ALKOHOLISMUS. Tak často žité téma v rodinách. V našich krajích velmi tolerovaná droga, společenská norma. Nejen že přivíráme oči, ale někdy se snažíme téměř oslepnout a ohluchnout, abychom neviděli. Není snad nikdo, kdo by se s alkoholismem nesetkal. Mohli jste to zažít v dětství. Skrze rodiče, kamarády, nebo se vám během života stane, že váš partner či partnerka propadnou závislosti. Nebudeme...
Ne, nebudu psát o sprostých slovíčkách, které děti ve třídách používají. A že by to bylo téma rozsáhlé. Budu mluvit o slovíčkách tak nějak celkově. Rodiče si totiž nějak přestávají uvědomovat, jaké má takové slovo moc. Ale kdo jiný to má děti naučit?
Také se vám občas stává, že ve svém partnerském vztahu čas od času zabřednete do situací, kdy jeden druhému intenzivním způsobem vyčítáte různé věci? Můžete to dál dělat stejně nebo zkusíte jeden prostý lék, dostupný kdykoli a kdekoli
Pokud jsme si jisti sami sebou, tak nás nemůže rozházet názor druhého člověka, nebudeme si poznámku brát osobně a nebudeme vztahovační. Tímto jsem si prošla a procházím. Věřila jsem lidem okolo, že to, co si o mě myslí, jsem já. Jenomže jsem nevěděla, kdo jsem
Nechci mít děti. Nechci mít ani jedno dítě. Jsem divná? Je to tak správně? Pro někoho nepochopitelná věc... Ze začátku jsem argumentovala tím, že jsem ještě mladá a mám na děti čas. To mi bylo ale kolem dvaceti. Nyní, když už jsem starší, by věk odpovídal případnému těhotenství... jenže já jsem spokojená bezdětná
Zamyslete se, prosím, čím vším si musí projít... Přiznání sobě i okolí, že jsem "jiný". A co dál? Nyní jsou pár, žijí spolu už nějakou dobu a chtěli by rodinu, ale nemůžou. A proč vlastně? Proč jim to zakazujeme? A je nějaká cesta?
Děti moc dobře cítí, v jakých názorech se máma a táta rozcházejí a moc dobře se dokážou orientovat v tom, za kým z rodičů se svým přáním jít. Manipulací sebe sama do vynucené shody s partnerem, se kterou však cele nesouzníme, děti pouze mateme.
Ženy ženám
Dana-Sofie Šlancarová
Šárka Weberová
