Jsme ženy. Máme tolik společného. A v hloubce srdce to všechny cítíme. Vinou společnosti, a tak trochu i naší vlastní, jsme se oddělily od toho, co je pro nás přirozené a zapomněly na to, jak hluboko sahají naše kořeny. Z naší otevřenosti, vnímavosti a citlivého nitra jsme udělaly břemeno, které je pro nás v tomto rychlém a nekompromisním světě jen slabostí.
Nejčastěji zaměňujeme lásku a touhu. Toužíme a myslíme si, že milujeme. Touha chce něco získat. Vychází z nedostatku lásky, chce získat prožitek, který si ale touha nemůže udržet. Každá touha ví, že vše pomine, a to vytváří strach ze ztráty toho, po čem jsme tak toužili a získali to.
Víte o tom, že obrazy nemají v místnosti pouze estetickou funkci? Pokud zvolíme správný motiv, můžou nám pomoci dosáhnout toho, po čem toužíme. Jak jsem to vyřešila já si můžete přečíst v tomto článku.
Kolem 12 let jsem si začala všímat něčeho zvláštního. Když jsem se pohybovala s lehkostí a úsměvem na tváři, muži se v mé blízkosti začali chovat jinak. Začali se ke mně chovat jinak. Začali se na mě dívat pohledem, který byl současně přitažlivý, ale i strašidelný. V tu samou chvíli se ale ženy začaly chovat zcela opačně a já slyšela jen jejich jízlivé poznámky a začala jsem pociťovat strach o nepřijatelnosti… Jak jsem se měla učit o své vnitřní síle a kráse, kdo mi to měl ukázat?
Před pěti lety jsem byla na semináři Jacka Canfielda, tam jsem myslím poprvé uviděla vision board, jantru přání. Fascinovalo mě to a ještě víc Jackova slova. Řekl tam totiž, že jestli chceme, aby naše přání dostala opravdu spoustu energie a pozornosti a mohla se tak skutečně vyplnit, máme je sdílet s co nejvíce lidmi. A tak jdu do toho :)
Zvykli jsme si všechno nějak dělit, hodnotit, poměřovat, rozlišovat a najednou některé věci kolem nás jakoby k sobě nepatřily. Ale ono opravdu všechno souvisí se vším. A my se dostáváme do situací, že si nedopřáváme čas pro sebe, zastavení se v tom všem zmatku, v té honičce za výsledky, kompetencemi, uspokojováním stále někoho jiného.
Loni na Silvestra jsem si dala na svou jantru přání přání, že se chci naplno otevřít spolupráci. Netušila jsem však, co mě čeká :).
V odrazu zrcadla najdete jediného člověka, který vám dokáže pomoci. Člověka, který vyřeší jakýkoliv problém, který budete mít. Teprve tehdy, když si uvědomíte a přijmete fakt, že vám nemůže pomoci nikdo jiný než vy samy, teprve tehdy se věci začnou dít a měnit.
Meditace nám dává možnost na chvíli se zastavit, dovolit si prostě jen tak být tady a teď. Můžeme se u ní zcela uvolnit a zjistit, kdo vlastně jsme. Ten nejdůležitější efekt ale podle mého názoru je, že se naše slova dostávají konečně do prožitků. Méně mluvíme a více prožíváme to, co děláme a co říkáme, což v důsledku ovlivňuje nejen nás samotné, ale i naše okolí a vztahy. Nebojte se ponořit do vlastního nitra.
Stalo se toho tolik, že by to vydalo na další knihu :). Pokusím se Vás v tomto článku nezahltit a alespoň trošku inspirovat!
Nebuďte skromné, pokud jste vychovala děti, možná, že i sama, napište to, jste skvělá. Pokud umíte péct dorty, napište to. Pište všechno a nezoufejte, že nejste tak dobrá, že jste třeba nevylezla ha osmitisícovku. Nevadí, takových žen mnoho není a ony zase neumí to, co vy.
Už mnohokrát se mi potvrdilo, že pokud chceme být v životě šťastní a spokojení, postačí dávat pozornost správným směrem, nebrat zásadní věci jako samozřejmost a udržovat rovnováhu. Jak ale nic neopomenout? Dospěla jsem k seznamu osmi oblastí, které vnímám jako zásadní a jsem hluboce přesvědčená, že každý, kdo se na těchto osm oblastí a rovnováhu v nich dlouhodobě zaměří, bude žít naplněný a šťastný život plný hojnosti. Jaké to jsou?
Píšu k ženám, o ženách, o jejich vnitřních záležitostech. Proč? Tak hlavně proto, že jsem žena, ženský svět mi je logicky bližší a také protože je to směr mé práce. Fascinují mě záležitosti lidské psychiky, její taje a zákonitosti. A co mě oslovuje asi nejvíc, je probouzející se vědomí. Mám tu čest zažívat probouzení s některými lidmi v přímém procesu.
Žít v souladu s časem se vyplatí. Děláte-li totiž věci v ten správný okamžik, jejich účinek se znásobí. Funguje to, ať už se jedná o masáže, péči o vlasy či pleť, při hubnutí a detoxikaci a také při péči o své nitro – tedy o emoce a mysl.
O stydlivosti se napsalo mnoho. Na jedné straně slyšíme, že je to přirozený aspekt naší osobnosti, důkaz o tom, že každá holčička má ve své přirozenosti se stydět, poukazuje to dle mnoha definicí i na morální emoci v nás. Děláme něco „špatného“, „hříšného“ či „nevhodného“, měly bychom se stydět a je to tak „správně“, aby přišlo „pokání“.
Ženy ženám
Alice Kirš
Bohdana Kabátová
