„Vendy, jak zvládat emoční výkyvy? Občas mě vyvede z rovnováhy negativní, ale i pozitivní zážitek a trvá, než se dostanu zpět do harmonie:“ Pojďme se na to podívat. Co jsou to emoce? A jak s nimi pracovat?
Prošla jsem dlouhou cestou, než jsem si uvědomila, jak nádherná a mocná jsem. Prošla jsem dlouhou cestou, než jsem zjistila, že taková je každá z nás. Proč tolik z nás v průběhu života zapomnělo na naši posvátnou a pradávnou sílu?
Bolo to asi pred troma rokmi, keď som sa rozhodla, že si splním sny a povedala som si, že môj najväčší projekt bude sebapoznanie, že budem v prvom rade pracovať sama na sebe. Všetko naučené, čo už nepotrebujem, sa odnaučím a naučím sa nové vzorce, tie ktoré potrebujem a tie ktoré chcem ja. Prebudím v sebe aj tú divošku a múdru ženu, tú, ktorá vie byť hravá, ktorá je nespútaná a ktorá vie, čo je pre ňu najlepšie
Lidé mají tendence nám říkat, jací máme být, co máme dělat a bohužel se jim velmi často podaří zasadit v nás semínko pochybností, jestli takoví, jací jsme, jsme v pořádku. Občas přemýšlím nad tím, jak moc se necháváme ovlivnit cizími názory na nás samotné a jak často uvěříme, že bychom skutečně měli žít tak, jak si přejí naši rodiče, babička, sousedka,
Pohrávám si v myšlenkách s uvědoměním, zda jsem si sama sebe vědomá. Ležím u toho na posteli, prsa se mi odráží v odlesku monitoru a s nimi i moje zvrásněné břicho. Sebevědomí, hm… Jak na něj? To vám prozradím v článku:
Joooo, to je pořád dokola. Ten můj potřebuje klid. Potřebuje čas a prostor. Potřebuje si od nás na chvíli odpočinout. Dítě kvílí, nedá mu chvíli pokoj, pořád něco chce, nemůže se ani v klidu podívat na televizi, aniž by u toho na něm malej nevisel a pořád tu televizi nekomentoval.
Psal se rok 2009 a já odjížděla ze svého prvního semináře osobního rozvoje TOTÁLNĚ FASCINOVANÁ. Fascinovaná možnostmi, které se mi otevřely v den, kdy jsem si uvědomila a na vlastní kůži pocítila, že jsem tvůrce svého života a stvořit si v něm můžu opravdu cokoliv. A jak to nejen mně změnilo život?
Možná jste ještě neobjevila svou sílu, nevíte, odkud čerpat životní energii a možná nevidíte svou důležitost a jedinečnost. Drahé ženy, máme opravdu velkou moc. Naše ženství pro nás představuje bytostnou sílu. Tajemstvím šťastné ženy je okamžik, kdy přijme
Přišly časy, kdy jsem byla velmi vyčerpaná a ztracená. Být ženou v současném světě je úžasné, ale velmi náročné zároveň. Převažuje jangová energie neustálého růstu, poklusu, výkonu, vnější síly a výsledků. Být v takovém světě ženou není jednoduché, protože takto my ženy od přírody nefungujeme, je to spíše mužský princip, a proto každá žena musí
Bála jsem se být ženou. Bála jsem se, protože pod pojmem žena jsem si představovala ufňukanou slabou holku, která nic sama nezvládne, nevydělá a nepostará se o sebe. No prostě neměla jsem žádný vzor ženy s velkým Ž. Postupně jsem ale objevila, že můžu být mnohem víc, než muž v sukních. Co mi ženské kvality přinesly do života a jak se můj život změnil?
Životy mnohých z nás jsou opravdu nehostinným místem, místo toho, abychom žili v bujaré, zelené, životem oplývající zahradě, šťastni a s vědomím své hodnoty. Je mi líto, že lidé zůstávají a věří, že to není tak strašný, že se to zlepší, místo toho, aby sbalili kufry a odešli. Každý máme právo na šťastný život. Dnes vám na něj ukážu můj jednoduchý recept
Jako dítě znáte své možnosti. Ještě se znáte a cítíte. Ale časem je do vás vkládán strach a nejistota, že nejste dost, že to nezvládnete. Ztrácíte se sebou kontakt, své sebe-vědomí a sebe-hodnotu. Takže jak to udělat? Jak se dostat opět na 1. místo ve svém životě?
Kdybych se bývala neškrábala, měla bych větší sebevědomí. Mohla bych (bývala!?) pracovat na jiné pozici. Mohla bych si víc stát za svým názorem, protože bych se za sebe v první řadě nemusela stydět. Já chudák. A pak to přišlo. Co že nám to ta naše kůže říká??
Ovládaly mě panické ataky, které byly vyvrcholením dětství a dospívání, kdy nebyly nasycené mé zdravé narcistické potřeby – pocit, že někam patřím, jsem milovaná a jako lidská bytost a žena můžu být respektovaná. Dnes se s vámi podělím o svůj příběh - o tom, jak se má pesimistická mysl začala měnit a přicházel optimismus
Pořád se jí od dětství opakovalo totéž. Někoho si našla a vždy byla nemilosrdně opuštěna. Prožívala velikou bolest. Svěřila se, že když už si najde nějakého partnera, šíleně se na něj pověsí. Přestane žít sama pro sebe a jen sleduje a následuje život toho druhého. A když s ní byl, tak taky spokojená nebyla. Nedovedla si to vysvětlit. Ještě totiž nevěděla, že
Ženy ženám
Alice Kirš
Lucie Kolaříková
