Blog / Potlačené emoce dělají nám nemoce

Když jsem v roce 2009 začala trpět na chronické záněty močového měchýře, neměla jsem tušení, jak veliký dopad na tuto nemoc mají moje emoce. A možná ne ani tak emoce, jakožto způsob, kterým je projevuji.

 

 

Další mé uvědomění bylo, že vlastně všechny nemoci jsou způsobené potlačenými emocemi a negativními myšlenkami. Na všechno, co vznikne jako myšlenka nebo obraz v naší mysli, reaguje naše tělo. Vytváří v nás různé pocity. Cítíme se podle toho, jaká byla předchozí zkušenost, nebo jakou zkušenost očekáváme v budoucnu.

Náš mozek nedokáže rozeznat, zda-li je to realita, nebo jen myšlenka. Proto hned posílá signály v podobě různých hormonů do těla. Proč? Náš přirozený pud je zachránit sám sebe a proto ve chvíli, kdy v myšlence máme například představu, že se do bytu vkrádá zloděj, ihned tělo reaguje a vyvolá stres, aby mělo popud k útěku/záchraně. To je primární.

 

Naše tělo reaguje na myšlenky, jako kdyby to byla opravdová realita

Až o trochu později přijde logická část, která řekne: „Ne ne, tady jsi v bezpečí. Nikdo se dovnitř nevkrádá.“

Ale to je jen odůvodnění, které komunikuje s naší logickou částí, nikoliv emoční. Proto bohužel nedochází k emočnímu klidu a vzniká potlačená emoce (v podobě napětí/stresu).

 

Jak nás to učí společnost?

Dnešní společnost nás vede k celkovému útlumu. Útlumu projevu. Tváříme se sice jako strašně otevřená společnost, ale je to jen „na oko“. Málokdo si dovolí se opravdu upřímně projevit, protože máme silné vzorce z dětství – od rodičů, ze školek a škol.

 

A tam nás nejvíce učili:

  • sedět v klidu
  • moc se nehýbat
  • nekřičet
  • nemít jiné názory
  • opakovat to, co dělají ostatní
  • neplakat…

A díky tomu všemu dnes neumíme správně a bezpečně vyjádřit své emoce a potřeby. Buďto od toho utíkáme a potlačujeme emoce, a nebo jdeme do útoku a agrese.

Nikdo nás neučil používat svou mysl tak, aby sloužila nám. Nikdo nás neučil používat a využívat moudrost našeho těla tak, aby se stres vyplavil ven.

 

Jak tedy na to?

Naše tělo nám může krásně posloužit k tomu, abychom ze sebe vyplavily stres, vztek, napětí.

 

Já osobně nejčastěji používám tyto techniky:

  1. Třesení – Začnu třást celým tělem, hýbu i střídavě hlavou a rukama. Do toho dupu do podlahy a nepravidelně dýchám.
  2. Opičí dech – Pohybuji se všemi svaly na obličeji, dělám různé ksichty, do toho nepravidelně dýchám a vydávám zvuky podobné těm opičím.
  3. Tanec – Pustím si nahlas hudbu, skáču, tančím, křičím, dělám bláznoviny :).
  4. Křik – Jdu do auta/lesa a vykřičím se. Nebo si vezmu polštář a křičím do něj.
  5. Hluboký dech do břicha 

Vrátím se k chronickým zánětům močového měchýře. Tomu škodí právě nejvíce emoce jako je žárlivost, vztek, agrese, lítost, chronické stěžování si a pocit, že si nezasloužím lásku –> sebe-odmítání.

Já se díky bolestem naučila vědomě vypouštět své emoce a i dnes sem tam narazím na něco „potlačeného“, co chce spatřit světlo světa. A já tomu jdu naproti a o to méně se u mě stavy vzteku a lítosti objevují.

 

 

Lenka Hrušková

Jsem podporovatelkou žen na cestě k sebe-vědomému životu.

Web www.milujsvujmocak.cz vznikl, protože jsem si uvědomila, že vlastně to je ten prapůvod toho, že dnes podporuji ženy v sebe-vědomí a sebelásce, a tak jsem napsala elektronickou knihu „Jak se navždy zbavit chronických bolestí močového měchýře“, která ženy provádí celým procesem léčení. Probírají se v ní všechny aspekty, které mají na močák negativní vliv.

Další články v kategorii

Inspirace Sebeláska Zdraví
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.