Vzdám to až zítra!

Ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh, který určitě v podobném znění prožilo nemálo z vás žen.

Je to už 2 a půl roku co po světě chodí má dcera
a s ní se strhla obrovská lavina změn.

Než se narodila, nikomu bych nevěřila jaké dary (i když leckdy pěkně nepříjemné) přináší mateřství. Po jejím narození, v dobách kdy vesmír usoudil, že jsem ready naučit se zas pár nových lekcí života, jsem padla do jámy lvové. Každý den jsem zažívala všechny odstíny temnoty. Některé z nich jsem nikdy předtím ani neviděla. Prala jsem se sama se sebou, s mou představou o sobě, s mou představou o tom jaká mám být a jaká doopravdy jsem. Každý večer jsem se přemlouvala, že doopravdy má cenu ještě dál žít, že vůbec chci na tomhle světě být.

Má mantra té doby zněla: „vzdám to až zítra“

Každý další den byl jako překvapení a já stoupala z těch hlubin. Pomalu, krok za krokem. Díky veliké inspiraci všude kolem (i zde, na stránkách Ženy ženám), díky mé odvaze, mému muži, rodině a mé nádherné dcerce, jsem se dostala přes tohle temné období bez újmy. Sama tomu dodnes nevěřím, kde jsem vzala tu sílu a odvahu postavit se všem těm stínům a přijmout je.

Přijmout sebe, den po dni, se vší tou krásou, která mě tvoří.

S dojetím vzpomínám na období, kdy jsem si hrála na tygra a řvala ze sebe všechnu tu bolest, kterou mi má malá učitelka pomohla vytahovat na světlo. Ano, s dojetím. Nebýt totiž jí, nebyla bych tam, kde jsem teď. Mám mnohem větší pochopení pro utrpení, pro období smutku, pro lidské stíny.

Můj život je plný nových barev, o kterých jsem do té doby neměla zdání. A nemluvím jen o odstínech šedi a černoty. Má životní duha září a já zářím štěstím s ní.

Od těch dob, co jsem se vyškrábala z pomyslného dna, se můj život otočil naruby. Začala jsem víc snít, víc si přát. Ale hlavně si víc hrát. Má kreativita mě dnes a denně překvapuje. Pokud nám do života vkročí ty krásné malé bytosti, podle mě to ani nejde jinak. A tak hravost je mým každodenním tématem. Učím se znovu a zas. Vracím se tam, kde už jsem jednou byla a zapomněla na ten barevný svět bez hranic. Léčím svá zranění a přijímám je se vším všudy. Každou chvíli se snažím ladit na hravou notu a vnímat tu krásu školy života a každého dne.

Každá situace, každý problém,
který se na mé cestě vyskytne,
je vlastně výzva

Je to HRA.
Od té doby, co mám vedle sebe velkého průvodce v malém těle, jsem opravdovější, veselejší. Upřímnější, hravější. Radostnější, citlivější.
Každý den se učím znovu a zas přenastavit si vnímání světa kolem a sebe sama. A nedokážu uvěřit svým očím, když po každém pádu se objevím zas v dalším kole a mám šanci si hrát dál.
Jen já rozhoduji o svém životě, o té hře, kudy se vydám.

A dokud nezazní GAME OVER, budu si hrát a hrát a hrát.

Příjemný den a PLAY EVERYDAY
aneb každý den si hrej

Martina Chomátová
www.playeveryday.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018