Léčení stresu a strachu II

Léčení stresu a strachu II

… aneb jak se má pesimistická mysl začala měnit a přicházel optimismus?

Aby mysl zaznamenala pozitivní impulzy z našeho vnějšího nebo vnitřního života, potřebuje od nás vědomé vedení. Potřebuje se procvičovat v pozornosti. Čím víc se mysl, díky našemu moudrému směrování, věnuje pozitivním prožitkům, tím víc tímto směrem formuje i mozek a mění se jeho fungování.

“Neurons which fire together wire together.” Rick Hanson
(Neurony, které se společně zažehnou, se propojí.)

Pokaždé kousek a je na nás, zda je propojujeme v rámci pozitivních nebo negativních prožitků. Vždy se propojí, spolupracují a vytvářejí uvnitř těla klima pohody (klid, spokojenost, láska, vděčnost), nebo nepohody (stres, strach, zlost).

Jak jsem se učila vnímat a vytvářet kladné impulzy ve svém životě?

S vědomým rozvojem jsem začala ve 22 letech. Používala jsem různé uvolňovací a relaxační metody, později meditace a učila jsem se léčení vnitřního dítěte. Ovládaly mě panické ataky, které byly vyvrcholením dětství a dospívání, kdy nebyly nasycené mé zdravé narcistické potřeby – pocit, že někam patřím, jsem milovaná a jako lidská bytost a žena můžu být respektovaná.

Když jsem začala studovat vysokou školu v Německu, v srdci jsem měla velkou díru. Prázdné, černé místo obklopené bolestí a osamělostí. Panické ataky mě přinutily něco se sebou dělat.

Zjišťovala jsem při všem svém učení, že když v sobě vědomě udržuji příjemné stavy, cítím se, v tu chvíli a ještě nějakou dobu potom, líp. Učila jsem se tedy pečovat o sebe pozorně a s klidem a odkládala jsem hektiku, která byla do té doby součástí mého života. Dávala jsem si čas pocítit a rozeznat, co mi dělá opravdu dobře a takové stavy jsem pak v sobě vědomě udržovala a opakovaně si je vyvolávala těmi správnými akcemi.

Léčení stresu a strachu II

Byly to obyčejné okamžiky – procházela jsem se například podél řeky a najednou mě zaplavila vlna radosti z nadcházejícího léta a zpěvu ptáků, tak jsem si pocit z toho zážitku ještě chvíli podržela v sobě a představovala si, jak se jím sytím.

Když jsem byla na večeři s kamarády a bylo mi dobře, vědomě jsem se v těch pocitech koupala a v duchu si opakovala “bavím se, cítím se dobře”. Chodila jsem často běhat, protože jsem si všimla, že asi od 40. minuty pak po celou dobu cítím hluboký klid a lehkou euforii, která vydržela třeba celý den.

Panické ataky mě přepadaly většinou v noci, tak jsem přes den dělala maximum pro to, abych se cítila co nejdelší dobu dobře, dbala jsem, abych do postele uléhala spokojená a dala tak tělu větší šanci dobře usnout a prospat celou noc. Pokaždé, když jsem se vyspala, se mi rozzářil svět.

Co se dělo dál?

Důležité bylo pokračovat s vědomou prací na sobě a těmi správnými akcemi – sportem (mně příjemným), lehkou stravou (pro mě chutnou), vyhledáváním situací a lidí, se kterými jsem cítila častěji klid než stres. Také jsem pozorně sledovala, jaký stres ve mně vyvolává pocit “musím do práce” a dobře si to pamatovala pro budoucí uspořádání svého života bez práce, ale s naplňujícím a zábavným tvořením.

Protože jsem si dovolovala v příjemných pocitech setrvávat a vědomě si je užívat, začala se plnit díra v mém srdci a bolest kolem polevovala. Pouhé odevzdávání se příjemnému otevíralo nové perspektivy. Setrvávání a opakování příjemného způsobovalo, že se stávalo stále stabilnější součástí mého nitra, a už nebyla třeba neustálá vědomá pozornost na pozitivní, dělo se to už i automaticky. Ustupovala bolest, trápení a strach a v těle se mi ustalovala úleva a klid.

Léčení stresu a strachu II

Jednotlivé dávky příjemného by nestačily, ale všechny dohromady časem a trpělivostí se sebou změnily tolik, že jsem se začala cítit jako nový člověk – sebevědomá, spokojená, s velkou dávkou vnitřní radosti a zvědavosti na život.

Přirozeně jsem se učila při sobě stát, chovat se k sobě s úctou. Bonusem navíc byl trénink vědomé pozornosti a meditace, bez nich bych nezachytila a nepodržela v sobě žádný z těch příjemných pocitů. Celkově se navíc zvýšila i citlivost mozku na pozitivní věci a díky tomu jich víc vidím a vytvářím, a přitom je to stále pravdivá realita.

Jak měnit svou mysl – mozek – pocity – činy – charakter – osud?

  • Vědomou pozorností na příjemné stavy.
  • Vědomým udržením pozitivních pocitů v těle, aby mozek dostal čas je zaznamenat a využít.
  • Meditací.

Mozek s námi bude spolupracovat na čemkoli, nechá se formovat, jakkoli budeme chtít. Přesné postupy, jak jeho plasticitu plně využít zjistíte na semináři Léčení stresu a strachu.

Další díly článku na http://luckakolarikova.cz/blog/
Léčení stresu a strachu II
Lucie Kolaříková

Latest posts by Lucie Kolaříková (see all)

Komentáře
  1. Vladka napsal:

    Ano….máte úplnou pravdu.Děkuji aspoň vím,že tyto pocity nemám jen já.A dělám to také tak a přichází to samo.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů