„Vy nevíte, jaké to je,“ říkají mi někdy lidé trpící depresí. „Ale vím,“ odpovídám. „A dokonce vím, jaké to je, když nikdo neví, jaké to je.“ Musím ovšem připustit, že kdybych zahodila své deníkové zápisky z onoho temného období, těžko bych si ještě pamatovala tu nesmírnou intenzitu své bolesti.
V tomto článku vám nebudu zakazovat nosit podprsenku ani dokazovat, že nošení podprsenky škodí zdraví. Chci se jen podělit a posdílet své zážitky a zkušenosti s jejím (ne)nošením a mým cílem je inspirovat vás ke svobodné volbě.
Když si vezmu sama sebe před nějakým časem, byla jsem nešťastná. Stále jsem musela myslet na vztah, který pozbýval svoji funkčnost a abych se vyhla svým myšlenkám, pracovala jsem i 14 hod. denně. Snažila jsem se ale být veselá a užitečná. Jenomže uvnitř jsem se cítila opuštěná a prázdná.
V práci jsem jako na trní. Zkouším volat do nemocnice, jak dopadla manželova operace. Sestra mi do telefonu sdělí, že mi žádné informace poskytnout nemůže. Cože? Jak to, že mi nic nechce sdělit? Cítím, jak se mi kutálí slzy po tváři a nejsem schopna nic říct. Musím rychle za ním.
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
Po pár letech jsem začala cítit, jako by se ze vztahu vypařila šťáva a vášeň, která tam byla na začátku. Jak je to možné? Vždyť mám po boku muže svých snů! Mám krásný vztah, ale stejně mi v něm něco chybí! Začala jsem tedy pátrat...
Na Facebooku jsem pak objevila stránku Mám se ráda. Bála jsem si ji označit. Co na to řeknou přátelé? Mám se skutečně ráda? Nebude to znít namyšleně? Jdu do toho! A jak plynul čas, Ženy ženám se staly firmou, která začala hledat do týmu další ženy. V ten okamžik mě napadlo, že jsem neviděla Aličky inzerát jen tak...
Čím som som staršia a čím viac poznám seba, tým viac si uvedomujem, že som pred tým vedela toho veľmi málo. Aj v zrelom veku ma život naďalej učí a dáva lekcie každý deň. Trik je v tom, že treba ich spoznať, porozumieť im a poučiť sa z nich. Tu je pár mojich životných lekcií
Aby něco nového mohlo začít, musí něco starého skončit. Tak jako stromy na podzim opadnou, aby mohly na jaře znovu pučet. Kdo nepochopil doteď, dopadají na něj zkoušky stále tvrdší a tvrdší! Už to nepřehlídnete. Už se nevyhnete sami sobě
Až příliš mnoho lidí dělá práci, která je nebaví, ve které nevidí smysl. Dělají práci jen pro peníze, aby mohli zaplatit hypotéku nebo nájem. To, co vydělají, utratí za něco, co jim do života přinese zdánlivý pocit štěstí – novou televizi, nové auto, dovolenou u moře, značkovou kabelku. Jde to i jinak
Nic, byla by moje odpověď bez přemýšlení. Nezamýšlela bych se nad žádnou spojitostí s tou smradlavou, ale velmi funkční věcí, a časem. Pochopení času a zaměření se na změnu v byznysových i osobních věcech mě v posledních 4 týdnech natočily život zcela jiným směrem. Jakým?
Žijeme prý v v devítiletých cyklech. Rok 2016 je podle numerologického součtu také 9. Před devíti lety jsem začala pracovat s lidmi jako kouč/terapeut na plný úvazek, a tak bych ráda udělala malou rekapitulaci své cesty
Naše pocity nás mohou krásně posouvat. Nebo naopak varovat před něčím. Nicméně stále potkávám lidi, kteří tuhle zpětnou vazbu nevnímají, nebo jí nerozumí dobře... Víte kdy si tělo říká o to, co opravdu chce a potřebuje, a kdy je to naopak výmluva, nebo nepochopení?
Byla jsem v podstatě černá ovce rodiny. Rodiče a společnost určovali, co je správné a co se má a nemá dělat, abychom vypadali dobře za každé situace. Takhle se to táhlo v podstatě celou dobu v dospívání, škole i následně v zaměstnání... Měla jsem pocit, že nikam nezapadám, že chci něco extra, že nějak vybočuji, když chci dělat věci po svém
Snažíte se ve svém životě o nějakou změnu? Neflákáte se a tvoříte, až se z vás kouří? Přesto se zdá, že se vůbec nic neděje a vy jste z toho frustrovaní? Zklamaní? A máte strach, že se vám to, oč se snažíte, nikdy nepodaří? Dlouho se zdá, že se nice neděje a pak najednou
Ženy ženám
Alice Kirš
Růžena Nekudová
