Helena by měla být relativně v pohodě, protože je v dynamické fázi. Všechno stíhat, všechno zvládat, pracovat v klidu na pěti stavech najednou. Ale nejde to! Přestože je dynamická, má pocit, že není schopna kloudné práce. Rozdělá jednu věc, pak se jí vybaví, že musí udělat ještě druhou, pak třetí, pak čtvrtou... Kolem Heleny narůstá chaos
Jmenuji se Hanča Čechová a již nějakou dobu pomáhám lidem a jejich koním si navzájem porozumět a utvořit si tak mezi sebou přátelský vztah založený na úctě, respektu a důvěře zároveň. Nepovažuji se za žádného trenéra. Jsem jen obyčejná holka, která miluje koně, psychologii a ráda se neustále vzdělávám a rozvíjím a své zkušenosti předávám dál. Sama se mám však stále co učit. ...
Až příliš mnoho lidí dělá práci, která je nebaví, ve které nevidí smysl. Dělají práci jen pro peníze, aby mohli zaplatit hypotéku nebo nájem. To, co vydělají, utratí za něco, co jim do života přinese zdánlivý pocit štěstí – novou televizi, nové auto, dovolenou u moře, značkovou kabelku. Jde to i jinak
Svému poslání se zprvu bránila zuby nehty. Pak si jí jako magnet přitáhla metoda Ludmily Mojžíšové, která jí umožnila dělat fyzioterapii po svém. Dnes pomáhá skládat mozaiku (ne)plodnosti při práci s ženami, které touží po miminku
Je jedenáct hodin ráno. Lucie spala asi devět hodin, a přesto se už cítí unavená. Den ještě ani nezačal, a ona má přesto pocit, že už nemá energii na dalších jedenáct hodin, které zbývají do okamžiku, než si půjde zase lehnout. Ano, pravda je, že je v premenstruační fázi, a v této fázi mívá energie obecně míň, ale stejně. V jedenáct...
Posledních 7 let se zabývám dovozem a prodejem krásných věcí pro lidi, které zajímá osobní rozvoj s kapkou esoteriky. Ač jsem "seriózní" profesí specialistka na přepravu a logistiku, můj osobní život se už dlouhá léta točí v oblasti duchovního růstu - a jako spousta dalších žen k tomu kromě knížek a seminářů "nezbytně nutně" potřebuji patřičné doplňky a dekorace
Jógu jsem poprvé vyzkoušela v Londýně, kde jsem žila 9 let. Pracovala jsem jako recepční od devíti do šesti, a jelikož jsem aktivní člověk, sedět celý den mě opravdu nebavilo. Proto jsem každé ráno obula tenisky a chodila do práce 40 minut pěšky. Ale přesto mě po celém dnu u počítače bolela záda a šíje. Kamarádka mi doporučila jógu a já si ji hned zamilovala
Už konečně žiji život podle svých představ! Život, který mne baví a přináší naplnění a uspokojení. Jsem hrdou mámou, osobní makléřkou, lektorkou, manažerkou. Vědomě vedu svůj život. Začátky pro mne ovšem tak bezvadné a příjemné nebyly. Vůbec jsem netušila, kudy se vydat, co mě pořádně bude bavit, v čem mohu být úspěšná.
Měla jsem naprosto jasno v tom, co chci dělat, a věděla jsem, že nechci podnikat. Neměla jsem tu touhu, ty ambice. Chci být dál zaměstnanec, chci pracovat v obchodě a vést lidi. To mě baví. Ale jak to udělat, abych za pár let na tom nebyla úplně stejně?
Pamatuji si ten okamžik... Asi před 6 lety jsem seděla v Praze na tramvajové zastávce, s kávou z jednoho světově proslulého fastfoodu, totálně vyčerpaná z tehdejšího pracovního dne, plna deziluze a nepochopení... v té firmě jsem vydržela pouhopouhý měsíc a půl... a tam mne napadla myšlenka: Co kdybych zkusila práci s dětmi?
Často bereme věci, které umíme a známe, které děláme, jako samozřejmost. Myslíme si, že to, co známe a umíme my, umí a zná přeci každý! Tak to není. Každý z nás je jedinečný. Každý z nás se rodí s nějakým talentem. Jak svůj talent poznáme?
Po překrásném a plnohodnotném porodu začala každodenní a celodenní péče o malého kloučka, o našeho Martínka. Je nádhera stát se rodičem a vzít na sebe veškerou zodpovědnost a starost o toho malého roztomilého drobka. Stále jsem si zvykala. První dny doma, první měsíce. A stále jsem si ještě nezvykla. Jak je to vůbec možné? Jsem normální?
Romana a Jiřina - dvě ženy skoro stejného věku. Neznají se. Každá žije v jiném městě. Obě mají dvě děti školou povinné. Obě jsou bez manžela. A obě jsou právě teď - na Vánoce - bez práce. A přesto bude mít každá Vánoce úplně jiné. Jakto?
"Cože? Vlastní podnikání? Ses zbláznila..." slyší svého muže a v duchu vidí svou tchýni, která obětovala sebe sama rodině, ale do harmonického vztahu má jejich manželství daleko a její osobní spokojenost je jen lety dobře nalepená maska... A Silvie dobře ví, že tohle ve svém životě nechce. A proto to mění
Začala jsem podnikat před mnoha lety, v roce 1998. V té době jsem měla něco kolem dvaceti a byla jsem nadšená z toho, že při vysoké škole můžu dělat ještě něco navíc, něco, co mě baví a čím si přivydělám. Až po letech jsem zjistila, že vlastně o žádné velké podnikání ani moc nešlo. Jakto?
Dana-Sofie Šlancarová
Ženy ženám
Kateřina Svobodová
