Výzva jménem SAMOTA

Stává se to velice často. V životě se dostaneme do bodu, kdy jsme takzvaně na křižovatce. Buď se můžeme vydat cestou, která vypadá krásně, jednoduše, jistě víme kam dorazíme a kdo tam na nás bude čekat. Anebo … ? Vydáme se po cestě, ke které nás něco táhne, ale není na mapě, navigace ji nezná a jen ztěžka tušíme, co bude dál. Možná se tam po chvíli putování objeví další dvě cesty a my se zase budeme muset rozhodovat.

„Nebylo by lepší vsadit na jistotu?“ odpovídá naše mysl zcela automaticky.

Asi chápete o čem ve skutečnosti tady píši. Známe to všichni. Celý život se rozhodujeme, celý život je protkán výzvami, příležitostmi, touhami, ale i obavami a strachy.
Co když se rozhodnu špatně?
Co kdyby se mi to nepovedlo, tak jak má? Co potom budu dělat? Uživím se?
Je on ten pravý? Co když se s ním rozejdu a zjistím, že právě on byl tím pravým?
Mám odjet nebo zůstat? Mám to řešit nebo nechat být?

 

Mnoho otázek, které přichází

Snažíme se na ně odpovědět, ale čím více se o to pokoušíme, zjišťujeme, že je to více než kontraproduktivní. Spíše je to horší a horší. Nejen, že žádná odpověď nepřichází, ale naopak je celá situace zahalena ještě v hustější mlze nevědomosti a zmatku.

Nedávno jsem četla jeden citát. Už si nepamatuji, od koho přesně byl, ale zněl takto:

„V životě vlastně neexistuje nic jako správné nebo špatné rozhodnutí.
Vše k čemu jsme se v daný okamžik rozhodli, bylo správné.“

Mluví za vše. Myslím, že jediným špatným rozhodnutím je to, že příliš dlouho vyčkáváme a nijak se nerozhodneme. Trýzníme tím pak jen sami sebe a energie našeho života se tak ztemní, že přijdeme o dobrou náladu, přirozenou radost z maličkostí a tvořivou sexuální sílu.

Je dobré mít ctnost trpělivosti. Ale je velký rozdíl být vědomě trpělivý, vědomě pozorovat, ze svého nitra se rozhodovat v každý okamžik a v ten správný čas vyjít do akce. A je něco úplně jiného, jsme-li ponořeni do letargie neustálého vyčkávání a útěku k televizi, večírkům, filmům, přemíře spánku, alkoholu a neustálému snění. Jste-li v té druhé kategorii, dělejte to, co vás činí šťastnými a posouvá vás to dále – v určitých případech to jistě může být i film, party, ostatní lidé, ale konejte tak vědomě s tím záměrem, že se poznáváte a s aktivní trpělivostí pozorujete své potřeby, touhy a výzvy, které vám vaše nitro i vnější svět připravují.

Není nic krásnějšího než, když jste schopni každý den vidět, cítit a prožívat, jak bohatý, šťasný život plný výzev máte. Od těch malých, úplných maličkostí až po ty velké a zásadní. Vstát a udělat si pro sebe královskou snídani, udělat každé ráno něco jiného, něco jinak, překonat naše zlozvyky. To je ostatně jedna z největších životních výzev – vyhrát nad stereotypem a návyky, které nás oslabují. Každý den, několikrát za den, praktikovat, udělat si z toho hru a vychutnávat si ji. Buďte hraví a zjistíte nejen to, že život je zábavný, ale i velice jednoduchý a logický.

Výzva jménem SAMOTA

 

Budete-li si užívat malé osobní výhry, odměňovat se svou vlastní podporou, překračovat své návyky, zóny komfortu, budou přicházet větší a větší výzvy. Úžasné příležitosti, kterými začnete být obklopeni, pro vás budou radostí, extází a drivem. Rozkvetete a budete chtít víc, hlubší prožitek života, těla i ducha. A to z vás bude neustále dělat opravdovějšího a láskyplnějšího člověka.

Vrátíme-li se k těm, řekněme, zásadním výzvám a s nimi souvisejícími rozhodnutími, je nezbytné uvědomit si jednu věc. A tou je samota. V moderní civilizaci jsme se dostali do bodu, kdy pro nás samota není darem, ale trestem. A dobrovolně chceme být sami jen tehdy, když už toho je na nás až přespříliš, a my potřebujeme ode všeho utéct.

 

A co to udělat jinak a učit to i své děti?

Samota je dar a potřebujeme být pravidelně sami. Malé děti se „z ničeho nic“ stáhnou, odejdou od svých rodičů, odejdou i když je rodinná oslava a jdou si třeba ke stromu na zahradě hrát. Přijde chvilka, kdy chtějí být sami a tvořit o samotě.

Je to zcela přirozené a nezbytné. Až postupem času se učíme popírat tuto potřebu.

Důvodem je, že v systému, v kterém jsou děti vychovávány rodinou, školou, společností, nemají už svobodný prostor, aby byly sami ve chvílích kdy potřebují. Musí to popřít a nechat si to na jindy, až k tomu bude správná příležitost. A tak krůček po krůčku začínají emoční bloky, napětí způsobené nepuštěním a nevstřebáním toho, co potřebujeme v daný okamžik. Lze to ovlivnit. Vše máme ve svých rukách. Jako dospělí, vnímejte tuto svou potřebu a nečekejte, až vám to vaše duše dá rázně najevo. Tak, jako spíte, pravidelně odpočíváte, jíte, cvičíte, chodíte do společnosti, buďte i se stejnou intenzitou sami.

Určitě to znáte. Někdy máte větší potřebu být o samotě a jindy zase toužíte být mezi lidmi. Nepopírejte ani jednu. Každý to má jinak a vaše pocity a pozorování sama sebe vám budou tím nejlepším rádcem. Každopádně, máte-li před důležitým rozhodnutím, před sebou další životní křižovatku, nehledejte odpověď venku. Ale vždy uvnitř a v tichu.

Dopřejte si pro sebe čas, ve kterém pochopíte, co to je „aktivní trpělivost“. Jděte do přírody, vyjeďte si na kole, autem, vezměte batoh, stan a odmlčte se. Vypněte telefon, facebook, internet, nahlašte rázně „day off“ a ponořte se do tiché samoty.

Odpovědi, které budou chodit, přijdou ve chvílích, kdy už je ani nebudete chtít.

Jste ve své vlastní samotě s jediným záměrem, a tím je regenerovat se, postarat se o sebe, odevzdat sebe, své starosti i tužby kamsi do vzduchu a ponořit se do archetypu „rozjímavého bojovníka“ / „tiché vědmy“. Do své vlastní energie, která je tak hluboká a mocná, že v takový moment už ani nic jiného nepotřebujete. A až tehdy, kdy už nic nechcete, po ničem nepátráte, nic neřešíte, nikoho a nic neobviňujete, rozpustíte se v tichu a samotě … to přijde. Velká výzva, chaos a rozhodnutí se promění v jednu velkou vizi.

Výzva jménem SAMOTA

Najednou víte, kam jít a co dělat.

Ještě dříve než nastoupí kritické pochyby vaší mysli, nastoupí srdce a vědomí s jasnou vizí a směrem vaší cesty, a vy už nebudete moci jinak. Dny o samotě stojí za to. A pravidelné „osamocené chvilky“ způsobují v našem životě zázraky – hloubku, lásku, moudrost, otevřenost a srdce ve všem, co děláme. A to nejen pro vás, ale i pro vaše děti, které jsou tak empatické a napojené, že vnímají, jak se o sebe staráte a cítí vaši sílu, které přichází z hloubky vaší duše. Okoukají, že i když nemohou být v určitých momentech sami, mohou si to kdykoliv vynahradit a mají na to stejné právo jako vy, kteří jim to dopřejete a bez otázek chápete.

„Mír v naší duši je harmonií a základní esencí šťastného života.“ ?

 

S láskou a úctou,

 

Jana HruškováJana Hrušková
lektorka, celostní terapeutka, tvůrkyně, mentorka

www.vivaenergia.cz

facebook/uzivejme.si

 

 

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world

  2. fHMcmG napsal:

    evolution casino
    926fHMcmG=“+

  3. Věra napsal:

    Když jsem žila na vesnici a manžel se ode mě odstěhoval tak mně nechal jenom prázdnou zahradu a tam jeden kurník pro slepice. Nevěděla jsem si co si počnu, nakonec jsem se asi trošku zbláznil a začala jsem chovat slepičky a ve velkém je distribuovat sousedům jako BIO.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.