Poslední rok jsem jak na vlně. Špatné pocity, strach, stres, pláč se s těmi hezkými pocity střídaly každou chvíli. Já ale potřebovala fungovat! Mít zpět svůj život bez depresí, strachu, stresu a hlavně znovu najít sama sebe. Změny jsem nakonec dosáhla díky technice okamžité meditace, kterou vám dnes představím
Pořád se jí od dětství opakovalo totéž. Někoho si našla a vždy byla nemilosrdně opuštěna. Prožívala velikou bolest. Svěřila se, že když už si najde nějakého partnera, šíleně se na něj pověsí. Přestane žít sama pro sebe a jen sleduje a následuje život toho druhého. A když s ní byl, tak taky spokojená nebyla. Nedovedla si to vysvětlit. Ještě totiž nevěděla, že
Často se sama u sebe setkávám s tím, že mi nedělá problém změny přijímat zvenčí, na ty většinou reaguji dost pružně a rychle, spíše to hůře zvládám vnitřně. Když se na to zaměřím zblízka, zjišťuju, že strach je to, co způsobuje můj citový rozvrat. Co s tím?
Jak často se přistihnete, že myslíte na něco negativního? Kolikrát se vám stávají situace, že někdo zmáčkne malý červený knoflík ve vaší hlavě a váš mozek vám začne pěkně servírovat jednu negativní pochoutku za druhou? Máte s tím taky zkušenost? Mně na to pomáhá jednoduchá věc
Byla jsem plná strachů. Jako já že bych měla vychovávat dítě? Já, která občas přemýšlí a někdy se i chová jako puberťačka? Co si nepamatuje, kolik stojí kubík vody a kdo je právě ministrem zemědělství? Copak já můžu být seriózní matkou a předat tomu malému človíčku všechny morální hodnoty? A možná právě kvůli strachu jsem nemohla otěhotnět. Neměla jsem co ztratit, a tak jsem se pustila do zkoumání svých strachů. A pochopila jsem
„Sakra! Jen to pusť!“ Pláču… bolí to, tak moc to bolí… Znovu si prožívám dávná utrpení! Ztratila jsem sebe samu… tehdy to byla schůdnější cesta. Vzdala jsem se sebe sama, své autenticity. Na celou řadu let se pouze přizpůsobovala a snažila zapadnout. Přijala množství rolí, o nichž jsem byla přesvědčená, že je mám hrát. Dnes, už jiná, vím jednu zásadní skutečnost – takhle to nefunguje
PRO Boha, chce se mi říct... Cožpak to stále nepochopíme? Znova a znova vysvětluji ženám, jak důležité je, aby do hloubi své bytosti, až do morku kostí pochopily, že se nemají bát být Ženami, aby fungovaly po svém. Skutečně máme tolik času, abychom potlačovaly své nejpřínosnější dary? Jak tedy být Ženou?
Chtěla jsi od druhých porozumění. Nepřála sis, aby tvé problémy zmenšovali, aby tě před druhými opravovali a aby tě neustále upozorňovali na tvé chyby. Nesnášela jsi, když se velcí rozčilovali a křičeli. Když tě trestali. Když ti nedůvěřovali. Když slibovali, ale sliby nedodrželi. Nechápala jsi, proč tě velcí straší.
Jak žijeme, tak rodíme. Ale i jak se rodíme, tak žijeme… Vidím na našich dětech, jaký vliv mají porody na jejich povahu, náhled na svět a reakce. Pro někoho to možná zní neuvěřitelně, ale to, co je v dnešní době ještě považováno za normální způsob příchodu na svět, je už pro hodně z nás nenormální…
Čo prináša sláva, chvála a potlesk? Pocit, že sme úžasní, dosť dobrí, že sme milovaní, ale... prečo potom tá šťavnatosť a plnosť tohto šťastia tak rýchlo vyprchá? Prečo to vlastne nestačí? Prečo je to tak ako sa hovorí "sláva poľná tráva"?
V práci jsem jako na trní. Zkouším volat do nemocnice, jak dopadla manželova operace. Sestra mi do telefonu sdělí, že mi žádné informace poskytnout nemůže. Cože? Jak to, že mi nic nechce sdělit? Cítím, jak se mi kutálí slzy po tváři a nejsem schopna nic říct. Musím rychle za ním.
V určitom období života však chyby začnú byť prepojené s negatívnymi emóciami. Robenie chýb začne byť spojené s kritikou, trestom, pokarhaním a v niektorých prípadoch aj ponížením. Strach z robenia chýb tak ostáva zakorenený hlboko v nás.
Postupem času jsme zjistily, že tatínek maminku podvedl a že s tou paní má holčičku. Další utvrzení, že MY nejsme dost dobré, když potřebuje ještě další dítě. Ten čas, kdy nám neříká, kde je, je s nimi a na ně je určitě hodný a chová se k nim lépe než k nám…
Podstata alkoholismu a závislosti je, že si ji v hloubi duše dotyčný chce nechat, nechce se jí vzdát, bojí se být bez ní... nedovede si představit život bez ní. Nežijete spolu JEN vy dva... Toho, co ve vás může probouzet soužití s alkoholikem, je mnoho
Naše sny nás občas postavia pred poriadne výzvy. Plnia sa takto náročne, šialene, bláznivo, vyčerpávajúco a krásne... Ale je na nás, či prekonáme sami seba a užijeme si to, čo sme si na seba vymysleli so všetkým, čo to obnáša alebo si radšej zvolíme "bezpečné" státie na mieste
Růžena Nekudová
Ženy ženám
