Žijte v přítomnosti a budete šťastnější

Máte pocit, že čas plyne rychleji než kdy předtím, že se děje spousta věcí, které by se dít neměly a že už nelze sedět a čekat co s tím kdo udělá? Osobně nevěřím tomu, že na světě je něco, co by tu být nemělo. I když je to někdy velmi bolestné a my nechápeme k čemu je to dobré, má to svůj důvod a má nás to nakopnout k činům.

Poslední dva roky pro mě nebyly jednoduché. Děly se mi věci, jak na fyzické, tak na psychické úrovni, které byly velice nepříjemné. Z počátku to byl zdvižený prst, tomu jsem nerozuměla, tak ruka Boží přitvrdila, abych pochopila, přestala řešit nesmrtelnost brouka a zase začala šlapat svojí cestou. Není důležité, co se dělo, ale proč se to dělo. Teď už to vím.

 

Poslední dva roky jsem moc aktivně nežila

Zakuklila jsem se ve svojí bublině, četla, studovala, byla jsem ohromně „chytrá“, ale nabytá moudra jsem nějak zapomněla uvádět do praxe. Na vlastní kůži, a až do morku kostí, jsem pocítila a následně pochopila to, co jsem měla tisíckrát načtené z literatury, internetu, tisíckrát shlédnuté ve filmech a videích. A sice, že …

Jsem na světě proto, abych žila, byla šťastná
a tím dělala šťastné lidi kolem sebe.

Abych dělala to, co mě baví a naplňuje, a abych se nešprajcovala tomu, co přichází, ať už se mi to líbí, nebo ne. Nic nového pod sluncem, že? Ale já jsem to OPRAVDU pochopila až v jednačtyřiceti.

Žijme v přítomnosti a budeme šťastnější

Největší zázraky se dějí od té doby, co zkouším žít v přítomnosti.

Není to jednoduché a tento tréning bude trvat dlouho. 40 let jsem žila hlavně v budoucnosti – to známé až, až, až … pak budu šťastná. Ale i tak – čas najednou plyne pomaleji, mám o hóóódně míň starostí. Není moc o čem dumat, protože to, co je teď, to se musí žít a tím co bylo, nebo bude, se snažím nezabývat. Ať už se jedná o radosti, nebo starosti – prostě je to tady a musím jednat.

A pokud mě okolnosti přece jen nutí plánovat, snažím se aspoň neočekávat, že to dopadne tak, jak si nalinkuju. Zvládám to mnohem lépe, než jsem „nezvládala“ strach z toho, co by kdyby.
Zkuste to, je to síla.

 

Najednou se vám nebude chtít zabývat se tím,
co nemůžete ovlivnit

Zjistíte totiž, že toho, co ovlivnit můžete, je tolik, že se to v jednom životě ani nedá stihnout. Na sociálních sítích máme možnost sledovat, co nám jede hlavou, čím se zabýváme atd.

Například celý internet je zamořený vesměs negativními zprávami o tom, co se ve světě děje. Komentáře typu: Hrůza, proč s tím někdo něco nedělá, to je strašné, to je děsivé, mám strach… Ale položme si otázku: „Opravdu nám, nebo těm trpícím, prospívá sténání u internetu?“

Je to energie, kterou můžeme vyvážit jen pozitivní energií. Souciťme, ale buďme vděční a radujme se z toho, že žijeme a že se máme dobře. A že se máme natolik dobře, abychom mohli pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje a kdo o ni stojí. A nemusíme řešit zrovna válečný konflikt, bohatě stačí podpořit kamarádku, která má trápení.

Nebo se internetem šíří krásné video dvou německých autorů, zachycující půvaby lesa. Ne, že by bylo špatné podívat se na něco krásného, ale schválně, tipněte si: kolik z lidí, rozplývajících se nad tímto videem, chodí do lesa? Protože v tom videu není nic, co bychom v lese nemohli vidět.

 

Takže, co vlastně chci tímto článkem říct? Neřešme to, co vyřešit nemůžeme, jednejme, nabytá moudra uvádějme do praxe, přírodu obdivujme venku a ne v počítači, usmívejme se, sdílejme své prožitky a dělejme vše naplno.

Budeme šťastnější a úkoly, které na nás v životě čekají, budeme zvládat mnohem snáze.

 

Lenka

www.vsymbioze.cz

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. Regina napsal:

    Moc hezke, ale myslim, ze se to da aplikovat, pokud se cloveku v zivote zas az tak moc nedeje. Ale kdyz ma clovek napr. nekoho tezce nemocneho v rodine, nebo prochazi rozvodem, a resi co bude s detma, co bude s penezma atd. tak to asi moc nepomuze. Proste se tou budoucnosti musi zabyvat a „pritomnost pokud mozno vypne“ aby to prezil. Pomohl nekomu tenhle pristup v kriticke situaci?

    • Katka Svobodová napsal:

      Samozřejmě, že v krizi pomůže právě myšlenka na tu lepší budoucnost, ale odtrhávat se cíleně z přítomnosti vůbec nic neřeší… Mne pomáhalo myslet na to lepší, co mě čeká, ale musela jsem být sakra hodně přítomná, jinak bych nemohla reagovat na všechny ty změny a postupně všechno zpracovat. Vypnutí nám nepomáhá situaci řešit a naopak se pak jen vše zbytečně prodlužuje a tak vše bolí a ničí život mnohem dýl, než je potřeba…
      Posílám spoustu energie, vím že to dáte… Narovnejte se, nadechněte se a vyjdete jako vítěz…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů