Stále častěji se ve své praxi setkávám se ženami, které se při milování neodvažují vydávat jakékoli zvuky. Když jsem se na to ptala mých kamarádek a známých, víceméně spíše souhlasily a shodly se na tom, že se zvuky při sexu velmi šetří. Co nás brzdí a jak to překonat?
"Extatický život" je nesmírně individuální záležitost a v žádném případě se nechystám diktovat žádná životní pravidla. Toto je jakýsi výňatek mých osobních zkušeností, které jsem získala na své vlastní cestě hledání toto, jak můžu prožitků extáze nejen občas dosahovat, ale i trvale udržovat a kontinuálně prožívat ve svých každodenních strastech a radostech
Stále častěji se ve své praxi setkávám se ženami, které se při milování neodvažují vydávat jakékoli zvuky. Když jsem se na to ptala mých kamarádek a známých, víceméně spíše souhlasily a shodly se na tom, že se zvuky při sexu velmi šetří. Co nás brzdí a jak to překonat?
Naše hluboké sexuální potřeby se promítají do celkového nastavení v životě. Nalezením svého vrcholného erotického prožitku, můžeme svůj život velmi obohatit a zkvalitnit. Nejen v sexuální oblasti. Můžeme si uvědomit, co je tím hlavním motorem, který nás vede každým dnem. Kdy se cítíme naplněné a spokojené, a jak tyto pocity více vnést do svého běžného života.
Jak je možné, že jsme zapomněli a zaměřili se pouze na fyzickou stránku? Jak je možné, že ve školách se sice učí o lidském těle, ale pouze povrchně... Málokdo ví, co ve skutečnosti jeho tělo umí a zná a čeho je schopno. Jak je možné, že jsme dovolili, abychom se tak moc od sebe samotných oddělili?
Zbožňuji stav bytí, který nazývám extází. Ale potom, ať už je to za den nebo za týden, přichází „low“ - pokles a obrovská touha vrátit se do pomíjivého stavu dokonalého štěstí - EXTÁZE. Co s tím?
Orgasmus je vnitřní expanze za hranice pohodlně známých já. Projev čisté důvěry v neznámé, odhalující nové pohledy na naši vnitřní krajinu, bořící hranice a přenastavující náš pohled na svět. A dnešní společnost nabízí hodně návodů na instantní orgasmus.
Od té první noci uplynuly jen necelé čtyři měsíce. A byly další noci a větší vášně, neúnosná slast, padala jsem stále do větší hloubky - důvěry, odevzdání. V noci jsem cítila pevnou jistotu – je to on, je to ono, synek už je na cestě. Ale za denního světla jsem se to bála říct nahlas, i sama sobě. Nic nedávalo smysl
Jana Mašková Zimolová
Lilia Khousnoutdinova
Ženy ženám
