Moje cesta k placentě

K placentě každá žena obvykle přijde těhotenstvím. Je to orgán vyživující dítě po celou dobu jeho klidného pobytu v děloze. Tolik si tento orgán asi uvědomuje každá těhotná žena.

Během mého prvního těhotenství to bylo vše a nepřikládala jsem placentě větší pozornost.
Chodila jsem na všechny běžné kontroly a tak nějak slepě věřila, že lékaři vše ohlídají, vyřeší a dost možná za mě nakonec i porodí. Ano, opravdu to tak bylo. Má první dcera se narodila císařským řezem a já nikdy neviděla naši placentu a neprožila první společné chvilky.

Byla jsem pak ještě třikrát těhotná po narození první dcery.

Placentu jsem si stále příliš neuvědomovala. Šlo to celé nějak mimo mě. No a bylo to tak doslova.

Dvě těhotenství prostě sama odešla.

To první samovolně skončené, jsem zase nechala lékaře dokonale vyčistit moji dělohu, protože mě ujišťovali, že je to nejlepší a dost možná jediná cesta. No a tak jsem to zase vše prospala v narkóze.

Druhé zamlklé těhotenství se začaly dít zvláštní věci. Najednou jsem cítila, že to je upozornění, zase velmi bolestivé a smutné, ale opravdu velké a podstatné, a tak když jsem ucítila, že mé prenatální dítě odchází, rozhodla jsem se zůstat doma v klidu, oplakat si to a prožít tento proces v bdělém stavu.

Když to celé maličké odešlo, cítila jsem se, jako bych skutečně porodila. Přišla velká euforie a pak i opravdu veliký žal. I když to celé nemělo i s obaly a ještě nedotvořenou placentou ani 8cm, byla to jedna z největších věcí v mém životě.

Další těhotenství přišlo až pár let poté

Bylo ale velmi bdělé, uvědomělé a především s důvěrou ve vlastní tělo a vlastní placentu, která poskytne mému dítěti vše, jak potřebuje.

Uctívala jsem svou placentu, promlouvala k ní i ke svému dítěti
a dítě jsem konečně donosila.

Myslím, že moje cesta k placentě byla ve skutečnosti mojí cestou k sobě samotné.

Tohle uvědomování si nepřišlo ze dne na den. Vedlo k němu ještě několik cestiček, ten začátek byl ale jasný. Věřila jsem svému tělu natolik, že jsem se rozhodla i proti doporučení a vůli lékařů rodit přirozeně. Obě jsme to s druhou dcerou přežily a ne jen to, byl to obrovský a posilující zážitek pro mě a snad i pro ni.

Naši placentu jsme si odvezly domů

I když už v té době jsem slyšela, že některé ženy si udělají koktejl z placenty pro lepší hojení po porodu, nastartování laktace a doplnění železa, nepodařilo se mi zajistit, abych placentu uchovala ihned po porodu v chladu. Sama jsem tedy nemohla využít blahodárných účinků placenty, které má tento dočasný orgán na tělo a mysl porodivší ženy.

Placenta nám asi půl roku ležela v mrazáku a na jaře jsme ji zakopali pod strom.

No, dnes mi to přijde škoda, protože zpracovávám ženám placentu do kapslí, dělám z ní tinkturu a pro ženy, které nemohou nebo nechtějí svoji placentu sníst, jsem začala vyrábět šperky, do kterých přidám kousek jejich usušené placenty.

Sama si tedy budu muset počkat na třetí dítě i třetí placentu.

Druhou dceru ale ještě kojím, proto do amuletu, ať už mého nebo jejího, mohu použít pár kapek mateřského mléka, které nám oběma tuto vzpomínku i s otiskem její energie uchová.

Ludmila Martinková
facebook Placenta – Strom života

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018