Jenom jednou jsem vztah ukončila já. S čím měli všichni ti kluci problém? Proč (skoro) všechny mé vztahy skončily bez toho, abych já chtěla? Dlouho mi ale nedocházelo, co dělám špatně a proč se ten jeden vzorec opakuje pořád dokola. Vždycky jsem se snažila dělat všechno nejlíp, jak jsem dokázala, dělat to správně a hlavně moc neporušovat žádná pravidla. Být slušná a hodná
Nie je to tak dávno, čo by som ani len nepovedala, že sa naozaj začnem uzdravovať z poruchy príjmu potravy. Nikdy som nepoznala ten pocit nebyť otrokom jedla... proste nebáť sa čokoľvek zjesť, nemať výčitky keď sa prejem a tráviť čas nad záchodovou misou
Jak jsem se našla? Cesta, která nikdy nekončí, nebyla vůbec jednoduchá... Začala někdy potom, co jsem pochopila, proč mě opustil manžel. Odešel za jinou a mě nechal samotnou s malými dětmi. A já se místo sezení v koutě začala pomalu stavět na své vlastní nohy
V následujících dnech budeme mít pocit, že kráčíme v mlze a nic nevidíme. Naše kroky se mohou stát velmi nejisté a neohrabané, jako krůčky malého dítěte, které se právě učí chodit. Ničeho se však nelekejte, toto nevědění bude pro nás ženy velmi důležité. Tím, že ztratíme tu jasnou cestu, kterou jsme si vytyčily a rozhodly se po ní kráčet, získáme obrovské vnitřní bohatství
Dnes jsem dostala zajímavý dotaz od jedné mladé ženy: "Zjistila jsem, že se často vrhám do náruče nesprávných mužů – z touhy po doteku, z hladu po přijetí, po pochvale, po bezpečí, po pocitu lásky. Vím, že to pochází z určitého nedostatku z dětství, ale co s tím? Jak si mám dosytit malou hladovou holčičku?"
Svůj život miluji a nelituji ničeho. I když jsem možná mohla dělat věci jinak, tak i přesto bych je udělala zase stejně... I díky tomu všemu, co se stalo, mohu dělat svou práci opravdově, autenticky, s absolutním pochopením vašich pocitů a bez odsuzování toho, co žijete.
Vidina bezchybné kůže, která je na dokonale nalíčených lidech v médiích, na fotkách upravených počítačovým programem, a mnohdy navíc v kombinaci s naší nemocí kůže (ale mnohdy i bez ní) dokáží způsobit systematické ničení vlastního těla. Navíc čím závažnější je tento problém, tím víc se nemáme rádi za to, že s tímto chováním nedokážeme přestat.
Sebeláska - téma vesměs celoživotní. S uvedením nové knihy Lucie Kolaříkové - Učebnice sebelásky jsou ještě více konfrontovány veškeré mýty a představy, které se k tématu pojí... Máme otázky, na které nemůžeme v našem softwaru najít odpovědi, protože je tam nikdo nedal.
Často se cítí osamělá. Touží po bezpodmínečném milování, po romantických gestech, po šimrání v žaludku, kdykoli na něj pomyslí. Sní o Muži. Je nejen silný a charismatický, ale i něžný a rozhodnutý dovolit si přijmout, co ona nabídne. A na oplátku ji i on rád obdaruje tím nejlepším ze sebe.
Nikto ma nenaučil mať sa rada, v okolí som nemala dobré vzory. Možno mi to trvalo rok, dva, kým som úspešne zasiala prvé semienko sebalásky... Ale krôčik po krôčiku sa mi darí. Učím sa mať samú seba rada a telo mi otvára nové poznania, nové cesty.
Co být zase svobodnou "pohanskou" ženou se zkušeností té "moderní"? Co opět prožívat vše jako obřad, rituál, neustále si být vědoma svého těla, napojena na svou duši a přitom se ve své pravdivosti učit integritě k celému současnému světu. Není špatný. Jen roste, stejně jako my.
Fotkou lze zachytit tisíce tváří, tisíce způsobů života. Jakou roli chceme hrát je na nás, a jak v ní budeme vypadat zas závisí na fotografovi - zda najde ty drobné, nepoznané tóny a barvy naší duše, a zda je zachytí a vtiskne do fotografie
Každý den jsem zažívala úlevu, a když jsem se necítila dobře, stačilo objetí a nebo jedna věta, že je to takhle v pořádku. To sdílení, ten pocit, že nikdo nejsme víc a nikdo míň, je nepopsatelný... JE TO SVOBODA! Nikdy jsem to tak hluboce a intenzivně nezažila jako tady, na Hawai
Jako dítě jsem si zažila hodně urážlivých poznámek od svého okolí. Spolužáci se mi vysmívali kvůli oblečení, které se po mých třech starších sourozencích nedochovalo zrovna v té nejlepší kvalitě. Vlasy střižené "na hrnec" a boty o dvě čísla větší, taktéž nebyly zrovna výhrou v loterii. Na střední škole se k tomu přidal strach z neúspěchu, úzkost a pocit nejistoty. Tímto jsem si sama v sobě vytvořila bludný klam, že všichni okolo mě jsou lepší, talentovanější a já nemám šanci v čemkoliv uspět
Pamatuji si ten moment, kdy jsem chytla otěže svého života pevně do svých rukou. Byl to moment, kdy jsme si uvědomila, že já jsem tvůrce svého života a že jen na mě záleží, jaký ten život bude. Jen na mě záleží, jak se budu cítit. Obrovsky mě to osvobodilo a uvolnilo a tahle úleva nastartovala proces otevírání mého srdce.
Ženy ženám
Lucie Kolaříková
Kateřina Svobodová
Alice Kirš
