Na všechno jsem sama

Jestli existuje jeden jediný společný jmenovatel pro maminky na mateřské dovolené, je jím zajisté kombinace čtyř slov: Na všechno jsem sama!

Začíná to postupně a přitom nenápadně. Pocit osamění nejprve zaútočí na konečky prstů u nohou, dále se plíživě rozlézá směrem k hlavě, paralyzuje srdce a zaplaví každou buňku v těle.

Je jako vir, který útočí nenápadně, a trvá poměrně dlouho, než si připustíte, že jste nakažená a totálně osamělá!

Mezi čtyřmi stěnami

Letos je to již šestý rok, co jsem na mateřské dovolené se třemi dětmi. Nejprve jsem si zvykala, že trávím den sama mezi čtyřmi stěnami bez kolegů z práce a kamarádek, se kterými jsem mohla sdílet. Znáte to?! To důležité chichotání a žvatlání o ničem, které nadlehčuje tíhu bytí, které my ženy tak moc potřebujeme. Tedy alespoň já ano.

Pak jsem se smiřovala s myšlenkou, že vidím manžela vlastně maximálně dvě hodiny denně. Přitom i předtím, v pracovním procesu, to bylo stejné, jen je člověk zahlcen sociálními kontakty a vnímá svět úplně jinak.

Můj manžel mi stále říká, že žiji úplně mimo realitu! Nejprve mne to rozčilovalo, ale vlastně má svým způsobem pravdu.

Na opuštěném ostrově

Svět maminek se vymyká jakýmkoliv běžným zákonitostem a pravidlům.

Často si skutečně připadám jako na opuštěném ostrově, kam za mnou občas připluje pár návštěvníků, kteří zase brzy odplují zpět do skutečného světa a mě tu nechají na pospas osudu.

A tak dál zůstávám na svém ostrově osamocena jen se svými myšlenkami a domněnkami, které mě někdy obkličují ze všech stran.

A pravda, je tu ještě Jurášek a tři kouzelné oříšky… :D, vlastně tři holčičky, které přeměňují ostrov na zábavný park a zaplavují ho smíchem i věčným křikem. Je to můj ostrov a já se nechci cítit sama!

A tak si ho přetvářím, stavím hrady z písku a mezi nimi mosty. Když nemůžu cokoliv změnit, nemá cenu se tím trápit. Ale rozhodně stojí za to udělat si z toho výhodu.

Možná jsem blázen, ale nejsem sama

A tak sbalím děti a jedeme pod stan. Drandíme na kolech, plaveme v přehradě, myjeme se ve studené sprše na pláži a pečeme špekáčky.

„Já bych sama se třemi dětmi nikam nejela!“ slýchávám denně.

„Jsi blázen!“ Ale proč? Vždy se najde nějaký gentleman, který nám pomůže postavit stan nebo smontuje kolo.

Buď to můžu brečet nad rozlitým kakaem anebo si v něm můžu máčet rohlík, jako to dělávají děti.

Volím druhou možnost se všemi jejími obtížemi i skvrnami. Je to větší zábava. Alespoň nejsem sama. Jsem mezi lidmi nebo s kamarádkami, které také chtějí přetvořit opuštěný ostrov Mateřská v jednu z nejkrásnějších dovolenkových destinací světa.

„Každé ráno máš dvě možnosti. Pokračovat ve snění nebo vstát a začít si ty sny plnit.“

• About
• Latest Posts

Mgr. Elena Ježková

Miluji své tři dcerky, se kterými si užívám společně strávený čas. Ráda bych inspirovala i ostatní maminky, jak proměnit opuštěný ostrov zvaný Mateřská v báječné a šťastné místo pro život. Autorka eBooku: Jak přežít mateřskou a nezbláznit se>>>

www.elenajezkova.cz

Latest posts by Mgr. Elena Ježková (see all)

• Ženám s věnováním - 12 dubna, 2018
• Teď piju kávu aneb I maminky potřebují své chvilky - 15 března, 2018
• Na všechno jsem sama - 1 února, 2018