Ženy ženámTento text bych ráda věnovala všem, kteří se dlouhodobě potýkají s nadváhou a obezitou.
Osmá třída základní školy… má váha začíná stoupat. Jde neúprosně nahoru. Moje nejlepší kamarádka říká, že by to tak nemělo být. Nevím, netuším, proč bych měla být se svým tělem nespokojená, proč by mi měl ten tuk navíc vadit. Kamarádka mi ukazuje fotky finalistek soutěže Miss i s tím, kolik váží a jaké mají míry. Aha, už to chápu, takhle by to mělo být.
Pokud chci být pěknou dívkou, spokojenou a úspěšnou ženou, pokud chci být sebevědomá a přijímaná, musím zhubnout, bez toho to nepůjde. Vzala jsem svou váhu v kilogramech a odečetla od toho váhu přibližně stejně vysoké finalistky Miss. A tak se poprvé zrodil příslib zapsaný v mém deníku s přesnou číslicí, kolik je potřeba zhubnout.
Jako by bylo hubnutí jediným smyslem života
Ocitla jsem se v kolotoči přejídání a diet – trvale zhubnout mi nešlo nikdy. Zatímco mé ostatní cíle, plány a sny se uskutečňovaly, věděla jsem, že svou tenkrát vysněnou váhu mít nikdy nebudu. Čas to přehodnotit, soustředit se na to, co mi jde, co mohu změnit. Měla jsem dost svého vnitřního hlasu, který neustále opakoval, MUSÍŠ ZHUBNOUT! Jedna má část se snažila to přijmout s tím, že vzhled není přeci všechno a bojovala s tou druhou částí, která by si přála štíhlost ve smyslu zdraví a všeobecně přijímaného ideálu. Neustálý boj o zhubnutí, boj s jídlem, boj se sebou sama, boj s tou částí, která chce jíst spoustu sladkého, než mi to celé došlo.
Připustila jsem si (a není to lehké připustit ani pochopit), že pro svá kila navíc mám zásadní důvod. Že to není nic špatného, že to ze mne nedělá špatného člověka, že pokud bych opravdu chtěla být štíhlá celou svou myslí, tělem i srdcem, tak by nebyl jediný důvod, proč bych neměla být štíhlá. Je tedy ve mně něco, co se tomu brání. Musela jsem si připustit, že jídlo není jen jídlo a tělesný tuk není jen obal, kterého se potřebuji zbavit.
Jídlo místo lásky?
Jídlo je něco, co mě na rozdíl od ostatních nezklamalo. Jídlo je něco, co je tu vždy, když se necítím dobře, když je potřeba se uklidnit. Jídlo bylo způsob, jak se ženy v mé rodině o mne staraly. Jídlo znamenalo lásku, péči a pozornost. Jídlo je něco, co lehce získávám, způsob, jak zažít dostatek, hojnost, tedy i bezpečí.
Jídlo je něco, co ovládám a mám nad tím kontrolu, i když je svět kolem nejistý. Jídlo nikdy neřekne ne, je tu vždy pro mě. Jídlo je něco, co jsem si mohla vždy dopřát. Hodně svých potřeb jsem musela potlačit, nebo nebyly splněny, byly však nahrazeny jídlem. Jídlo mi pomohlo, když jsem potřebovala necítit tak velkou bolest, vinu, strach… zastavilo projevení emocí, slov a názorů, se kterými bych byla nepřijatelná. Jídlo je relax, chvíle, kterou mám jen pro sebe. Jídlo je něco, co mě spojuje s hmotným světem, vyjadřuje, že tady jsem a jsem živá bytost.
A co tedy má váha a ten tělesný tuk? Hradba, kterou máloco pronikne. Skrýš před světem, když je moc rychlý, ostrý a nebezpečný. Ochrana, která tu je, když se cítím zranitelná. Tělesný tuk dal vyniknout mé ženskosti, když bylo těžké žít své ženské kvality. Schoval mě samou, když jsem se cítila nepřijatelná taková, jaká jsem, a styděla se za své tělo. Tuk, který je tak měkký a příjemný, když potřebuji obejmout. Tuk, se kterým se cítím být stabilnější a uzemněná.
Přijmout sebe sama se vším všudy
I přes všechna zdravotní rizika nadváhy je to, že ji máme, zvláštní způsob, jak o sebe pečujeme. Způsob, jak se snažíme být v bezpečí, a tak paradoxně tím sobě ukazujeme, že nám na sobě záleží. Je to naše opora, když život není takový, jaký ho potřebujeme mít.
Ještě se bojíte přijmout svá kila navíc? Něco přijmout se nerovná spokojit se s tím, ve smyslu nechat to být. Znamená to být k sobě laskavá a přestat bojovat sama se sebou. Ze vzdoru proti něčemu v nás samých vzniká obvykle jen větší síla odporu, proto výsledek nějaké diety často nebývá trvalý. Opravdová změna nastává z poznání a přijetí sebe a své situace. Jen tak můžeme krůček po krůčku odhalovat, kudy máme jít, poznávat, opouštět a měnit to, co nás drží zpět. Není tedy jediný důvod, proč nepřijmout svou váhu, protože ať je jakákoli, máme pro ni dobrý důvod. Jsem přesvědčená, že přijmout sama sebe se vším, co k nám patří, je jedinou cestou, jak být spokojená ve svém životě.
Iva Štarková
Terapeutka zabývající se psychoterapií zaměřenou na člověka. Zakladatelka podpůrných skupin Emočních jedlíků pro lidi mající problémy s jídlem.
www.IvaStarkova.cz
www.EmocniJedlici.cz
Ženy ženám
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Latest posts by Ženy ženám (see all)
- Blogerky Ženy ženám se loučí - Červen 28, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - Květen 3, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - Květen 2, 2018
Návod, jak být krásnou sebevědomou ženou
Kdybych tak byla tak krásná jako ona! Mám moc krátké nohy! Nejraději…
Sexualita jako cesta osobního rozvoje
Zjistila jsem, že v sexualitě je pro mě nejvíc „diskomfortních“ zón. Že…
