Věřím, že v životě ženy je mnoho klíčových okamžiků, které si zaslouží zvláštní oslavu. Svatba, rozvod, narození dítěte, smrt. Můžeme použít vlastní fantazii. Jsou to také příležitosti, proč se sejít v kruhu žen a nahlas se radovat, tancovat a čarovat. Stačí se odhodlat a každá žena může vytvořit nádhernou oslavu pro sebe, svoji rodinu a přátele
Šperk, to zní hezky... Nitroděložní tělísko působí cize a chladně... A já bych mohla posloužit jako průvodkyně, protože ta žena by před zavedením tělíska ráda prošla ženským rituálem, kdy by se domluvila s tělem, aby tuto formu antikoncepce přijalo. Domlouváme si setkání
Cesta ke své duši, k vnitřnímu klidu, míru a bohatství, je přes meditaci. Ten nejpřirozenější stav lidského těla i mysli stejně jako je spánek, dech, jídlo, pití. A přesto nás k takové přirozenosti v této části světa nikdo nevedl a už vůbec neučil. Jako malé děti jsme tak však praktikovaly zcela přirozeně, a to kdykoliv jsme tvořily, hrály si, pozorovaly věci okolo nás. Pojďme si to zase připomenout
Všechny tyto akce spojuje společná linka: Nejprve se sama musím stát silnou, vyrovnanou a šťastnou ženou, abych mohla vychovávat silné, vyrovnané a šťastné dcery a také měla sílu se starat o svoji matku, díky které tady jsem – ať už tu vlastní biologickou, nebo tu naši společnou, Matku Zemi.
Co být zase svobodnou "pohanskou" ženou se zkušeností té "moderní"? Co opět prožívat vše jako obřad, rituál, neustále si být vědoma svého těla, napojena na svou duši a přitom se ve své pravdivosti učit integritě k celému současnému světu. Není špatný. Jen roste, stejně jako my.
Možná mnoho let máme pocit, že se lišíme a bojujeme proti sobě. Naučili nás vidět nebezpečí v kráse, svobodě a odlišnosti. Ale jsme to my – ženy – posvátné společenství, kde jedna bez druhé nemůže být úplná. Pojďme najít svá vlastní pravidla, řád své duše a opravdu žít.
Ani náhodou jsem netušila, jak mocně mě Valpisa obdaruje. Když přišel mail s nabídkou, věděla jsem hned, že jedu. Cítila jsem, že to bude super, že se zasměju, že se budu skvěle bavit. Chtěla jsem si přožívat tady a teď. Získala jsem mnohem víc
My, lidské bytosti, máme občas problém uvěřit, že bychom mohli mít všeho dostatek - dnes i po všechny zítřky. proč se upínáme na "falešnou jistotu" a zapomínáme být TADY a TEĎ? Jen v takovém okamžiku se tvoří obrovská síla a moc ke všemu, co potřebujeme.
Osobně si myslím, že ženská plodnost je velký dar, ale taky osobní volba. Možnost nechat dítě odejít z matčina těla vnímám jako velice odvážný a zodpovědný krok. Bohužel je tato volba zatížena vrstvou protichůdných pocitů, především strachu, studu, viny a vzteku, které se často nemají jak projevit, vyčistit a zahojit. Potrat i interrupce s sebou nesou křehké, intimní, lehce zranitelné pocity – velmi syrový smutek a hlubokou bolest, které je potřeba uctít
Probouzení a rozkvétání žen vyžaduje svůj čas a není snadné. Ženy v sobě objevují po tisíciletí zapuzené kvality, sbírají odvahu k jejich přijetí a zároveň se bojí odmítnutí ze strany svých blízkých. Když žena své potlačené kvality začne milovat a s nimi i sebe sama, boří s novým životním nábojem hluboce zakořeněné mýty. Pak stojí před další zkouškou
Zbožňuji stav bytí, který nazývám extází. Ale potom, ať už je to za den nebo za týden, přichází „low“ - pokles a obrovská touha vrátit se do pomíjivého stavu dokonalého štěstí - EXTÁZE. Co s tím?
Lucii Kolaříkovou znáte díky tématům sebelásky a strachu. Nově však do své nabídky zařadila seminář Zrození Bohyně na Hawaii, na kterém společně s koučkou Lucií Novákovou vedou ženy k objevení a posílení ženství, k nalezení cesty ke své vnitřní Bohyni. Proč se rozhodla zařadit toto téma do svého repertoáru, co ji vedlo pořádat seminář v zahraničí i co dalšího plánuje zodpověděla v rozhovoru s novinářkou Terezou Niesytovou.
Vídáme je, jak ladně a vznešeně plavou na hladině vody a jako by jim patřil celý rybník. Jako by jim v ten moment patřil celý svět a každý náš pocit. Tyto zdánlivě křehké zvířecí stvoření mají velice dobrý přehled o tom, co se děje před nimi, za nimi i co se děje pod hladinou vody, kde si máčejí své sněhově bílé peří. Zvířecí královny čistoty, elegance, ladnosti a krásy.
znáte ten pocit, kdy jste pouze sama se sebou a máte čas promlouvat se svou duší? Pár dní v roce, hodinu denně nebo několik měsíců v kuse? Promlouvat s duší stromů a přírody, dívat se do hlubin oceánu a nepozorovaně se nechat svádět přítomným okamžikem a plynutím? Přestat se zajímat o venkovní svět a vědomě se ponořit do toho vnitřního? Lovit poklady v temnotě nevědomí, přemáhat draky ve formě bolestí, nepříjemností a počátečních překážek a přitom dál plout díky synchronicitám?
1. únor je znám jako svátek Imbolc. Je dnem, kdy k nám přichází mladá bohyně-panna Brigit, která nám přináší oheň inspirace, naději a příslib, že život bude i po dlouhé zimě nadále pokračovat. V tento den je dobré očistit svůj dům, probrat staré věci a vyhodit nepoužívané a vpustit do svého čistého prostoru mladou, energickou a krásnou bohyni Brigit
Lilia Khousnoutdinova
Ženy ženám
Lucie Kolaříková
Barbora Zemanová
