Blog / Nenápadné podoby násilí ve vztazích

Násilí nebo arogance nemusí mít jenom jasnou, výraznou podobu a může být i schováno za běžné situace, které už postižené ženy vůbec nevidí, nerozlišují a berou je jako normální.

Ukázkový případ mne potkal v supermarketu. Stála jsem ve frontě na pokladnu a za mnou se ozval unavený a mrzutý (český) ženský hlas: „To je těžké jako hovado!“

Otočím se a vidím za sebou mladý pár, kdy žena drží z posledních sil těžký nákupní košík, měla tam dvě nebo tři dvoulitrové flašky jakési sladké vody, plus další nákup a zjevně měla vážný problém ten košík udržet v ruce. Její pohled směrem k jejímu partnerovi byl jasný: Tak pomůžeš mi???!!!

„Já ti POTOM (myšleno asi po zaplacení) pomůžu“, odpověděl, nevzrušeně a bez zájmu, vysoký mladý muž, který se ležérně opíral o nově koupený dlouhý černý deštník.

To slůvko POTOM bylo jasné jak mně, tak i té slečně. Dívala se na něj naštvaně, ale neřekla poslušně ani popel. Nedovolila si nic namítnout, aby svého partnera náhodou nerozčílila a bylo vidět, že v koutku duše doufala, že se to snad konečně taky jednou stane. Podle výrazu tváře tomu dávala tak 1 %.

K pokladně se doslova protrápila, zatímco jí její přítel ležérně a v pohodě o něčem spokojeně vyprávěl. Jejich společný problém s těžkým košíkem šel úplně mimo něj. Byl totálně zaměřen jenom sám na sebe.

Ta situace byla tak zajímavá a ta žena tak pasivní a ochotná si nechat naložit cokoliv, že mi to nedalo a počkala jsem si venku na to, zda jí skutečně POTOM pomůže.

Nečekala jsem dlouho. Mladý spokojený muž nejenom, že jí nepomohl s těžkým nákupem od pokladny, nechal jí to snést celé až dolů ke vchodu, ale dokonce vyplul v pohodě z obchodu se svým deštníčkem a chvíli mu trvalo, než si všiml, že jde sám.

Partnerka stála bezradně a naštvaně s taškou u vchodu,
a zjevně nebyla už dále schopna nic unést.

Mladý muž se vrátil a když mu řekla, že potřebuje pomoct (MUSELA MU TO OPĚT ŘÍCT, jinak by na ni dále nečinně koukal!!!), tak si nějaké věci z té její těžké tašky vzal k sobě. Aby toho chuděra neměla tak moc! 🙂 On měl tašku s krabicí s botama, což se váhově nedalo srovnat s tím, co táhla ona. Ale jemu se to jevilo „vyrovnané“. On měl přeci taky tašku!

Mne na té situaci zaujala rezignace oné mladé ženy. Že tato emocionální lhostejnost a bezohlednost jejího partnera, který ji zjevně jenom využíval k naplňování svých potřeb, pro ni bylo něco normálního a vůbec ji nenapadlo se tomu postavit.

Takové neuctivé, či lhostejné či zneužívající zacházení umožňují svým partnerům lidé (a většinou ženy) s velmi nízkým sebevědomím. Kterým chybí základní pocit sebe-hodnoty.

Tohle není z mé strany žádná kritika takto postižených lidí. Sama jsem se musela v obou mých manželstvích vyrovnat s domácím násilím, takže znám, jak postižené ženy myslí a jak se cítí, jak nechápou, kde je problém. Je to jenom upozornění na to, jak je neuctivé a bezohledné zacházení ze strany mužů bráno jako NORMÁLNÍ. A jak jste viděli, nemusel ten chlap říct jediné hrubé slovo! Přesto jeho chování bylo mizerné a bezohledné! Vůči ženě arogantní. Měl ji za nákladního osla. Za „něco“, co mu má povinnost samozřejmě sloužit.

 

Proč o tom píšu?

Jako ilustraci k povídání o vztazích. Co jako je a co už není normální. Protože tuhle diskusi jsem měla v poslední době několikrát s nějakými českými muži a fakt nechápali… Nechápali, protože jejich okolí jim nedá šanci se zamyslet.

Velká část společnosti bere jako normální podobné hrubé chování k ženám.

Nenápadné podoby násilí ve vztazích

 

I ještě horší. Pak však nastane drama, když takový typ muže potká ženu, která se už naučila znát svou cenu a nedovoluje jim takový styl zacházení. To je potom oheň na střeše. Protože takoví muži jsou zvyklí na submisivní, nevědomé, neprobuzené partnerky, které jsou rády za nějakého chlapa a skousnou cokoliv. V nekonečné víře, že jednoho dne se ten hulvát nebo ignorant změní v pozorného a láskyplného prince.

A proto takoví muži pak mají snahu zacházet tak s každou ženou. Protože to je pro ně normální. Protože tohle společnost akceptuje. Namísto toho, aby jim dala jasný signál, že tady je něco špatně.

Mně trvalo velmi mnoho let, než jsem dokázala, jako stejně postižená žena, diagnostikovat takové vadné zacházení, a než mi vůbec došlo, že tohle opravdu NENÍ v pořádku. A pak ještě více let, než jsem se naučila sama sebe bránit. Postavit se za sebe. Ať v manželství nebo na pracovišti.

Jak na spokojený a šťastný vztah

Což vždy přinášelo velmi silnou negativní odezvu takového typu arogantních mužů a jejich příznivců. Protože muži si zase naopak často své nízké sebevědomí nahrazují agresivitou vůči tomu, kdo se jim jeví slabší.

Za ta léta, kdy jsem vyzkoušela všechno možné, abych mužům zabránila v neuctivém, arogantním zacházení se mnou, jsem se naučila, že je zbytečné s nimi diskutovat, protože tento typ mužů je tak zvyklý na užívání své moci a submisivity ze strany žen, že mu prostě nedochází, že něco je špatně. A nehodlá o tom diskutovat.

Vždy se dozvíte, že VY jste vadná :-)))

Jelikož společnost jim nedává dostatečnou zpětnou vazbu, protože sama má zbořené hodnoty.

A pointa mého dnešního vyprávění? Chtěla bych, aby se ženy začaly více zamýšlet nad tím, co všechno si ve vztazích nechají líbit. Nevyzývám ke vzpouře a boření vztahů, ale k uvědomění, že takové jednání není v pořádku…

 

Zora CzechWells

Poradce, mentor, učitel, kouč na cestě k probuzení duše a transformace života po osobní krizi

Autorka průvodce Jak začít život v Anglii

www.czechwells.com

Další články v kategorii

Sebeláska Vztahy
Přidejte se do diskuze
  1. Denisa napsal:

    Holky, já naprosto souhlasím. I mně trvalo a stále se to učím (znát svou hodnotu) a ozvat se , pokud se mi něco nelíbí a nebo si takové chování nepřeju. Platí to na kohokoliv na jakýkoliv vztah. Cesta to není jednoduchá, chce to hodně odvahy, ale výsledek (ten radostný pocit, že jsme si ustály to, co si myslíme a cítíme, že jsme se samy za sebe dokázaly postavit), stojí vážně za to. Všechny to zvládneme. Každá máme svůj čas, ale všechny míříme k tomu samému cíli. Držím pěsti a přeji hodně odvahy a síly být sebe-vědomá! Deni

  2. Regina napsal:

    Ja take naprosto souhlasim, a ve vztazich jsem si nikdy nenechala nic libit. A pak jsem zjistila, ze je mi 30 a jsem sama. A kamaradky jsou vdane a maji deti a manzely, kteri doma sedi na gauci nehnou prstem a ony kolem nich poletuji a nechaji si vsechno libit. Takze jsem sla taky s latkou dolu. Tak moje otazka zni, jak prevychovat muze a pritom nezustat na ocet, pripadne abychom nevymreli?

    • dáša napsal:

      myslím, že problém začíná už u výchovy, nechci chlapy v tomhle obhajovat, ale co je nenaučí mámy, partnerka už jim rozhodně do hlavy nevtluče……sama mám dva syny a u staršího už začínám jasně vidět tu spratkovitost dnešní doby, budu muset zabrat avyhnout se dnešním způsobům výchovy i žití………………:) ono nebude tak těžké naučit mladého muže chovat se ohleduplně a s úctou k ženám, jen dnešní doba na tohle nějak nemyslí, není čas když už od narození se urputně buduje kariéra……….
      ono tady ale jde krásně vidět, že tuto situaci si způsobujeme my ženy samy, tak jáká nespravedlnost že…:)) neumíme vychovávat syny, trpíme s bezohledně vychovanými syny našich tchýní, své pak vychováme stejně, nebo to aspoň okoukají od táty…a furt dokola………

      • dáša napsal:

        taky jedna věc, pokud chceme někoho změnit, znamená to, že ho nemilujeme…takže kámošky asi své muže milují, zatímco Vy jste ještě takového nenašla…

        • Regina napsal:

          A to je mozne milovat muze, ktery se chova bezohledne? Tak to jsme asi zase dokola. Pokud zena miluje muze, ktery se k ni bezohledne chova, tak si asi sama sebe nevazi. A kdyz si bude vazit sama sebe, tak nebude zit s hulvatem, ktery ji nepomuze ani s taskama. Chapu to dobre? Tak podle toho to vypada, zeny se vdavaji za hulvaty a pak chodi na kurzy jak si vazit sama sebe.

          • sona napsal:

            Chapete to naprosto správně jen zeny se vdávají za hulváty protože oni a jejich rodina se po nějakou dobu vydrží přetvařovat a pak mají zamilované růžové brýle pak jsou vychované tak ze jim to přijde normální, pak nemají s kým to konzultovat. A pak se vdávají za hulváty z nouze protože není nikdo lepší na výběr a

        • sona napsal:

          Ono je ale rozdil, jestli partnera měníme v tom aby místo lyžování měl rád jízdu na kole. V tomhle clánku jde o to nedovolit chlapovi neprípustné chování, to co jsem řešila s manželem tak se jednalo o trestné činy a bylo to na posezení v chládku aspon na půl roku. Za násilí toho člověka milovat opravdu nelze.

          • dáša napsal:

            To samozřejmě, spíš takhle- milovat jde, žít s ním ne…
            Můžeme se bláznivě zamilovat, milovat někoho, ale stejně je důležité jak to s ním jde v praktickém životě…

      • Katka Svobodová napsal:

        Dášo, máte pravdu… ale je to takový koloběh – od našich maminek a babiček máme zažité právě nějaké vzorce, kdy se „držela huba a krok“.
        Jenže právě tímto uvědoměním by to mělo začít – my nemusíme nic trpět a rozhodně ne hulvátství mužů. Takže souhlas, je to na nás. Musíme změnit sami sebe a svůj přístup a tím přitáhnout ty správné muže a dát tak skvělý příklad svým synům. Já sama jednoho mám v první třídě a už teď se mi z něj ježí chlupy, bude to ještě hoooodně práce, ale věřím, že jednou to bude muž s velkým M…

        • sona napsal:

          Jo jenze jak chcete pritahovat k sobe ty spravny ohleduplny muze kdyz zadni nejsou. To je jako byste sla do jablonovyho sadu na tresne. A ti asi dva solidni chlapi v tehle republice jsou zadani a zenati a myslite ze se rozvedou aby mohli byt s nami?

          • Katka Svobodová napsal:

            V tomto s vámi nesouhlasím. Myslím, že existuje dost ohleduplných mužů.
            Já jsem těch neohleduplných ve své životě měla taky dost a zhodnotím-li to zpětně, měla jsem se mnohem míň ráda než teď a čím víc se zabývám sama sebou, tím víc vidím, jak velké mám mezery…
            Přitahujeme vždy to, co sami dáváme. Cesta je opět jedna jediná – stát se takovým člověkem, jakého bych ráda ve svém životě potkávala… a pak se není třeba bát, že nepřitáhnu koho chci. Stačí se takovým člověkem stát 🙂

          • dáša napsal:

            myslím že jich je spousta ale problém je spíš je rozlišovat…většinai těch bezohlednějších chlapů, pokud jim o ženu jde, se dokáží dost snažit a držet, kolikrát v zamilovanosti být vyloženě úplně někýmjiným…a až po delším soužití se začnou projevovat takoví,jací jsou, kdyžzískají dojem jistoty vztahu….

  3. sona napsal:

    Ja zas nesouhlasim s vama. Pritahujeme to co sami davame je otrepana fraze. Kdyby to byla pravda tak podle toho co jsem davala bych musela mit chlapa co by me na rukou nosil. A mam priklad me babicky ta davala a davala a byla hodna a obetava a nikdo ji ani nepodekoval a skoncila v desny samote kdy dva synove ji nechali v LDNce umrit hlady. Ja se bojim ze plati za dobrotu na zebrotu a kazdy dobry skutek musi byt po zasluze potrestan. Muzete se mit rada az do nebe ale kdyz vas chlap rad nema ani vas ani jinou zenu a ma rad jen sebe tak muzete davat diamanty a vrati se vam jen odpadky. napr. Ja mam zasadu ze nelzu a a lez tedy nevysilam a proc tedy manzel lze primo notoricky? Protoze ma rad jen sebe nevazi si me ani nikoho jinyho a bude lhat vzdy a vsem. Kdyby platilo vyse tak musim mit chlapa co nelze.

    • Katka Svobodová napsal:

      Soňo, to je v pořádku, že nesouhlasíte, od toho je diskuze… Každá podle své zkušenosti sdílíme své poznatky. Já mám svou zkušenost a vy máte svou zkušenost – obě jsou v pořádku 🙂
      K té mé frázi – ano, možná je to otřepané, ale bohužel málo naplňované. Příklad mojí maminky, kterou dávání ostatním dohnalo až k rakovině, aby si uvědomila, že ten, komu musí dát jako první, je ona sama. V tom všem rozdávání se pro druhé zapomněla totiž na toho nejbližšího a protože nedávala ona sama sobě, nemohla od jiných dostat 😀 to je zákon přitažlivosti 🙂 …

    • Regina napsal:

      Teorie rika, ze pokud Vy nelzete a manzel lze, tak byste s nim nemela byt, tak by vas vlastne nemel pritahovat (zakon pritazlivosti). Ale v praxi to asi neni tak jednoduche. Jsem rada, ze nejsem sama, kdo tomu nerozumi, nechci vyznivat porad negativne, vidim to podobne jako vy, a doufam, ze to vidim spatne…

      • Katka Svobodová napsal:

        Regino, zákon přitažlivosti je vlastně o tom, že svou myšlenkou si vytváříte svou realitu. Tedy pokud si myslíme, že nejsou na světe ohleduplní muži, nemůžeme nikdy takového potkat, i kdyby jich okolo nás bylo habaděj (což je!)… Energie myšlenky se nerozlišuje, takže prostě pokud myslíte negativně, přitahujete negativní. A pozor, pokud si myslíte, že určité věci neděláte, můžete je dělat skrytě…

        • sona napsal:

          Opět nesouhlasím. Oni ohleduplní muži jsou jen jsou fajn a ohleduplní ne ale k vám. oni jsou fajn doma na svou partnerku a vy je na 100% neznáte a nevíte co kde dělají. Tyhle fajn chlapi jsou bezva tátové a manželé a přihlásej se na seznamku a vy co jste sama tak vás kontaktují a chtějí „vztah“ takovej že vy sama čekáte až se on uvolní od manželky nikam s váma nepujde ani na koncert ani na večeři jen se tajně chce sejít a použít vás jako matraci a jasně že zadarmo a ještě by chtěl dostat najíst a sex u vás aby měl náklady nulové. Okolí si myslí jakej je to bezva chlap. Casto se mi stalo že mnoho situací dopadlo katastrofálně a mě by ta hrozná myšlenka před tím nenapadla ani ve snu. To že nelžu nemyslím ale vím a ani to neumím a doma ve vzahu lhaní neuznávám a silně mi vadí. Stejně tak na beton vím, že nehraju na housle neb žádné nemám.

          • Katka Svobodová napsal:

            OK Soňo, respektuji „váš svět“, ale „můj“ je prostě jiný, i když žijeme na stejné planetě ve stejné zemi… Ano, možná že takoví chlapi taky jsou, ale ti mne nezajímají, mám prostě zájem o úplně jiné 😉 a na takové soustředím své myšlenky 😉

          • sona napsal:

            Pro Katku Svobodovou to byste se divila kolik takových chlapu je. mě taky takoví nezajímají a taky mám zájem o uplně nekoho jiného a taky na ně soustředím své myšlenky. V inzerátu mám napsáno že hledám jen vážný vztah a kdo nemá zájem at nepíše. A odpovědi saamý ženatý chlapi myslej to vážně a upřimně že si seriozně odskočej od manželky. jo oni to řeknou na rovinu že se rozvádět nechtějí a chtějí jen milenku. Jasně že je odmítám . A pak píšou ěš letí panicové a chtějí zaučit do sexu. Na ty bych nevzpomněla ani po deseti pivech a frtanech a dvaceti jointech, kdybych pila alkohol a kouřila. Slušnej chlap se ještě za 6 let neozval. A já se za slušnou považuju. Jde taky o to, že se nedá chlapům všechno věřit. Manžel taky všude vykládá lži a lidi vůbec netušej a dokonce mi záviděj. Ono je to uplně jiný za zavřenýma dveřma bez svědků nebo pak jsou svědci jen děti a ty nikdo nebere važně.

          • Katka Svobodová napsal:

            Soňo, abych to dala na pravou míru – jasně, že se setkávám i s muži, kteří jsou jiní, než jaké preferuji, ale podívejte se kolik energie jim věnujete vy a kolik já (stačí si jen pročíst naši diskuzi)… a o tomhle přesně celou dobu mluvím. Podívejte se upřímně kam směřujete své myšlenky, čím se skutečně ve svých myšlenkách zabýváte. O těch mužích, které chcete, jste zde napsala jen pár slov, ale o těch, kteří váš štvou, je 90% naší diskuze a tahle slova přitahují to, co nechcete… taky mi trvalo nějakou chvíli než jsem pochopila, že to mám opravdu ve svých rukách… stejně jako vy 🙂 <3

      • sona napsal:

        V praxi je to tak že pokud vy vyzařujete čestné a férové chování a nevyzařujete to že jste mrcha tak to láká právě ty nuly chlapy kterým se zdáte jako snadný cíl tak se na vás lepí aby si tím hulvátským chováním navýšili své sebevědomí. Těch mrch se takoví chlapi bojí a nedovolí si nic a chovají se uctivě. je to stejný jak podvodníci si vybírají hodné důvěřivé lidi které se snaží okrást. Je to to jak šmejdi okrádají důvěřivé důchodce a prodávají krámy stokrát předražený. ti důchodci se určitě nezabývají a nezabývali tím že by podváděli lidi. Tak se tyhle skupiny podle tohoto zákona určitě nepřitáhly.

        • Regina napsal:

          Tak v tom pripade se pritahuji protiklady, a ne podobne vlastnosti. Tak kdy se pritahuji protiklady a kdy podobne vlastnosti? Tak tomu zase nerozumim…

          • sona napsal:

            Je to tak že ti hodní ani zlí nepřitahují nikoho. Ale ti hodní vyzařují a dávají najevo že jsou hodní a myslí,naivně že zvýší svou šanci na seznámení se s taky hodným člověkem. Jenže tím že jsou hodní tak si jich všimnou ti zlí kteří těm hodným žádnou lásku dávat nechtějí a jen je chtějí zneužít pro své pohodlí. Tak hbitě se na vás přilepí a jsou často rychlejší než ten hodný chlap. Pak už ten hodnej chlap má k vám zavřenou cestu a ten zlej všechny odhání dokud vás nevycucá a když vidí že už nesloužíte jak si ředstavoval tak podle situace vám udělá nějakej podraz.

  4. Katka napsal:

    Milá Soňko, naprosto tě chápu. Zažívám toto několik let v manželství, před dvěma lety jsem se rozhodla, že to skoncuju a jdu si postupně za tímto snem. Mám dvě děti, bydlím v domě u manžela plus s tchýní….sází na to, že nemám kam jít. Ale to se plete, jen to chce svůj čas, už teď vím, že od něho rozhodně odejdu a budu šťastná. Já naopak mám velmi pozitivní zkušnost s intervenčního centra v Brně, kde mě absolutně podpořili. To rozhodnutí je ale pouze na nás…drž se a měj se hlavně ráda!

    • sona napsal:

      Katko moc držím palce máte desný štěstí že vás tam podpořili. Já mám bohužel zkušenost že mě nepodpořil nikdo. Z jedličkárny mě poslali do psychol. poradny z poradny k psychiatrovi a sexuologovi ten mě poslal k policajtům a všichni neměli kometence a policajti dva mlady kluci jen bezradně koukali a řekli že dokud se nejméně tyden neléčím ve špitále s fyzickým napadením tak prej nemám otravovat. já opravdu nemám kam odejíta vzhledem k celkové situaci bych odchodem vážně ohrozila syna.

  5. Regina napsal:

    Jeste pridat radu, jak si spravne vybrat. Ikdyz uz je to pro vetsinu pozde. Ja jsem lezela v knihach pana Dr. Plzaka, psychologa,/ psychiatra, kde mel opravdu dobre rady, popisy ruznych muzskych i zenskych osobnosti a modelovych situaci ve vztahu. Mozna uz jsou zastarale, ale na truhu je urtcite spousta knih o vztazich. Rovnez doporucuji jet spolu na dovolenou do drsnejsich podminek (tury, sami si varit atd) abyste videla jak se zapojuje, jak se chova kdyz uz nemuzete a jestli vam ten batoh vezme atd. Vsimat si i jak se chova k ostatnim v zajezdu. Pak spolu zacit zit jeste pred svatbou, pokud to jde. Me u kazdeho vztahu stacil rok a bylo mi jasno. A myslim, ze nikdo se zas az tak od zakladu zmenit nemuze. Taky se clovek muze poucit z modelu v rodine. Klic je v tom, rozpoznat varovne signaly. A rovnez – pred svatbou nesmi byt zadny problem. Jak je pred svatbou, po svatbe bude jeste horsi. Tak snad to nekomu pomuze, nebo aspon vasim dceram ci synum.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.