"Dívka má nosit sukně!" byl hlavní argument, proč se chce, abych je nosila. Nic o tom, zda se mi to líbí, zda se v tom cítím, zda je to praktické. A tak jsem se neprotivila... V mezičasech jsem snila, že jednou přijde den, kdy si koupím "to správné oblečení". Nakonec jsem na cokoliv kolem oblečení rezignovala.
Po příjezdu domů jsem si chvíli myslela, že jsem do něj i zamilovaná. Chyběl mi. A tak jsme po měsíci strávily společně další týden. Nejdřív vypadalo všechno docela v pořádku, ale po pár dnech mi začalo být jasné, že to takhle nejde. Neměla jsem důvod s ním zůstávat - ne bez citů, které by mě držely u něj.
Tak moc se bojí o svou svobodu, která už mu dávno neříká pane, že je ochoten vzdát se sebe, své lásky, potenciálu, života. Dlouho jsem si myslela to samé
Jaké to je, když se necháte vést koněm? Hned při prvním úkolu jsem pochopila, že den bude víc než náročný. Uvědomila si mnoho taktik, které můžeme při vedení používat, a uvědomila jsem si co dělám špatně. Pochopila jsem, proč mne lidé neposlouchají, neakceptují a co je nutné pro úspěšné vedení...
Každá cesta - dlouhá, krátká, výlet na kole, procházka do přírody nebo cesta za "velkou louži" - není "jen" dovolená, výlet nebo odpočinek. Je to úžasná transformace. Když cestuji, ztratím sice kontakt s každodenním životem, ale najdu ten nejcennější - kontakt sama se sebou. Napojím se na svou duši a na svou pravou podstatu...
Jakmile je jakýkoliv náš blok spojen s vírou, zasahuje nás hlouběji než ostatní přesvědčení... Často cítím, že je třeba oprostit se od veškerého učení a začít žít skutečný život, ne tak, jak by se domněle měl... ale jak ho skutečně cítíte vy.
Obraz nelže, nic před ním neschováte, a jak se říká, vydá za tisíc slov. Pohled do očí vlastní duše je něco, co s člověkem pohne. Přijde uvědomění. A pokud dotyčný zjistí, že se svým tématem chce něco dělat, něco změnit, může taková fotografie – zrcadlo duše - sloužit jako důležitá výchozí základna pro další práci s tématem, například prostřednictvím koučování
Ta nejdelší, a pro spoustu žen i nejméně oblíbená, fáze cyklu plná negativních myšlenek, nespokojenosti a jiskřících emocí, a také uštvanost a stres. Ale nemusí to tak být! Pojďte se inspirovat svou cykličností a využijte ženský dar ve svůj prospěch, pro tvoření a řešení starých bolestí.
Dnes je velmi často skloňované slovo AUTENTICKÝ. Znamená to, že náš vnitřní pocit a naše vnější vyzařování jsou v souladu a že lidé kolem nás cítí, že vyzařujeme soulad celé naší bytosti. Jsem módní návrhářka s kreativním talentem a tato práce mě velmi baví…
Od ledna letošního roku na mě čas od času, avšak velice vytrvale, vykukovala upoutávka na velkou akci Ženy ženám živě. Já o ní věděla, ona věděla, že ji chci vidět. Bolestně jsem si však uvědomovala svou nově vzniklou finanční situaci a pravdou bylo, ač se to těžko přiznává, že jsem na ni prostě v ten moment neměla.
Naslouchání není jen mlčet, poslouchat a čekat na řečníkovo nadechnutí, abychom rychle začaly chrlit, co si myslíme my. Naslouchání je tiché, uvnitř nás, dovolí nám nemyslet si nic. Pro mě je to ve vztahu velká škola. Naslouchat se totiž teprve učím. A jsem moc vděčná muži, který je po mém boku, protože lepšího učitele jsem si nemohla přát
Možná si teď myslíte, stejně jako já před časem, že jste se svým osobním rozvojem udělaly veliký pokrok. Chodíte na semináře, hodně čtete. Cítíte se skvěle, šťastně, nic vás netrápí. Jste silné, vyrovnané a sebevědomé. Myslíte, že veškeré své křivdy z minulosti máte zvládnuty a vyřešeny. Když jsem se ale ohlédla já a uviděla své vnitřní dítě, vůbec se neusmívalo. Tvářilo se bolestně a sklíčeně
Kdysi jsem patřila mezi lidi, kteří jsou přesvědčení, že jedním z hlavních úkolů v rámci jejich osobního rozvoje a vědomého bytí je najít smysl svého života. Četla jsem o tom v nespočtu knih, shlédla na toto téma nejedno video, slyšela o významu nalezení smyslu života na různých seminářích. Úkol byl jasný. Najdu smysl mého života a pak bude vše jasné.
Z dětství pochází mnoho našich schémat, kdy se například snažíme vyhovět druhým, uspokojit je, získat aspoň nějakou pochvalu, uznání. A poté se divíme a není nám dobře z toho, že se to neděje. Práce na sobě je cestou k uvolnění potřeby po ocenění, lásky, která přichází zvenku. K nalezení klidu a také poučení v čemkoliv co žijeme.
Na konec svého pobytu u šamanského páru ve francouzských Pyrenejích jsem dostala následující výzvu. „Teď je čas, abys vše, co umíš, použila v praxi.“ Monika Michael mi ukazuje do dáli. „Támhle přejdeš louky, napojíš se na cestu a kus po ní půjdeš a někde támhle z ní sejdeš do lesa a přijdeš z opačné strany. Uděláš si takový závěrečný okruh
Kateřina Svobodová
Ženy ženám
Dana-Sofie Šlancarová
Bohdana Kabátová
