V bludišti vlastních zkušeností

Rozhodnutí bylo učiněno a my jsme udělaly krok ke směrovce na cestu, pro kterou jsme se rozhodly. Paráda, konečně jsme to dokázaly a jsme na sebe hrdé, užíváme si to. Říkáme si, jak je to dobré, že všechny zkoušky zvládneme. Ušly jsme už pořádný kus cesty a cítíme se vyčerpané. Najednou se před námi objeví nové neznámé místo, kde je spousta lidiček, kteří nás lákají k odpočinku.

Co kdybychom si na chvíli odpočinuly a poté pokračovaly v naší cestě?

Putujeme už tak dlouho a vidina odpočinku je nádherná. Začneme se na novém místě procházet, setkáváme a seznamujeme se s novými lidmi a ztratíme pojem o čase. Začínáme si vytvářet svůj vlastní příběh, který s lidičkami prožijeme. Začínáme si tvořit to, jak nás vnímají, co si o nás myslí, jak to s námi vlastně ve skutečně myslí a co k nám cítí. A po delší době chůze nám připadá , že kolem tohoto místa jsme už prošly. Tyto lidičky jsme už také potkaly.

 

Jak je možné, že se nám situace opakuje?

Stejní lidé, stejné situace. Jako bychom bloudily v kruhu a nemohly se pohnout dál. Žádný východ. Začínáme být nervózní. Toto jsme nechtěly, takto jsme to neplánovaly. Měly jsme očekávání, že si místo projdeme, odpočineme si, seznámíme se s novými lidičkami, kdy to půjde samo a pak se vydáme na další cestu. Proč to ti lidé dělají, proč nám ubližují, proč nás nevidí a přehlíží nás?

Ale bez zkoušek bychom nemohly růst. Nepochopily bychom, že vše se děje pro naše dobro. Pochopíme to až časem. V této chvíli nemáme nadhled, který je potřeba. Jsme v negaci, začínáme být nervózní, není nám dobře a naše pozitivní myšlenky se mění na negativní. Začínáme o sobě pochybovat.
Z tohoto místa se nedostanu.

V bludišti vlastních zkušeností

 

Co máme ještě udělat, co se po nás ještě chce? Co nevidíme?

Vysílené a vyčerpané padáme na zem. Už nemůžeme, a ani nechceme. Není síla k tomu vstát. Kam se poděl náš optimismus, náš nadhled, smysl pro humor? Kam jsme se ztratily my samotné?

Přišly jsme o identitu. Všechny změny, které přicházejí, nám ubližují. Najednou naše očekávání a naděje, které jsme měly, se hroutí jako věž z kostek. Nechaly jsme si vzít identitu. Chtěly jsme všem dokázat, že na to máme. Snažily jsme se celou dobu druhým zavděčit. Chtěly jsme, aby v nás viděli to dobré. Neumíme přijmout druhé, ale ani sami sebe. Jsme netrpělivé a chceme všechno nejlépe hned. Nemáme důvěru, nevidíme v ničem smysl.

 

Ale co nevidíme je to, jak ubližujeme samy sobě!

Držíme v sobě všechny pocity a děláme, že nám nic neubližuje. Že je to všechno přece v pořádku. Uzavřely jsem se citově a nechceme mít s nikým nic společného. Co kdyby nám znovu ublížili stejně, zranili nás, urazili, opustili? Bylo nám řečeno, že druhá strana přece chtěla, ale my jsme to všechno odmítly.

Utíkáme samy před sebou, shazujeme všechno, v co jsme věřily. Udělaly jsme krok dopředu, ale zároveň tři dozadu. Strach nás srazil na kolena. Nevidíme, že jsme teprve na začátku.

Přijměte tento stav. A až se budete cítit plné síly, vstaňte.

V bludišti vlastních emocí

 

V očích druhých vidíme svůj odraz, když přestaneme bojovat samy se sebou, se svým stavem. Vše, co je v nás, se odráží. Učíme se sebelásce, tolik cest před námi a míst, tak zpomalme, zastavme se! Zbavme se očekávání toho, jak by to mělo být.

Ocitly jsme se totiž v bludišti zkušeností, které má odměny vždy na konci, až pochopíme a přijmeme samy sebe. Je v pořádku, že nám není dobře, že se cítíme, jak se cítíme, že druhá strana to nevidí tak jako my. Je to v pořádku.

Druhá strana má svoji cestu, svůj ukazatel směru, svůj kompas. Co jsme si měli předat, to jsme si předali. A buď se tím, že situaci pustíme, posuneme společně a nebo se naše cesty rozdělí.

 

Každý člověk v našem životě nám přináší poznání

Někdo na nás působí jako živá voda, vedle které máme pocit, že jsme kompletní, a někdo na nás působí tak, že se vedle něho cítíme špatně. A i když to někdy bolí, dejme na svoje pocity. Obklopujme se lidičkami, s kterými je nám dobře, kteří v nás vidí tu živou vodu a s kterými se cítíme dobře. Jsme úžasné takové jaké jsme. Jsme na začátku bludiště zkušeností a každá zkušenost je posunutí ve vnímání nás samotných.

Mějme nejdříve rády samy sebe, pak bude spokojené i naše okolí.
Buďme odvážné a laskavé.

Věřme sobě a svým pocitům.

 

Blogerka M.
www.ukazatelsmeru.blog.cz

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů