V následujících dnech budeme mít pocit, že kráčíme v mlze a nic nevidíme. Naše kroky se mohou stát velmi nejisté a neohrabané, jako krůčky malého dítěte, které se právě učí chodit. Ničeho se však nelekejte, toto nevědění bude pro nás ženy velmi důležité. Tím, že ztratíme tu jasnou cestu, kterou jsme si vytyčily a rozhodly se po ní kráčet, získáme obrovské vnitřní bohatství
Už konečně žiji život podle svých představ! Život, který mne baví a přináší naplnění a uspokojení. Jsem hrdou mámou, osobní makléřkou, lektorkou, manažerkou. Vědomě vedu svůj život. Začátky pro mne ovšem tak bezvadné a příjemné nebyly. Vůbec jsem netušila, kudy se vydat, co mě pořádně bude bavit, v čem mohu být úspěšná.
I když jsem byla na dovolené u moře, na táboře v lese, užívala si s malým volné chvíle, pořád někde ve mně hlodal ten šílený "trapič", který měl nutkání vymýšlet, co všechno je třeba ještě udělat. Až jsem se jednoho dne přistihla s otázkou: Kde je ta tančící královna???
Svoje dni som delila medzi drinu v robote a drinu v domácnosti a nemala som ani kúsok slobody. Moje deti mali denne pred očami unavenú, smutnú a nespokojnú mamu a najčastejšia veta, ktorú počuli bola: "To si nemôžeme dovoliť, na to nemám peniaze." Do toho prišli rôzne rodinné problémy a ja som mala pocit, že som zamknutá v pasci, z ktorej niet úniku
Občas slyším: "Jsem nemožná, neschopná: protože mně to prostě nejde, nedokážu se zklidnit, natož meditovat, necítím nic, necítím to, o čem se píše, nevím, jak se naučit mít ráda." Všechny víme, že teorie a praxe jsou dvě naprosto rozdílné záležitosti. Jak tedy takové frustrace překonat prakticky?
Ona šla po ulici a usmála se. Zase se otočil. Počítala to. Třetí muž se otočil. Vždy když má tyto šaty, tak se alespoň jeden otočí. Doběhla tramvaj
Je to už 2 a půl roku co po světě chodí má dcera a s ní se strhla obrovská lavina změn. Než se narodila, nikomu bych nevěřila jaké dary přináší mateřství. Po jejím narození, v dobách kdy vesmír usoudil, že jsem ready naučit se zas pár nových lekcí života, jsem padla do jámy lvové. Každý den jsem zažívala všechny odstíny temnoty
Měla jsem naprosto jasno v tom, co chci dělat, a věděla jsem, že nechci podnikat. Neměla jsem tu touhu, ty ambice. Chci být dál zaměstnanec, chci pracovat v obchodě a vést lidi. To mě baví. Ale jak to udělat, abych za pár let na tom nebyla úplně stejně?
Ve pátek 31.7. se nám měsíc posunuje do znamení Vodnáře, což je vzdušné znamení. Ovládá kotníky, lýtka, žíly a žlázy s vnitřní sekrecí. Přináší nové myšlenky, nové pohledy na svět, je neuchopitelný a zároveň velmi citlivý. Tento den můžeme cítit, že je čas vykročit do nových programů, situací a nových myšlenkových vzorců. Energie následujících dní bude energií vyčkávající - nabírání sil na velmi důležité rozhodnutí.
Snažíte se afirmovat pořád dokolečka, dokola, ale to pozitivní myšlení vám vydrží pár dní a pak opět sklouznete do toho bláta jako předtím. Kolikrát se cítíte ještě hůř. Jak je možné, že vám afirmace nefungují? Možná to taky znáte a přemýšlíte nad tím, kde se stala chyba, co děláte špatně
Díky vedené meditaci máte možnost projít si svůj život od doby před narozením až po dospělost, a vytvořit, a tak i třeba napravit či zkrátka vylepšit, v představě a prožitku různé momenty svého života, které třeba nebyly ideální nebo byly bolestné. Každý tak má možnost přepsat ve své mysli a prožitku jakoukoliv část svého života.
Mým aktuálním předsevzetím je dopsání ebooku. Moje mužská část, tedy ta mužská energie ve mně, by moc ráda ebook dopsala dle plánu, odškrtla si, co je potřeba, a pak si někde v klidu sedla a měla radost z dokončeného úkolu. Dnes se mi stala zvláštní věc
Mám pocit, že dnešní společnost je zaměřená na nikdy nekončící výsledek. Hlavně, abychom toho za den stihli hodně. Spousta vjemů, spousta myšlenek, spousta nepozornosti... Kolotoč činností, prací, myšlení, civění na televizi či zběsilá fyzická aktivita v domnění, že se jedná o odpočinek a ráno nanovo. A tak jsem se rozhodla skoncovat se spěchem
Ono to není až tak o tom "hecnout se" a jít hubnout, ale vědomě jíst správně. Správné potraviny, které tělu neškodí. A taky jíst dost často. Být totiž celý den o hladu a najíst se až dorazím domů z práce, je naprostá hloupost, tím svému tělu nepomůžu!
Na květen jsem si předsevzala, že dopíšu svůj placený ebook. Je to pro mne úkol, výzva a to, že jsem se rozhodla dát mu termín, z něj udělalo něco uchopitelného a "měřitelného". Jakmile jsem se dokopala do fáze, že jsem si udělala čas, sedla a rozhodla se psát, stal se ze mne úplný gejzír nápadů... Najednou šla jedna myšlenka přes druhou a bylo toho tolik zajímavého, že jsem si uvědomila, že tohle všechno ani nejde vecpat do jedné knížky
Ženy ženám
Kateřina Svobodová
