My ženy jsme byly stvořeny k tomu, abychom učily muže lásce. A to i skrze sex – a to především... Tělo v sobě skrývá mocnou sílu, kterou je třeba využívat vědomě – a užívat si vědomě. Na nevědomé úrovni v některých ženách stále funguje prokletí našich babiček: nikdy se neotvírat, protože nás muži můžou zranit. Nikdy se neodevzdat, protože jim jde jen o jedno. O jejich vlastní uspokojení, a nikoli o nás.
Po příjezdu domů jsem si chvíli myslela, že jsem do něj i zamilovaná. Chyběl mi. A tak jsme po měsíci strávily společně další týden. Nejdřív vypadalo všechno docela v pořádku, ale po pár dnech mi začalo být jasné, že to takhle nejde. Neměla jsem důvod s ním zůstávat - ne bez citů, které by mě držely u něj.
Nečakala som to, nerátala s tým. Cez prsty som sa dívala na všetky rozvedené ženy. Nie, nebolo to opovrhnutie, ba ani výsmech. Bola to čudná ľútosť nad tým, že zrejme vo vzťahu zlyhali. A najmä: myslela som, že mne sa také čosi prihodiť nemôže... a pak blesk z jasného neba
Keby k Vám pristúpil niekto blízky a kopol vás len tak bezdôvodné, bez upozornenia? V ponímaní spoločnosti je to zlé! Zlé je aj to, že ma týral manžel. Ale čo ak vás kopne tak nešťastne, že skončíte v nemocnici a tam prídu na to, že práve toto kopnutie vám zachránilo život? Odpoveď je na každom a v každom z nás iná
Často o mužích říkáme, že jsou jak malé děti a nic neřeší. Ano, je to tak! A to je na nich to skvělé. Někdy nám tím sice lezou na nervy, ale umíte si představit, kdyby chlapi takoví nebyli? Kdyby také život brali moc vážně? Kdyby tu nebyl nikdo, kdo by nám ukázal, že to jde odlehčit? Já už tedy ne.
Na počátku je dítě stvořeno z velké lásky, rodiče jej milují a pak... nastane rozchod a dítě se stane "skvělým" vyděračským prostředkem. Kam se poděla ta láska k němu? Cožpak dítě může za to, že si už s partnerem nerozumíme?
V lete som si zlomila veľmi vážne nohu a bývalý manžel ma odmietol odviesť k lekárovi. Zavolala som rodičov. Oni sadli do auta a za pár hodín boli tu. Otec ma vozil každý deň na nejaké vyšetrenie a mamina sa starala o dom. A čo na to bývali manžel? Nič. Absolútne nič. Nebol schopní sa ani len opýtať čo bolo u lekára.
Jak je možné, že jsme zapomněli a zaměřili se pouze na fyzickou stránku? Jak je možné, že ve školách se sice učí o lidském těle, ale pouze povrchně... Málokdo ví, co ve skutečnosti jeho tělo umí a zná a čeho je schopno. Jak je možné, že jsme dovolili, abychom se tak moc od sebe samotných oddělili?
Ženy mají rády sex stejně jako muži, jen se musí zohlednit všechny jejich tváře s návazností na probíhající menstruační cyklus. Pochopením svého cyklu zpestříte svůj sexuální život a i váš partner nebude maten vašimi proměnami. Otevřená debata o sexualitě
Ta nejdelší, a pro spoustu žen i nejméně oblíbená, fáze cyklu plná negativních myšlenek, nespokojenosti a jiskřících emocí, a také uštvanost a stres. Ale nemusí to tak být! Pojďte se inspirovat svou cykličností a využijte ženský dar ve svůj prospěch, pro tvoření a řešení starých bolestí.
Byla jsem v šoku a zmatená. Jen chvíli po sexu, ještě před minutou byl ve mně, ale nelíbilo se mi to. Odstrčila jsem ho. „Já dneska nemůžu,“ řekla jsem. Za celý večer to bylo to první, čím jsem si byla jistá. A teď jsem plakala, protože jsem nechápala proč.
Mezi matkou a dítětem je zvláštní vztah, protkán mnoha neviditelnými vazbami, pevnými jako ocelová lanka. Vztah mezi matkou a dcerou je ještě pevnější a zároveň bolestnější. V dětství ji bezmezně obdivujeme, v patnácti nenávidíme a v dospělosti se snažíme najít rovnováhu mezi láskou a nenávistí.
Svého otce jsem v době puberty upřímně nenáviděla. Nepamatuji se, že bych někdy jindy cítila tak čirou nenávist. Nevěděla jsem přesně proč... Po několika letech jsem se vdala a moje matka mě dokopala k tomu, dát o tom vědět otci. Postupně jsme navázali vztah
Naše děti jsou bytosti, za které bychom položily svůj život. Odevzdaly bychom ten svůj, měl-li by zachovat život našeho dítěte. Prožít, že jsem schopna takto hluboce milovat, je veliký dar. Dar, který nám přináší naše děti.
Emoce jsou naší součástí, proudí námi, rodí se uvnitř a tryskají na povrch. Člověk není bezduchý tvor, má duši a ta má své specifické projevy. Ženy jsou v tomhle směru ještě mnohem citlivější a emotivnost patří k jejich podstatě. Jak být doopravdy šťastné?
Dana-Sofie Šlancarová
Ženy ženám
Barbora Zemanová
Šárka Weberová
