Byly doby, kdy Anna nebilancovala a nehodnotila. V těch letech nechávala život přicházet, jak přicházel, prala se se všemi překážkami, které se jí neustále pletly do cesty, nadávala na nepřízeň osudu a doufala, že příští rok bude líp. Žila v přesvědčení, že může jen reagovat na to, co se jí děje odněkud zvnějšku. A příští rok zase nebylo líp...
Každý den jsem zažívala úlevu, a když jsem se necítila dobře, stačilo objetí a nebo jedna věta, že je to takhle v pořádku. To sdílení, ten pocit, že nikdo nejsme víc a nikdo míň, je nepopsatelný... JE TO SVOBODA! Nikdy jsem to tak hluboce a intenzivně nezažila jako tady, na Hawai
Hodně lidí se dobrovolně vzdává svobody. Zní to bláznivě, ale naučili jsme se vysvětlovat všechny své chyby tím, že obviňujeme všechny okolo z naší nepříznivé situace. Možná si také myslíte, že váš život vytváří vše, co se děje kolem vás. Pojďte se osvobodit
Malováním ústy jsem objevila způsob, jak přenést do obrazu pozitivní informace a vibrace lásky, radosti a vnitřního klidu beze slov. Žiju a tvořím jen několik kroků od vzrostlého lesa, ve kterém ráda pobývám a nalézám inspiraci pro svou malířskou tvorbu. Vznikají tak obrazy, které nejen rozzařují domovy a prostory, ale zejména hladí duši a probouzejí vnitřní krásu v nás.
Výzkumy potvrdily, že šťastní i nešťastní lidé mají podobné životní osudy. Ti nešťastní se ale nepříjemnými událostmi zabývají několikanásobně déle, než lidé šťastní. Jsem přesvědčená, že to je jeden z hlavních důvodů, proč je na světě tolik frustrovaných lidí - vše je o úhlu pohledu, vše je o té poloprázdné či poloplné sklenici vody
Pamatuji si ten moment, kdy jsem chytla otěže svého života pevně do svých rukou. Byl to moment, kdy jsme si uvědomila, že já jsem tvůrce svého života a že jen na mě záleží, jaký ten život bude. Jen na mě záleží, jak se budu cítit. Obrovsky mě to osvobodilo a uvolnilo a tahle úleva nastartovala proces otevírání mého srdce.
Je jen a pouze na mně, jaké myšlenky si nechám kolovat v hlavě... Jsou zde pouze dvě varianty – buď budu koukat na svět přes brýle negativity, a nebo začnu na svět koukat s optimismem a Já se rozhodla pro to druhé, a tím započala transformace mého života
Mnoho lidí si plete sebelásku se sobectvím. Sebeláska znamená, že se mám ráda taková, jaká jsem i se svými nedokonalostmi, že se oceňuji a podporuji na cestě za svými sny a cíli, aniž bych při tom někoho využívala či nutila, aby se choval jinak, než je jeho přirozeností. Sobectví je naopak uspokojování svých potřeb na úkor druhých.
Postupně mi dochází, že skutečně jdeme na seskok už teď. 4000 metrů, svítí světlo a ozývá se zvukový signál. Nasadit brýle... Můj instruktor si mě strká před sebou, jsme natěsno připoutáni k sobě. Přichází závan paniky, ale nemám na výběr - lze jen dopředu... a pak už přichází naprostá ztráta kontroly ... a volný pád
Svět by měl fungovat tak, že dospělí se snaží maximálně růst, aby měli svým dětem co předat. Jen tak je možné, aby každá další generace byla moudřejší. My dospěláci máme více vědomostí, rozhledu a zkušeností než děti, ale to je samozřejmost daná věkem a každé dítě do toho časem doroste. Naopak málokterý dospělý je schopen nabídnout to, co děti. Které "magické schopnosti" to jsou?
Emoce jsou naší součástí, proudí námi, rodí se uvnitř a tryskají na povrch. Člověk není bezduchý tvor, má duši a ta má své specifické projevy. Ženy jsou v tomhle směru ještě mnohem citlivější a emotivnost patří k jejich podstatě. Jak být doopravdy šťastné?
Zbožňuji stav bytí, který nazývám extází. Ale potom, ať už je to za den nebo za týden, přichází „low“ - pokles a obrovská touha vrátit se do pomíjivého stavu dokonalého štěstí - EXTÁZE. Co s tím?
Dnes je velmi často skloňované slovo AUTENTICKÝ. Znamená to, že náš vnitřní pocit a naše vnější vyzařování jsou v souladu a že lidé kolem nás cítí, že vyzařujeme soulad celé naší bytosti. Jsem módní návrhářka s kreativním talentem a tato práce mě velmi baví…
Mnozí lidé si říkají: "Budu šťastný, až si koupím ten nový Iphone."..."Budu šťastná, až si koupím kabelku od Burberry."..."Budeme šťastní, až..." Proč tomu tak je? A jak z toho ven
Tělo si dokáže samo najít svoji přirozenou váhu, pokud mu dáte možnost a pokud nasytíte sebe samotné. Žravost, kterou je tak těžké zvládnout, není o jídle. Ozývá se čím dál víc touha po naplněném životě. A pokud není uspokojena, můžeme do sebe ládovat cokoliv, a stejně v nás ta touha jíst, touha na sladké, na nezdravé zůstává
Dana-Sofie Šlancarová
Ženy ženám
Alice Kirš
Lilia Khousnoutdinova
