Hledání lásky do třetice a konec?

Jak jsem psala na konci posledního článku, já a můj víkendový partner jsme si dali pauzu. Nakonec byla velice krátká.

Přišly prázdniny a já chtěla vypadnout z domu od rodičů, takže jsem jela opět za ním. Strávili jsme spolu týden, jeho rodiče odjeli, takže jsme byli v domě sami jen se psem. První dva dny jsem se zdráhala si opět cokoli začínat, řešili jsme praktické věci, jako nákupy, vaření obědu, léčení packy jeho psa a hraní naší společně-oblíbené počítačové hry. Té, ve které jsme se poznali a kterou hrál i můj „duchovní partner“, zkrátka ON.

klic-srdceNo a ON měl ve hře opět i svou přítelkyni, která mi už delší dobu psala nepříjemné a nechutné zprávy, ať ho nechám na pokoji. A to i přesto, že jsem mu před prázdninami řekla, že už tak dál nemůžu. Že se nemůžeme vídat a nemůžu se s ním bavit jako dřív, protože už mu nedůvěřuji. Protože cokoli řeknu o svých pocitech, jen mi to vymlouvá, že mám na vše špatný náhled. Ano, miláčku, vyčítej mi, že tě miluji.

Od kdy si srdce sakra vybírá? Jak mám, do prčic, zapomenout na svou druhou polovičku? Na součást své duše? To NEJDE. Ale můžeme žít v odloučení. Nebudu se doprošovat pozornosti. Mám toho dost.

A můj víkendový přítel mi dával pozornosti víc než dost. Každá žena se chce cítit opečovávaná a přitažlivá a zažít ten klid a pohodu, když ji někdo přijímá, nevymlouvá jí její emoce, obejme ji, když pláče, vynese ji do schodů (jen aby ji potěšil) a tak dále. Navíc i přesto, že nejsem nijak dokonalá. Že jsem občas protivná, hádavá, že jsem dominantní a náročná a vždycky jsem milovala jiného, ne jeho, a on to od začátku ví.

Dokonalý přítel, nebýt vzdálenosti i dokonalý vztah, tak proč jsem nebyla šťastná?

Proč jsem se musela ten druhý večer opít tak, že jsem sotva vyšla schody (podotýkám, že jsem byla opilá poprvé v životě), abych ho vůbec dokázala políbit? Bylo mi všechno jedno. Takže jsme se spolu opět vyspali. A druhý den zase. Konečně utichly mé vnitřní výčitky, které mi vždycky kazily náladu. Co na tom bylo špatného? Byl na mě hodný a byla v tom vzájemná přitažlivost a byl to jen sex. Lásku jsem mít nemohla. Proč si vyčítat?

Užívala jsem si to, po celý zbytek týdne. Cítila jsem se jako princezna.

 

Konečně mi někdo dal všechno, co jsem kdy chtěla

Po příjezdu domů jsem si chvíli myslela, že jsem do něj i zamilovaná. Chyběl mi. Tak jsme se dali dohromady už „oficiálně“. A za měsíc spolu strávili další týden. Byl to týden, který mě donutil si hodně věcí uvědomit.

Close up of a naked couple hugging.Nejdřív to vypadalo docela v pořádku. Bavili jsme se, hráli (tentokrát jinou hru), dokonce jsem k němu občas jen tak přišla, pohladila, dala pusu na tvář. V minulosti jsem nebyla až tak přítulná. Ale přesto… bylo to celé nějaké prázdné. Celý týden.

Občas to zacházelo do krajností, kdy on dělal něco, co nechtěl, jen abych se nevztekala. A já mu zase dovolila se ke mně přitulit, i když jsem doopravdy chtěla být spíš sama. Prázdné, ano, to je to nejlepší slovo, kterým náš vztah popsat.

Dělalo mi problémy být na něj milá, projevovat nějakou tu vstřícnost, něžnost. Prostě jsem to tak necítila. Necítila jsem k němu tu oddanost, to něco, co mě k muži táhne, když ho miluji. A začalo mi všechno vadit. Začalo to být prostě… špatně.

Po pár dnech mi začalo být jasné, že to takhle nejde. Neměla jsem důvod s ním zůstávat, ne bez citů, které by mě držely u něj. ON má taky dost svých chyb, co nešly přehlížet, ale věděla jsem, že dokonalost neexistuje a já ho miluji takového, jaký je. Svého přítele mám taky ráda, ale jen ráda. Už ani v té posteli to nebylo takové, jako dřív. Zmizely výčitky, ale vkradl se chlad. Přestalo mi to stačit.

Začala jsem mít pocit, že je mi lépe samotné a že se nechávám kupovat.

Za peníze, přijetí, za hezká slova, za něžné doteky i za ten sex. Stačil týden, aby mě vyléčil z mé bláhové touhy po vztahu fungujícím i bez lásky. Na vzájemném plnění potřeb, na potěšení. Došlo mi, že to mi nestačí. To není to, co chci. Ano, dostala jsem vše, co jsem chtěla. Dostala jsem docela normální vztah (skoro) se vším, co k tomu patří. A zjistila akorát, že chci být radši sama.

Další ztracená iluze. Přesto ho mám ráda a některé věci mi budou chybět. Když jsem sledovala jeho záda, jak mizí na nádraží poté, co jsme šli každý na svůj vlak, málem jsem se rozbrečela na tom plném nástupišti. Zatracené PMS. Byla jsem citově rozhozená pár dní a zdálo se to jako věčnost. Přesto… muselo to skončit. Bez ohledu na to, jak moc budu plakat.

To jsem mu napsala. Napsala jsem, že to takhle dál nejde. Pochopil mě. Nakonec pochopil i to, že vídat se dál by věci akorát zase znovu zamotalo. A já pochopila, že opravdu chci být sama, jen sama se sebou. Pochopila jsem, že mám stejně nejradši své chyby a své uvažování a všechno po svém, zkrátka, že sama sobě rozumím nejlépe a nechci už žádný podobně prázdný vztah.

Doteď jsem si myslela, že se mám ráda, ale ta pravá sebeláska se objevila teprve po tom týdnu. Do té doby jsem jen četla o tom, že si máme dávat lásku sami a těšit se ze své společnosti a nenechávat to na druhých. Že pak ta pravá láska přijde i zvenčí. Nevím. Neřeším to.

Jsem teď zamilovaná do sebe a jsem vlastně hodně šťastná.

Netoužím po žádném muži po svém boku. Netoužím po dalším zklamání.
Nebo snad ano? Co ON? To také nevím. Zatím má asi dost práce s jinými věcmi, protože jsme na sebe už pár týdnů nenarazili dokonce ani ve hře. Nevadí. Miluji ho a budu ho milovat stále, ale teď mám na prvním místě sebe.

A co ON, zda-li se zase přiblíží, když já se oddálila… kdo ví. Časem to jistě zjistím.
Nerisa
tajemne.blog.cz

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.



Toužíš po ještě intenzivnější inspiraci, konkrétních receptech a hlubším poznání ženského světa?
Objev originální programy
z edice Ženy ženám >>>
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Toužíš po ještě intenzivnější inspiraci, konkrétních receptech a hlubším poznání ženského světa?
Objev originální programy z edice Ženy ženám >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *