Změna návyků: Rovná záda jsou běh na dlouhou trať

Předsevzetí třetího měsíce, aneb jak není vždy jednoduché vše dodržet

Krásný den všem, kdo čtete tyto řádky. Možná jste zahlédly předchozí dva blogové články, ve kterých společně procházíme dvanácti předsevzetími mého letošního roku a kde se Vás, stejně jako sebe, snažím podporovat v tom, abychom to společně zvládly.

Rovnou se přiznám, že měsíc únor byl pro mne měsícem zkoušek.

Po lednu, kdy jsem si vzala na mušku svůj pitný režim, který se mi díky Bohu daří stále dodržovat (potvrdila se mi hypotéza, že 21denní opakování činnosti vyryje do mozku nový návyk) a dokonce se i ve slabších dnech vědomě sháním po vodě (což se mi předtím opravdu nedělo), přišel únor.

Na únor jsem si odvážně zadala, že začnu chodit rovně.

Po letech hrbení to byl pravda nelehký úkol, ale rozhodla jsem se, že do toho půjdu se vší vervou a dám svým křivým zádům co proto. Je pravda, že když něco děláte veeelmi dlouho (moje hrbení začalo prakticky pubertou, když mi začala růst prsa – stejně jako u mnoha jiných), je těžké to zčista jasna změnit. Je třeba zapojit vědomou mysl na plné obrátky, použít všechny zbraně, aby se „zlozvyk“ stal vědomým počinem a posléze si na něj můžeme lépe posvítit.

Člověk pak může na sebe lépe použít různé finty, v mém případě si třeba na různá místa v bytě nalepit cedulku:

• narovnej se
• s rovnými zády je svět veselejší
• nemusíš nést tíhu celého světa
• sundej „batoh“ a podobně…

Ze začátku to jde, časem se i cedulky okoukají a je třeba na sebe uplést něco nového.

Shodou okolností jsem nedávno narazila na nějaký článek, kde radí, jak docílit štíhlejšího pasu a rovných zad. Nejprve mne samozřejmě zaujal spíše ten pas, ale rovná záda jsou také mým cílem, tak proč to nespojit. Koneckonců brzy přijde jaro, budu muset odložit zimní bundu, ve které se objektivně nemůžu pořádně narovnat a s výmluvami bude až do další zimy konec :-)

Onen zmíněný pasovo-zádový cvik spočívá to v tom, že si v lehu na zádech pod místo pupíku napevno smotáte ručník a na tom ležíte několik minut denně, přičemž jsou špičky nohou u sebe a malíčky na rukou u natažených paží též.

Musím se přiznat, že v prvních dnech jsem z této polohy vstávala jako devadesátiletá babička se silným „reuma“, ale na druhou stranu jsem měla pocit dobře odvedené práce a je pravda, že záda mne docela přestala bolet. Ale jinak to únorové rovnání, to chození rovně, to bude asi běh na dlouhou trať…

Z jistého úhlu pohledu by se tedy můj únor dal nazvat selháním.

Ano, přiznávám, byl kratší, než jsem doufala a leccos jsem nestihla, takže své únorové předsevzetí prodlužuji do března a doufám, že na začátku dubna se již budu moci pochlubit krásně rovnými zády.

Držím Vám palce, ať jsou Vaše předsevzetí úspěšnější než ta moje a kdyby ne, vidíte, že lhůtu si dáváme samy, takže záleží jen na nás, jak jsme na sebe hodné, jak si občas dopřejeme a přivřeme oko.

Ale březen je pryč cobydup, takže narovnat a jede se nanovo :-)

Krásný den všem a držím palce, ať se Vám ta Vaše předsevzetí vydaří!

S láskou

Lucie Lebdušková

autorka projektu Čekala jsem miminko
klinická psycholožka, psychoterapeutka a hypnoterapeutka
lektorka systemických rodinných konstelací

www.lucielebduskova.cz
www.systemickekonstelace.com – nejbližší termín konstelací je 21.3.2015 v Praze

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018