Mámou jsem se stala před téměř 26lety. Tedy ještě v komunistické éře. Možnost podnikat se pro lidi otevřela o rok a dva měsíce později, a to už jsem byla podruhé těhotná. V současné době mi zbývá půl roku do dovršení „dospělé“ mateřské dovolené, dohromady to bude 18 let. Za tu dobu jsem mateřskou přerušila na 8 let, podnikání na 4 roky, podnikatelské zkušenosti tedy sbírám také 18 let. Děkuji všem čtenářkám a čtenářům, že se o ně mohu podělit.
V době, kdy jsem končila školu, byly přede mnou pouze dvě možnosti: buď sehnat co nejlépe placenou práci, nebo se vdát a mít děti. „Která není v 18vdaná a ve 20nemá dítě, není normální“ platilo celkem všeobecně. A tak jsem se pár měsíců před dvacítkou vdala – a pár měsíců po ní měla prvního syna.
V druhém měsíci druhého těhotenství přišla „sametová revoluce“, následný rok po ní se na trhu práce objevily první podnikatelské příležitosti. Měla jsem vystudovanou ekonomickou školu, ale věděla jsem, že tento obor není to pravé kakaové pro mě. Ostatně inspirací mi byl dlouholetý kamarád, který, ač vyučen strojním zámečníkem, otevřel pekárnu a během dvou let vybudoval životaschopný, stále se rozvíjející podnik.
Po druhém porodu se na rodinném nebi začalo zatahovat. Přicházely situace, kdy jsem pochopila, že pocházíme každý z jiného rodinného zázemí, a že si manžel příliš zvykl, že ten, kdo se přizpůsobuje, jsem vždycky já. A protože jsem nezlomný optimista, myslela jsem si, že třetí dítě by mohlo mnohé napravit.
To už začala podnikat i má kamarádka, v té době maminka šesti dětí. Začala jako podomní prodejce, přešla k Vorwerku, a poté k makléřské firmě. Její příjmy byly pro mě v astronomické výši, živila osmičlennou rodinu, její manžel měl svůj plat jako své kapesné.
A když se mi mateřská chýlila ke konci, bylo mi jasné, že žádné zaměstnání mi nemůže dát takový příjem, jako podnikání – nepochybovala jsem, že i já budu úspěšný prodejce, že moje budoucnost má v titulu MLM.
Stalo se mi to, co mnohým ženám, podcenila jsem manželovu žárlivost a majetnictví. Zatímco jsem chtěla příjmem z podnikání podpořit rodinný rozpočet, jemu vadilo, že se setkávám s jinými lidmi, že bývám pryč z domu – bez něj. Zkrátka, že nemá přehled co dělám, kdy to dělám a hlavně s kým.
Nezřídka jsem musela rušit schůzku, tu nejelo auto, jindy ho potřeboval on, někdy mi udělal scénu kvůli člověku, se kterým jsem byla domluvená. A pak, když nebyl vidět peněžní přínos pro rodinu, mi vyčetl, že to všechno je k ničemu.
Dospělo to tak daleko, že mě postavil před rozhodnutí – buď podnikání, nebo on. Synům tehdy bylo 11, 9 a 6 let; a protože doma v té době bylo téměř setrvale bouřkově až k tornádu, předhodila jsem mu, že podnikání mi děti uživí, on ne…
Pár měsíců mi trvalo, než jsem dostala možnost se odstěhovat, další půlrok utekl, než jsme se rozvedli. Syny jsem v té době vídala sporadicky, mnohdy jsem si ani nedomlouvala schůzky, co kdyby náhodou v té době přišli za mnou. A pokud už jsem se na schůzku dostala, rozhovor se místo k výhodnosti spoření a ukládání peněz stočil k mé „nešťastné“ situaci. Úspěšnost prodeje nulová.
Dva roky jsme měli kluky ve střídavé péči, během té doby se nechali přesvědčit, že by měli mít jen jeden domov a že jim s tátou bude mnohem líp. Protože pokud by zůstali s mámou, tak už tátu v životě neuvidí.
I když jsem se utěšovala myšlenkou, že v jejich věku dřív děti odcházely do světa na zkušenou, za prací, bylo mi bídně, protože jsem „přišla o děti“. Potkala jsem pár žen s podobným osudem – soud svěřil děti do výchovy otci, protože měl stálé zaměstnání, vyšší příjem, dům či byt v osobním vlastnictví. Taky nějakou tu „paní na hlídání“, která většinou byla novou partnerkou onoho otce, mnohdy ta, díky které to všechno před rozvodovým soudem skončilo.
Paradoxně k odrazu ode dna mi pomohla známá mé kamarádky. Občas jsme se u ní potkaly, začala jsem ji mezi své kamarádky počítat taky. Jenže ona byla opačný případ – odešla od dětí kvůli jinému mužskému. A protože jí vadily řeči, jak nám děti chybí, chtěla ublížit. V mém konkrétním případě zaznělo, nač si stěžuju, když jsem taky odešla od dětí, že to ve městě ví každý.
Tehdy mi došlo, že takovým lidem vysvětlovat, jak to tenkrát bylo, je ztrácením vlastní energie. Tehdy jsem na poznámky, že by mohlo být ještě hůř, začala odpovídat: HŮŘ UŽ BYLO, TEĎ UŽ MŮŽE BÝT JENOM LÍP.
Pak jsem potkala svého vysněného, kterého jsem milovala od svých 14let. V rozhodném okamžiku jsme se minuli – a najednou byl odpovědí na všechny moje otázky a potíže. Příběh jak z pohádky se šťastným koncem.
Vzali jsme se, máme spolu tři syny. V každé pořádné pohádce má královna tři syny; já je mám dvakrát. Dvojnásobná královna. Už když jsme plánovali můj druhý nástup na mateřskou dovolenou, jsem věděla, že se do zaměstnání nevrátím. Vytvořím si příjem z podnikání, abych už zaměstnání nepotřebovala.
V průběhu osmi let mé druhé mateřské jsem začala síťový marketing u Herbalifu, zároveň jsem začala pracovat na sebe-vědomí. Má cesta mě přivedla k Davidu Kiršovi a jeho oboru infopodnikání.
Nevím. S dětmi ani v partnerství konec neexistuje, jen přicházejí stále nové situace, které řešíme stále se rozšiřujícím vědomím sebe. Navíc dnešní děti jsou diametrálně odlišné od předchozí generace. Od těch, kteří mají v roku narození na začátku jedničku.
Jsem jiná máma, než před 26lety.
Jsem jiná podnikatelka, než jsem byla před 18lety.
A i když ještě nemám vybudovaný příjem, který mi umožní nepotřebovat zaměstnání, jsem stále nezdolná životní realistická optimistka. Vše je na dobré cestě. V dubnu to bude 18 let, které jsem strávila na mateřské dovolené.
Zeptejte se mě za půl roku ;-)
Jindra Houšťová Marvanová
koučka dlouhého života
autorka eBooku 7 přísad elixíru věčného mládí, Jak začít s cvičením, Jak se zbavit stresu
Ve své práci se zaměřuji na spokojený, kvalitně prožitý čas, který nám přináší stále se zvyšující věkový průměr.
Jsem maminkou šesti synů a svůj věk počítám průměrem s nimi
all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world
Vážně moc inspirativní článek. Díky mockrát za něj. Já začala s podnikáním hned po mateřské. Tehdy to pro mě bylo docela těžké, přecejen skloubit rodinu a vlastní business není nikdy jednoduché. Nakonec se mi to ale nějak podařilo a teď se mi celkem daří. Přemýšlela jsem i nad tím, jestli by se mi nevyplatilo založení s.r.o. Koukala jsem, že to jde dnes celkem pohodlně zařídit přes https://sidlofirmypraha5.cz/
A co vás třeba k podnikání inspirovalo? Mě můj manžel. Ten má velice úspěšnou firmu, která už je zavedená a daří se jí. Je ale pravda, že taková firma je prostě starost. Teď například byl manžel nucen hodně investovat do modernizace, tak do firmy koupil nový šroubový kompresor, který teda nebyl zrovna levný. Ani vám nebudu říkat kolik to stálo. Manžel ale říkal, že ta investice se co nevidět vrátí. :)
Já jsem taky hrozně ráda, že jsem se dostala na stará kolena k podnikání. Mám takový malý internetový obchod. Je s tím sice starost, ale baví mě to. Teď mi například hodně dělala problém přeprava zásilek. Většinu zásilek jsem posílala přes jednu firmu, nicméně poslední dobou měli čím dál častěji problémy s včasným doručováním, tak jsem nakonec musela najít jinou.
Ahoj, četla jsem Váš zajímavý článek. Své podnikání jsem začala na mateřské dovolené, pořídila jsem si e-shop s dětským oblečením. Začátky byly velmi těžké, pomoc i radu jsem hledala na https://seowolf.cz/ , mohu říci, že vše co jsem potřebovala vědět mi vysvětlili i poradili. Můj e-shop mi prosperuje, jsem tomu ráda. Přeji krásný den.