Co dělá nejvíc ženu ženou?

JSME  ŽENY!
O tom nelze pochybovat. Ale co nás dělá nejvíc tím, kým jsme? Konkrétní vlastnosti? Určité chování? Nebo jde jen o nějaký pocit, který máme hluboko v sobě, a který s našimi rolemi, věkem a vzhledem vůbec nesouvisí?

A jak to vidíme my v Ženy ženám?

Já myslím, že její záře. Je to takový hodně těžko popsatelný stav, který ale každá žena zná. Každá ho určitě někdy aspoň na okamžik zažila.

Je to pocit, kdy se cítí spokojeně a klidně jako předoucí kočka, svobodně a bezstarostně jako kůň běžící s větrem o závod, sexy a šťavnatě jako orosená jahoda na skleničce šampaňského a přitom zranitelně, obyčejně a přítomně, kdy celou svou bytostí ví, že vše je v pořádku a tak, jak má být.
Kdy cítí, že je doma. Kdy je sama u sebe.

Alice Kirš  – www.zenyzenam.cz

Za mně jsou to jednoznačně projevené EMOCE.  To, že svoje emoce dokážeme nejen prožívat, ale i vyjadřovat, dávat najevo, v lepším případě i využívat jejich energii, obohatit jimi  život druhým, je veliký dar.

Přiznávám, že si konečně dovoluji být ženou se všemi projevy emocí a moc mě to baví. Po letech potlačování pocitů, hraní a nasazování masek a la „poker face“  si užívám široký rejstřík emočního repertoáru a vůbec se za to nestydím. Jsem schopná se rozplakat v krásné přírodě, do euforie a pocitu štěstí mě dostane oblíbená písnička, zlostí buším do stolu nebo do polštáře a občas vztekle hodím po kamarádovi tenisový míček. Jooo, to je ono. Rozehrát nadšení, touhu, uvědomit si závist, žárlivost, zajásat nad studem,  že se ještě dokážu začervenat, procítit strach, vzdorovat i cítit se provinile. To mě prostě baví!

Jsem žena a patří to ke mně. Všechno. Štve Vás? To je dobře. Využijte té energie k projevům rafinované ženskosti.

Jitka Ševčíková – www.jitkasevcikova.cz

Ženu dělá nejvíc ženou ona sama. To, že je skutečně sama sebou. Že se přijímá se vším všudy. Se svými světlými i temnými stránkami, s tím, v čem je skvělá, i s tím, co považuje za své (zdánlivé) nedostatky.

Když je žena sama sebou, pak jí to dává skutečnou sebejistotu vyrovnat se se vším, co ji přichází do života. Protože součástí této sebejistoty je pak i zranitelnost a pokora, ale taky odvaha a velká vnitřní síla.

Každá z nás je úplně jiná a my bychom si měly být vědomy své jedinečnosti, a pokud si chceme něco pěstovat, tak právě tohle. Podle mne není podstatné, jestli žena tančí, chodí v sukýnkách a šatečkách, nebo jestli dělá business a má víc jangové energie. Když bude dělat to, co je skutečně ona, bude zářit a bude přitahovat druhé lidi – ať už svého muže nebo kohokoli jiného.

Takže: ženy, nehleďte na vnější věci, ale hledejte ve svém nitru. Tam objevíte svou skutečnou záři, radost i sílu!

Dana-Sofie Šlancarová  – www.cyklickazena.cz

Její otevřenost, hebké plynutí, důvěra v sebe a prožívaná intimita sama se sebou.

Když se žena do sebe zamiluje, do svého těla, bříška, yoni, stehen, je přitažlivá pro sebe i své okolí. Ženskost z ní vyzařuje a je radost být s takovou ženou po boku. Pak může inspirovat i v těch nejobyčejnějších věcech.

Barbora Nádvorníková – www.barboranadvornikova.cz

Řekla bych, že to jsou dvě životní okolnosti nebo stavy, chcete-li. Za prvé je to skutečnost, zda jsou v pohodě a vzájemné harmonii její dva velcí kamarádi – vnitřní žena a vnitřní muž. Zejména tedy první z nich. Neměly bychom ale zapomínat na pohodu a naplněnost vnitřního muže, protože on chrání i brání ženství ve vnitřní ženě, umožňuje jí zářit, směřuje a tvoří bezpečné prostředí, ve kterém se vnitřní žena může svobodně projevit. Když oba principy fungují ve vzájemném souladu, žena se může uvolnit do svého krásného ženství, vnitřní žena se plně rozvine. Je-li třeba přepínat mezi oběma principy, ženě to pak nečiní potíže a může plynule přecházet. Tedy jde o to plnohodnotně vyživovat vnitřní ženu, ale také poskytovat uspokojení vnitřnímu muži.

A pak je to mateřství. Když se žena stane matkou, nejen že využije velkou část potenciálu svého zázračného ženského těla, ale dojde k transformaci jejího ženství. Většina žen objeví v mateřství další dimenzi lásky a sama sebe. Krom toho obvykle přehodnotí svůj život. Maličký novorozenec často potřebuje tolik času a péče, že je maminka nucena i ochotna potlačovat svoje potřeby včetně těch základních fyziologických (příjem potravy, spánek, vylučování, sex). Žena v tomto období funguje zejména na vlnách ženské energie, která ji umožňuje se do dítěte dostatečně vciťovat a něžně o něj pečovat.

Jak dítě roste a vyvíjí se, žena se opět může postavit za své potřeby a znovu nastavuje hranice. Vyvažuje potřeby potomka a ty svoje vlastní. Současně s tímto „restartem“ vlastních hranic, přehodnocuje svůj život a systém priorit. U mnoha žen se otupí hrany a zjemní vnímání druhých. Čím je dítě starší a samostatnější, tím více se může maminka opět věnovat sobě a další seberealizaci. Hluboká mateřská láska ale už ze srdce ženy nikdy nevymizí.

Lucie Mattabu – www.flirtdance.eu

Nevěřím, že existujou univerzální recepty:)

Ženu ženou dělá její odvaha žít svou unikátní jedinečnost, přesně tak, jak si to zvolí, a způsobů může být milion.

Lilia Khousnoutdinova – www.cestaextaze.cz

Z mého pohledu a zkušenosti je pro nás ženy velmi podstatné naše tělo. Nemám teď na mysli to, zda je “modelkovsky” vytvarované. Ale jak moc ho cítíme a necítíme, jak se v něm cítíme, jak mu nasloucháme či ho ignorujeme. Pro nás ženy je KONTAKT s naším tělem klíčový. Cítit ho, naslouchat mu, respektovat ho, pečovat o něj.

Jak o tělo můžeme pečovat? Nejen výživou a pohybem, ale také láskyplnými doteky (od druhých i od sebe sama), příjemným a krásným oblečením, masážemi (ty si dopřávám většinou i několikrát za týden), krásným milováním. A velkou službu svému tělu – a sobě – prokážeme, když mu budeme naslouchat. Naslouchat a respektovat známky únavy, naslouchat své intuici. Nepotlačovat své pocity, ale důvěřovat jim a dát jim průchod – to je vyjádřit třeba i vztek, vyjádřit pláč… ne tím, že o svých pocitech mluvíme, ale že je necháme volně proudit tělem, aniž bychom je potlačovaly či zas zbytečně udržovaly.

A jak s tělem navázat kontakt? Kromě zmíněné péče, třeba tím, že přiložím ruce do oblasti srdce a bříška, a naslouchám svým pocitům. Když je chvíli “ticho”, tak nevadí. Stačí počkat… tělo se postupně probudí.

Z vlastní i odpozorované zkušenosti vím, jak ženám pomáhá tzv. vaginální mapování. Je to jemná doteková technika, která napomáhá ženě vstoupit do kontaktu sama se sebou a najít svou identitu. Může to znít jako silné tvrzení. Ale skutečně to tak je. Skrze zcitlivění vaginální tkáně naváže žena kontakt se svými ženskými orgány a s celým tělem. A díky tomu “najednou” ví, kým je, kam jde, co chce a co nechce.

Denisa Říha Palečková – www.kurzypropary.cz

Ženu dělá nejvíc ženou její láskyplné a otevřené srdce, což je v překladu (a v mém vnímání života) vědomé bytí. Pokud se jakožto ženy v životě vědomě řídíme svým srdcem, máme příležitost dávat sobě i světu krásné dary. Dary a také sílu intuice a hlubokých vhledů, emocí, schopnosti vidět a plně prožívat pestrost života, dary lásky a něhy, smysluplných vztahů… Výčet by mohl pokračovat.

Všechny tyto dary ženám umožňují využívat jejich obrovskou vnitřní sílu, skrze kterou vyvažují sílu mužských kvalit ve světě, společnosti, vztazích i uvnitř sebe sama. A to všechno dohromady dělá ženu nádherně celistvou a vyrovnanou.

Bohdana Kabátová – www.bohdanakabatova.cz

A co dělá nejvíc ženou Vás?

• About
• Latest Posts

Alice Kirš

Zakladatelka a ♥ projektu Ženy ženám

Alice je žena, která svým velkým srdcem, otevřeností, lehkostí, citlivostí, originalitou a důvtipem boří staré hranice a vytváří neomezený prostor pro růst. Je milovnicí lehkosti a svobody, zvířat, vaření, útulné atmosféry, cestování a také autorkou knihy 17 tváří ženy.

Latest posts by Alice Kirš (see all)

• Rituální rozloučení s Ženy ženám a oslava nových začátků - 20 července, 2018
• Nejlepší dárek pro maminku ke Dni matek - 9 května, 2018
• O změnách, kontrastech a zkušenostech - 23 dubna, 2018