Články autora
Intuice může být podmíněna zkušeností a hraje významnou roli jak pro rychlé rozhodování pod časovým tlakem, tak třeba v umění a v každé tvořivé činnosti vůbec. Intuice mi pomáhá den co den a vede mě tím správným směrem, pokud jí naslouchám a jsem na ní naladěná. Už se nějaký ten čas znám a žiji se sebou, a tak vím, jak mám svoji intuici nastavenou a že poslouchat ji se mi vyplatí. A nyní už vám řeknu mé 3 tipy na to, jak rozvíjet svoji intuici.
Srdce má neuvěřitelné schopnosti. Centrum lásky dokáže mnoho procítit, pochopit, odpustit a vyléčit. Ale někdy je to zatraceně těžké. Hádka s partnerem, lidské odlišnosti, křivdy, ponížení, neohleduplnost a zklamání. To vše a ještě více negativně zaměstnává srdce a ubližuje mu. A přece to vše má vyšší smysl a cíl, jemuž se učíme být vděčni
PRO Boha, chce se mi říct... Cožpak to stále nepochopíme? Znova a znova vysvětluji ženám, jak důležité je, aby do hloubi své bytosti, až do morku kostí pochopily, že se nemají bát být Ženami, aby fungovaly po svém. Skutečně máme tolik času, abychom potlačovaly své nejpřínosnější dary? Jak tedy být Ženou?
Je pravdivý. Převážně sám k sobě. Umí přemoci své stíny i vnitřní kritiky. Nenechá se rozhodit tím, že mu hlava našeptává něco jiného než srdce. Ví, čemu v sobě věřit, protože už mnohokrát udělal chybu a přišel díky rozumu o to nejlepší, co měl. Je hluboký a cesta k Bohu je pro něj důležitější než vztah se ženou. Partnerský vztah je pro...
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Je to pravda, jsem těhotná! Ačkoliv jsem si tento pocit mnohokrát představovala, můj první dojem byl, že to ještě přece nemůže být pravda. Zároveň vnímám jemné pocity, které přinášejí do vzduchu neochvějnou přítomnost ZMĚNY. Co to vlastně znamená? Pro mě? Pro vztah? Pro mou práci?
Možná si teď myslíte, stejně jako já před časem, že jste se svým osobním rozvojem udělaly veliký pokrok. Chodíte na semináře, hodně čtete. Cítíte se skvěle, šťastně, nic vás netrápí. Jste silné, vyrovnané a sebevědomé. Myslíte, že veškeré své křivdy z minulosti máte zvládnuty a vyřešeny. Když jsem se ale ohlédla já a uviděla své vnitřní dítě, vůbec se neusmívalo. Tvářilo se bolestně a sklíčeně
Málokterá žena dostala před svým prvním kontaktem s muži praktické rady, jak k penisu přistupovat, jak jej polaskat, jak jej přijímat. I když výjimky potvrzují pravidlo, stále je vysoké procento žen, které kouzlo penisu vlastně příliš nevnímají. Je to škoda
Postupem času jsme zjistily, že tatínek maminku podvedl a že s tou paní má holčičku. Další utvrzení, že MY nejsme dost dobré, když potřebuje ještě další dítě. Ten čas, kdy nám neříká, kde je, je s nimi a na ně je určitě hodný a chová se k nim lépe než k nám…
Byla jsem plná strachů. Jako já že bych měla vychovávat dítě? Já, která občas přemýšlí a někdy se i chová jako puberťačka? Co si nepamatuje, kolik stojí kubík vody a kdo je právě ministrem zemědělství? Copak já můžu být seriózní matkou a předat tomu malému človíčku všechny morální hodnoty? A možná právě kvůli strachu jsem nemohla otěhotnět. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem se pustila do zkoumání svých strachů. A pochopila jsem
Když si vezmu sama sebe před nějakým časem, byla jsem nešťastná. Stále jsem musela myslet na vztah, který pozbýval svoji funkčnost a abych se vyhla svým myšlenkám, pracovala jsem i 14 hod. denně. Snažila jsem se ale být veselá a užitečná. Jenomže uvnitř jsem se cítila opuštěná a prázdná.
Minulý týden,když jsem jela ráno do práce, uviděla jsem opět obrázek, který mě přiměl přemýšlet nad tím naším ženským sebevědomím a sebe hodnotou. Proč se neustále ponižujeme? Proč se bojíme, že nás nikdo nebude chtít? Proč si nevěříme?
Dokážu pochopit postoje maminek, které se z různých důvodů rozhodly neočkovat své děti nebo je vzdělávají samy. Rozumím i tomu, když chce žena rodit doma. Předně si myslím, že každý má právo volby a nikomu nepřísluší to či ono rozhodnutí druhého člověka jakkoli soudit. Dnes se chci ale podívat na důležité téma, kterým je VÝCHOVA
Právě se nacházím ve fázi, kdy se mojí hlavou prohání myšlenky typu, jak se cítím vedle svého manžela. Jsem s ním šťastná? Po psychické stránce, po emoční, finanční či sexuální... Zažíváte to také? Jak tedy na šťastný vztah?
Jsme jako prázdné nádoby, které touží po naplnění. Chodíme po světě a potkáváme spoustu dalších nádob. Některé jsou plné, některé méně, jiné zase vůbec. Je vztah dvou lidí skutečně pouze o přelévání energie z jedné misky do druhé? Kde se náš nevyčerpatelný zdroj skutečně nachází? Odkud můžeme čerpat?
Ženy ženám
