Jak moc se máme rádi?

Proč se nemáme rádi a věříme tomu, co si o nás ostatní myslí?
Proč je to pro nás tak důležité?
Proč nestojíme při sobě, když je nám nejhůř?

Ostatní povzbuzujeme a pomáháme jim, ale sebe stavíme až na druhé nebo třetí místo.

 

Nejdůležitější názor má být ten náš

Naše okolí cítí, že nejsme v pohodě. Svůj smysl, který jsme měli, najednou není. A jak k tomu došlo? Je to tím, že jsme přestali důvěřovat sami sobě, že si nezasloužíme to nejlepší. A tak se zaměříme na cíl. Cíl, který si myslíme, že nás učiní šťastnými, až k němu dojdeme.

Jenže jakmile k cíli dojdeme, místo radosti je najednou prázdno.

Přijde nám všechno zbytečné a jsme smutné z toho, že nás to neučinilo šťastnými. Jde o to, že bychom měli pozorovat cestu a nikoliv cíl. Na své cestě poznáváme sami sebe. Dokud nepoznáme sami sebe, tak se ztrácíme. Uniká nám to nejdůležitější v našem životě. To nejdůležitější je, že máme šanci být s tou nejdůležitější osobou, která tu pro nás vždycky byla a bude. Která má pro nás pochopení a čeká na to, až jí to řekneme. Jsme to MY.

Jak moc se máme rádi?

 

Dlouhou dobu jsem se trápila tím, co si o mě myslí moje okolí

Byla jsem z toho smutná a nevěděla jsem proč. Ale lidi, kteří na nás útočí, mají sami problém a neví jak ho vyřešit. Proto kopají kolem sebe a strefují se do ostatních. Pokud si nevěříme, tak se lidem vždycky podaří trefit do černého a ublížit nám. A tím se nám potvrzuje to, co si o sobě myslíme.

Pokud se máme rádi, tak nám jejich názor nemůže ublížit.

Pokud máme vnitřní bolest, kterou nemáme uzavřenou, tak se nám otevře. Jsem ráda, že mi to lidé zrcadlí, i když jsem to ze začátku nechápala a byla z toho smutná. Ale vím, že jim můžu odpustit to, jak se ke mně chovali. Bylo to moje nastavení a neměla jsem se ráda. Nepřijala jsem se taková, jaká jsem.

Pokud jsme si jisti sami sebou, tak nás nemůže rozházet názor druhého člověka, nebudeme si poznámku brát osobně a nebudeme vztahovační. Tímto jsem si prošla a procházím.

 

Věřila jsem lidem okolo, že to, co si o mě myslí, JSEM JÁ

Jenomže jsem nevěděla, kdo jsem. Věřila jsem lidem, kteří mě neznají. Není to jednoduchá cesta. Věřím, že čím více lásky dáme sami sobě, tím víc se přijmeme a názory ostatních nás nebudou zajímat. Tím více lásky se nám bude vracet z okolí.

Jak moc se máme rádi?
Další kdy si říkáme, že budeme šťastné, je, když čekáme, až se konečně objeví ten pravý, který nás vysvobodí z našeho zakletí. Jenomže, i když se objeví, tak šťastné nás to neučiní a z našeho zakletí nás vysvobodit nemůže.

My máme klíč od dveří, které jsme pořádně zavřely tak,
aby se k nám nikdo nedostal a nemohl nám tak ublížit.

Na jedné straně nechceme být samy a čekáme na naši druhou polovičku. Na toho, s kterým budeme moci sdílet náš svět. Který tu pro nás bude, když budeme potřebovat a bude nás chápat. Ale na druhou stranu, když opravdu přijde, tak ho ze strachu odmítneme. Jenom proto, že nevěříme, že můžeme být šťastné. Že si to zasloužíme. Že za to stojíme.

Pevně věřím, že se postavím svému strachu zpříma a dostanu šanci říct mu do očí: Mám tě ráda. Měla jsem strach, ale vážím si znovu sama sebe.

 

Dejme lásku samy sobě, ať může přijít do našeho života naše druhá polovička, která s námi bude sdílet to dobré i zlé

Pokud to cítíme, odhoďme naše strachy, pojďme dolů ze schodů a otevřeme dveře, které jsme tak pevně zavřely. Nadýchejme se toho čerstvého vzduchu a udělejme krok z naší věže. Z té věže, do které jsme se dobrovolně uvěznily, protože jsme si nevěřily a nevážily si samy sebe.

Řekněme strachu DOST! Přebírám zodpovědnost za svůj život.

Radujme se z maličkostí a z každého dne, kdy máme šanci napravit to, čeho litujeme. Protože ten muž před věží na nás čeká. S trpělivostí čeká, až se zbavíme svého strachu a začneme si věřit.

Tento krok je na nás. Zasloužíme si jen to nejlepší. Odhoďme klíč od věže a pojďme vstříc neznámému. Pokud to cítíme, pojďme to zkusit s tím koho máme rády.

 

Blogerka

 

Aby vaše první kroky nebyly nejisté, nechte se vést tou, která cestu sebelásky už prošla…
Ponořte se do toho nejdůležitějšího vztahu a otevřete dveře svému životu…Škola sebelásky

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world

  2. kXjfNz napsal:

    evolution casino
    833kXjfNz[„‚

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.