Jsme jako prázdné nádoby, které touží po naplnění. Chodíme po světě a potkáváme spoustu dalších nádob. Některé jsou plné, některé méně, jiné zase vůbec. Je vztah dvou lidí skutečně pouze o přelévání energie z jedné misky do druhé? Kde se náš nevyčerpatelný zdroj skutečně nachází? Odkud můžeme čerpat?
Spokojenost v partnerském vztahu je něco, po čem touží většina z nás. Většina z nás si přeje, aby jeho vztah s partnerem byl plný Lásky, harmonie a souznění. Místo toho hodně lidí žije svůj Život s tím, že po takovém vztahu touží, ale žijí něco jiného. Proč tomu tak je? Proč je partnerství takovým tématem?
Jsme jako prázdné nádoby, které touží po naplnění. Chodíme po světě a potkáváme spoustu dalších nádob. Některé jsou plné, některé méně, jiné zase vůbec. Je vztah dvou lidí skutečně pouze o přelévání energie z jedné misky do druhé? Kde se náš nevyčerpatelný zdroj skutečně nachází? Odkud můžeme čerpat?
Aby něco nového mohlo začít, musí něco starého skončit. Tak jako stromy na podzim opadnou, aby mohly na jaře znovu pučet. Kdo nepochopil doteď, dopadají na něj zkoušky stále tvrdší a tvrdší! Už to nepřehlídnete. Už se nevyhnete sami sobě
Spokojenost v partnerském vztahu je něco, po čem touží většina z nás. Většina z nás si přeje, aby jeho vztah s partnerem byl plný Lásky, harmonie a souznění. Místo toho hodně lidí žije svůj Život s tím, že po takovém vztahu touží, ale žijí něco jiného. Proč tomu tak je? Proč je partnerství takovým tématem?
Tuto otázku jsem si položila právě před pár dny, kdy jsem zažívala neuvěřitelný vnitřní boj, zda odjet teď, na přelomu května, na deset dní meditovat. Zda si to mohu dovolit... Přitom jsem se rozhodla již před půl rokem. Těšila jsem se. A když to přišlo, najednou moje mysl nabídla hned několik výborných důvodů proč nejet
Stejní lidé, stejné situace. Jako bychom bloudily v kruhu a nemohly se pohnout dál. Žádný východ. Proč to ti lidé dělají, proč nám ubližují, proč nás nevidí a přehlíží nás? To pochopíme časem. Bez zkoušek bychom nemohly růst. Nepochopily bychom, že vše se děje pro naše dobro.
Všechno, co jsem kdy dělala, jsem se snažila dělat nejlíp, jak jsem dokázala. Musím říct, že mě to všechno stálo mnoho úsilí a výsledky zas až tak skvělé nebyly. Asi jsem to moc chtěla, chyběla mi přirozenost. Mojí silnou stránkou vždy bylo odhodlání. Odhodlání vypracovat se z "toho".
Jak se cítí maminka 5 týdnů před jejím prvním porodem? Co se jí honí hlavou? Co prožívá? Jak se jí mění svět? Možná vás někdy podobné otázky napadly. Možná jste muž a chcete vědět více o tajuplném fenoménu zvaném porod nebo jste žena, kterou těhotenství teprve čeká a ráda byste se dozvěděla více…ať je to tak, onak nebo úplně jinak zvu vás na cestu do nitra mé předporodní duše…připraveni?
Ženy ženám
