Všimli jste si někdy, jaký máte pocit, když jste u stolu s někým, s kým nemáte zrovna hezký vztah? A jaké to je naopak jít na večeři s někým, s kým vám je hezky? To, s kým a od koho jídlo jíme, vytváří důležitou energii, která dál ovlivňuje náš život.
Jak žijeme, tak rodíme. Ale i jak se rodíme, tak žijeme… Vidím na našich dětech, jaký vliv mají porody na jejich povahu, náhled na svět a reakce. Pro někoho to možná zní neuvěřitelně, ale to, co je v dnešní době ještě považováno za normální způsob příchodu na svět, je už pro hodně z nás nenormální…
Pokud jste už někdy přemýšleli nad tím, jak mít pod kontrolou své reprodukční období, možná vás zaujala široká nabídka pilulek, přípravků a pomůcek farmaceutických firem. Možností je opravdu hodně. Ale existuje ještě jedna účinná metoda, o které se moc nemluví. Proč? Protože na ní nikdo nevydělá.
V tomto článku vám nebudu zakazovat nosit podprsenku ani dokazovat, že nošení podprsenky škodí zdraví. Chci se jen podělit a posdílet své zážitky a zkušenosti s jejím (ne)nošením a mým cílem je inspirovat vás ke svobodné volbě.
K napsání této zprávy mě přiměla informace od mého přítele, který mi nedávno řekl: „Už zase v Praze zemřeli lidé kvůli karmě.“ A mně z toho bylo smutno, protože mi došlo, že s tím zase nikdo nic nedělá. Pokud nemáte karmu v dobrém stavu, může dojít k neštěstí. Což se v mém případě stalo.
Když si vezmu sama sebe před nějakým časem, byla jsem nešťastná. Stále jsem musela myslet na vztah, který pozbýval svoji funkčnost a abych se vyhla svým myšlenkám, pracovala jsem i 14 hod. denně. Snažila jsem se ale být veselá a užitečná. Jenomže uvnitř jsem se cítila opuštěná a prázdná.
V práci jsem jako na trní. Zkouším volat do nemocnice, jak dopadla manželova operace. Sestra mi do telefonu sdělí, že mi žádné informace poskytnout nemůže. Cože? Jak to, že mi nic nechce sdělit? Cítím, jak se mi kutálí slzy po tváři a nejsem schopna nic říct. Musím rychle za ním.
Předpokládám, že rodiče chtějí změnou přístupu k dětem docílit většího klidu v rodině a větší spolupráce dětí. A ani po přečtení knih, shlédnutí videí či absolvování seminářů rodiče nevidí valné změny. Nebo jen dočasné, ukončené výbuchy vzteku ze strany rodičů a k tomu pocity selhání. Ale jde to i jinak
Toto nejsou žádné magické recepty a už vůbec ne návod na “správný” způsob, jak by žena “měla” žít. Jsou to jen moje osobní postřehy ohledně toho, co mi pomáhá vytvářet ve svém životě více radosti a extáze a tipy, o které bych se ráda podělila.
Vztah a domov by měla být místa, kde se můžeme svobodně projevit. Kde můžeme být skutečně MY. Kde jinde, sakra, bychom měli být svobodní, uvolnění, sví? Kde lépe odhalit, poznat a přijmout svoje stinné stránky?
V určitom období života však chyby začnú byť prepojené s negatívnymi emóciami. Robenie chýb začne byť spojené s kritikou, trestom, pokarhaním a v niektorých prípadoch aj ponížením. Strach z robenia chýb tak ostáva zakorenený hlboko v nás.
Člověk průměrně žije 25 000 dní. Představte si, že každý máme svoji galerii. Co den, to obraz. Obraz, který symbolizuje celý den, emoce, co se vám povedlo nebo nepovedlo. Takový časový limit, který buď správně využijeme nebo ne. Prostě vašich 24 hodin v rámu.
Na Facebooku jsem pak objevila stránku Mám se ráda. Bála jsem si ji označit. Co na to řeknou přátelé? Mám se skutečně ráda? Nebude to znít namyšleně? Jdu do toho! A jak plynul čas, Ženy ženám se staly firmou, která začala hledat do týmu další ženy. V ten okamžik mě napadlo, že jsem neviděla Aličky inzerát jen tak...
„Chtěla bych se líčit, ale nemůžu…“ Překvapeně se podívám. „To mě mrzí, jste na něco alergická?“ „Nene, to naštěstí nejsem, jen můj muž si to rozhodně nepřeje.“ Jsem v šoku. „Aha. A PROČ?“ Odpověď byla odzbrojující. „Protože to prostě nemá rád.
Když jsem přemýšlela nad takovou tou klasickou otázkou k zamyšlení – „Kdybyste měli poslední den života, jak byste jej prožili“, tak mě už před lety napadlo, že bych v průběhu toho dne sepsala knihu pro své děti a předala v ní vše, co považuji za podstatné a už jim nebudu moci sdělit.
Ženy ženám
Alice Kirš
Lilia Khousnoutdinova
Stanislava Stiborová Mrázková
