Články autora
Také jste žena Hledající? Hledáte v sobě světlo, lásku, boha, intuici? Inspirují vás knihy nebo kurzy o tom, jak žít v přítomném okamžiku, tady a teď, jak být šťastná, mít se ráda, jak žít v souladu se svým nitrem? Nebo je vaší vášní přírodní léčení, práce s energií, zdravá strava, tanec či cvičení?
Dětský svět. Je tak bezprostřední a bezstarostný! Plný fantazie a radosti z obyčejných věcí! Jak je to jen možné, že se tomuto krásnému světu s přibývajícími roky vzdalujeme? Jak je možné, že nám dříve přirozený svět je čím dál tím více cizí? A kam se podělo to dítě, které neřeší, že by něco mělo nebo nemělo dělat a jen si užívá každodenních maličkostí?
Naše mysl je neustále zahlcena. Ze všech směrů se na nás valí informace, a to i z hlediska našeho duševního rozvoje. Co jíst, co si myslet, jak meditovat, jak odpouštět. Už je toho vážně příliš a je jen jedna cesta, jak z toho ven.
To, že jsem tvůrce svého života, že jej tvořím svými myšlenkami, že je vše v mých rukou, to vím už dlouho. Jsem taky přesvědčená o souvislosti mezi zdravím a zdravou stravou, takže podle toho vypadá můj jídelníček. Přesto můj život před rokem nebyl žádná idylka
Není to tak dávno, co jsem se každý den trápila, brečela, velice často prala kapesníky (protože ty papírové toho opravdu moc nevydrží) a musela večer číst až do úplného vyčerpání, abych vůbec mohla usnout, protože zastavit koloběh mých sebezničujících a sebelítostných myšlenek pro mě nebylo mnohdy snadné.
Láska. Při pomyšlení na lásku si představím rozkvetlou louku plnou voňavých a zářících bylinek. Tak čistých, tak naplněných krásou. Bylinky. Dokážou v nás vzbudit svou obrovskou silou lásku, nejen tím, jak jsou krásné, nejen tím, jak jsou voňavé, ale také svým působením, které je jim vlastní.
Seděla jsem tehdy sama v bytě, ze kterého jsi odešel a měla pocit, že se nemůžu nadechnout. Vnitřnosti jsem měla sevřené, na srdci balvan a byla jsem schopna jen přerývaně dýchat. Celá ta situace byla tak absurdní, že nehrát v ní hlavní roli, musela bych se tomu smát.
Jsou ženy, které toto důvěrně znají. Nemohou žít, když si nepřipadají hubené, nemohou jít ven, nechtějí se s nikým setkat. Nešly by nikdy do plavek, dokud nebude ručička na váze ukazovat vysněné číslo, dokud neuvidí ploché bříško atd.
Ten hřejivý pocit, jenž se line celým naším tělem a nutí nás dělat věci, které bychom normálně nedělali. Ten pocit po celém těle a v duši, kdy najednou naše mysl vidí vše krásné. Láska. S ní máme všechno.
Poslušnost je snad nejčastějším slovem spojené s výchovou. Většina rodičů chce mít poslušné děti a na základě toho děti od svých rodičů často slyší „buď u babičky poslušný, nemůžeš mě jednou poslechnout, konečně bys mohl začít poslouchat paní učitelku“ a určitě vás napadnou další fráze spojené s tímto slovem. Co to je poslušnost? Co chcete po dětech, když požadujete poslušnost? Poslušnost...
Nejsem spisovatelka, píšu jak to ze mě proudí, jak to cítím…spontánně. Svým příběhem chci být příkladem toho, že život se dá žít jinak a změny jsou možné i když je Vám už „-sát“ a po tom, co jste spadli až na samé dno a máte pocit, že už nejde vstát… V době socialismu jsem žila běžný rodinný život – práce a domácnost – jedinou radostí a smyslem byly mé dvě děti. Vztahy se příliž nedařily, dvakrát jsem se rozváděla.
Lidé se hodně bojí samoty. Bojí se i klidu a ticha. Bojí se toho, že by vzápětí přišla bolest. Jak ale dokážeme milovat, když si do života nechceme vpustit ani takový pocit, jako je právě bolest, když radši zůstáváme v celkovém otupění co nejdále od našich myšlenek?
Podle pranostiky se můžeme v březnu schovat za kamna, anebo můžeme využít energii zvířete, které střídá akčního únorového tygra. Zajíc přichází s jarní energií, která nám může pomoci nejenom pročistit prostor, ale i zaměřit se na sebe.
Náš rukopis odráží mnoho z naší psychiky a struktury naší osobnosti. Zkušený grafolog může z jednotlivých znaků písma poznat, nejen jestli text napsal sangvinik nebo cholerik, ale i mnoho dalšího. Pojďme se společně podívat na jeden ze zkoumaných prvků a poodhalit, co vše z něj jde vyčíst.
Máme strach, že když nebudeme mít pod kontrolou dokonalost, kterou jsme vytvořili, že selžeme a dopadneme na samé dno moře, kterého se tak bojíme. Nevíme co se na dně skrývá, co tam je. Nevěříme sami v sebe, v naši sílu, myšlenky, činy. Nemůžeme se opřít sami o sebe, protože jsme na své cestě utržili zranění, která si v sobě neseme a dali jsme důvěru tomu, že život je proti nám.
Ženy ženám
