Při jedné návštěvě sousedovic holčiček u nás vznikla situace, kdy můj syn a jedna z děvčátek naráz zakopli o polštáře na zemi a přitom se ze sousedčiny skleničky vylila kola na synova záda. Následoval synův velký pláč, protože bylo polité nové triko a nové tepláky, které chtěl ten den nosit.
Věty typu „to se vypere“, „nic hroznýho se nestalo“ samozřejmě nepomáhaly ničemu. Situace spíš nabírala na dramatičnosti, protože syn začal malou sousedku obviňovat a nakonec jí řekl, ať jde domů. To už jsem velmi podrážděně a vztekle reagovala s otázkou, jaké by to bylo jemu, kdyby na návštěvě omylem někoho polil a oni ho za to vyhodili.
Byla jsem fakt naštvaná a říkala jsem jen, „kvůli takový blbosti!“. No a pak jsem děti nechala být a šla se podívat na to, co mě vlastně tak rozčílilo.
Nejdříve jsem si pojmenovala to, co mě rozezlilo. Byla to věta: „Věci jsou důležitější než lidé.“ Pak jsem se ptala, odkud to zná moje vnitřní dítě. V podstatě hned mi to došlo.
S pláčem jsem si vybavila situaci, kdy jsme kdysi na vánoce tátovi omylem shodily bramborový salát v porcelánové míse a on ho musel pak celý vyhodit. Poté byl naštvaný celé vánoce, nemluvil s námi a nešel ani ke stromečku. Salát byl důležitější než my, než vztah s námi. Během mého uvědomění si syn zavolal malou sousedku k sobě, že jí chce něco říct a pak už si jen dál vesele hráli. A já se cítila velmi dobře. :-)
Vše, co se nám v životě děje a nelíbí se nám, jen ukazuje na něco, co máme v sobě vevnitř, neviděné, neprožité, nepřijaté. Pomáhá nám to tedy v uzdravení sebe. A děti nám tyto zranění ukazují velmi silně, protože děti k dětem (vnitřním) mají blízko. :-)
Pokud chcete pomoci s uviděním hlubších příčin potíží s dětmi, jsem tu.
Daniela Tlapáková
inspirátorka, průvodce k uzdravení všeho, co Vás trápí
Thats Amzing lovely blog written by Daniela Tlapáková