Kdysi jsem byla ambiciózní mladá žena pracující v akademickém prostředí, kterou každý měsíc sužoval "drobný" problém: PMS. Přestože jsem brala antikoncepci, která měla můj menstruační cyklus upravovat a snižovat jeho negativní projevy, jednou za měsíc jsem byla několik dní úplně neschopná. Můj podbřišek byl jako bych tam měla ostnaté dráty, hlava odmítala fungovat, ale nedalo se nic dělat, jen počkat, až to přejde
Ještě včera jsem měla spoustu energie a celý den jsem strávila ve městě a v rozhovorech s lidmi. Když jsem ovšem dnes ráno probudila, myšlenka na společenské aktivity mi byla najednou vzdálená. Něco ve mně se cítí zahlceno, nestíhající, neschopné a rozčílené, že věci nejdou, jak by měly jít, a lidé na mně nejsou hodní, jak by měli být – ale na hlubší úrovni jsem zcela klidná
Na hormonální antikoncepci mi vadil hlavně její princip. Proč se žena sama musí starat o antikoncepci? Proč jen její tělo musí odnášet následky? Chtěla jsem způsob, který by byl naopak o důvěře a spolupráci, který by byl společnou hrou a společným rozhodnutím
Mnoho žen ho vnímá jako něco, co je velmi obtěžuje a co ve svém životě nechtějí. Já sama jsem to měla velmi podobně. Naštěstí ve správnou chvíli přišly ty správné informace o tom, co menstruační cyklus skutečně je, jakou roli hraje v našem životě a jak je možné si ho užívat a těžit z něj
Dlouho mi nedocházelo, že jsem vlastně chlap, ale jakmile mi to docvaklo a začala jsem se soustředit na to, abych byla zase žena, začaly se dít velké věci. Teď vím, jak být žena jako žena a jak být jako žena chlap a že se mi to během měsíce samo přirozeně střídá, a že mým jediným úkolem je to nechat se projevit
Dana-Sofie Šlancarová
Lilia Khousnoutdinova
