Většina vztahů v mém okolí se rozpadla, ženy nadávají na muže, muži se bojí ženy oslovit a jít opět do vztahu. Vysnili jsme si to jinak, že? CO s tím?
Je naozaj potrebné ostávať vo veciach, ktoré nepotrebujeme? Naozaj sa máme stále niečo len učiť a učiť? Všetky tie „poučky“ a „návody“ …naozaj nám ukazujú našu pravú tvár? Ako to vlastne sakra je? Keď sú dni, keď tá návšteva nie a nie odísť, nejako sa zdržala. :) Ja osobne slovo depresia nemám rada, jednoducho sa mi nepáči. Vôbec...
Ženy ženám
Denisa Říha Palečková
Alice Kirš
