Díky novým fotografiím jsem byla zařazena do kategorie krásných žen. Moje profily na internetu jsou stále více zasypávány mužskými nabídkami. Přiznávám, že mě to těší. Baví mě to, užívám si to... dělá mi to prostě dobře. A taky mi to leze na nervy! Vida, co neudělá pár hezkých obrázků, kolik lidí se chytne na iluzi.
Po překrásném a plnohodnotném porodu začala každodenní a celodenní péče o malého kloučka, o našeho Martínka. Je nádhera stát se rodičem a vzít na sebe veškerou zodpovědnost a starost o toho malého roztomilého drobka. Stále jsem si zvykala. První dny doma, první měsíce. A stále jsem si ještě nezvykla. Jak je to vůbec možné? Jsem normální?
My víme jaké jsme. Občas ale netušíme jak úžasné jsme. Někdy už ani nevnímáme, co nás dělá tou úžasnou ženou. Občas to zapomeneme, protože se to v nánosu běžných dní vytrácí, pokud to nehledáme, nepřipomínáme si to, znovu neobjevujeme. My, nebo muži, které máme po svém boku. Jak nás vidí oni? V čem nachází nás - ženy?
Všimla jsem si, jak se ženy již ve třiceti letech považují za staré, nemluvě o čtyřicátnicích a starších. Ty žijí v mylné představě a paradigmatu, že si fotografie zachycující podstatu jejich ženství nezaslouží. Jaká škoda! Je to právě fotografie, která dokáže zastavit čas a ukázat naší druhou tvář. Tu kterou neznáme. A spousta žen ji potlačuje hluboko v sobě, a pak jsou překvapené, když se vidí - krásné a zářící...
Jak je možné, že jsme zapomněli a zaměřili se pouze na fyzickou stránku? Jak je možné, že ve školách se sice učí o lidském těle, ale pouze povrchně... Málokdo ví, co ve skutečnosti jeho tělo umí a zná a čeho je schopno. Jak je možné, že jsme dovolili, abychom se tak moc od sebe samotných oddělili?
Jsou měsíce, kdy to tak hezky plyne a my se cítíme opravdu hezky žensky. Avšak jsou i měsíce, kdy je naše ženskost zabalena do splašených hormonů, temperamentního jednání a výlevu emocí. Potřebujeme víc být se sebou, pouštět si zamilované filmy, které nám způsobí uvolnění emocí skrze slzy, dojetí i nevědomého zpracování si hlubokých záležitostí v nás. Jindy si potřebujeme s partnerem, rodinou, a zejména samy se sebou, vyjasnit mnoho věcí.
Ženy mají rády sex stejně jako muži, jen se musí zohlednit všechny jejich tváře s návazností na probíhající menstruační cyklus. Pochopením svého cyklu zpestříte svůj sexuální život a i váš partner nebude maten vašimi proměnami. Otevřená debata o sexualitě
Obraz nelže, nic před ním neschováte, a jak se říká, vydá za tisíc slov. Pohled do očí vlastní duše je něco, co s člověkem pohne. Přijde uvědomění. A pokud dotyčný zjistí, že se svým tématem chce něco dělat, něco změnit, může taková fotografie – zrcadlo duše - sloužit jako důležitá výchozí základna pro další práci s tématem, například prostřednictvím koučování
Naše společnost je silně zatížena stereotypy o tom, jaká žena má a nemá být. Často si protiřečí. Nevěřím, že existuje univerzální řešení. Jde mi o to, čím chci být, abych mohla sama na sebe být hrdá. Aby mi to opravdu dělalo dobře. CO CHCI JÁ?
Svůj velký den si užijete na maximum a v klidu.... Pojďme si chvilku povídat o svatebních přípravách, zda má smysl chtít svatební agentku, zda jsou nějaké alternativy a co všechno Vás může, jako budoucí nevěstu, potrápit. Tak ať Vás nic nezaskočí. Pojďte se vdát v klidu a naprosto vědomě, autenticky...
Je jedno kolik nám je, ale duše "vnitřního dítěte" v nás je vždy zranitelná a tak čistá. Absolutní základ je být vědomý. Pokud nejste u sebe, nejste ani u nich - jste mimo. Proč? Děti potřebují respekt, lásku, podporu a teplo. Dejte jim to.
Pojďte se zorientovat ve své cykličnosti. Pojďte žít jinak! Praktické povídání plné tipů, jak a proč žít v souladu s vlastním cyklem. Vše podstatné o čtyřech fázích ženského cyklu. Být cyklická je úžasný dar, využijte ho!
Přemýšlely jste někdy, co nás dělá tím, kým nesporně jsme? Co z nás dělá tu skutečnou opravdovou ženu - žádnou náhražku, žádný přízrak či stín, skutečnou ženu a možná i dost neskutečnou... Jaké jsme, když jsme sami sebou?
Probouzení a rozkvétání žen vyžaduje svůj čas a není snadné. Ženy v sobě objevují po tisíciletí zapuzené kvality, sbírají odvahu k jejich přijetí a zároveň se bojí odmítnutí ze strany svých blízkých. Když žena své potlačené kvality začne milovat a s nimi i sebe sama, boří s novým životním nábojem hluboce zakořeněné mýty. Pak stojí před další zkouškou
Mezi matkou a dítětem je zvláštní vztah, protkán mnoha neviditelnými vazbami, pevnými jako ocelová lanka. Vztah mezi matkou a dcerou je ještě pevnější a zároveň bolestnější. V dětství ji bezmezně obdivujeme, v patnácti nenávidíme a v dospělosti se snažíme najít rovnováhu mezi láskou a nenávistí.
Ženy ženám
Alice Kirš
Barbora Zemanová
Lilia Khousnoutdinova
Dana-Sofie Šlancarová
Lucie Kolaříková
