Nevěřila bych, že porod může být takto snadný a příjemný. Vždy na něj vzpomínám s úsměvem na rtech a velikou vděčností. Můj porod byl plánovaně neasistovaný a s prvním porodem v nemocnici to bylo něco nesrovnatelného
Žila jsem rolí podpory a opory druhým a dělalo mě to šťastnou, protože byli šťastní hlavně oni. Pak přišla chvíle, kdy jsem byla nemocná, manžel nebyl doma a děti vyžadovaly pozornost, a já tak potřebovala cítit, že i ostatní žijí to samé co já, že jsou i pro mě oporou a podporou, že mi pomohou a vycítí to, aniž bych si řekla nahlas o pomoc. Tenkrát poprvé ke mně přišla myšlenka, jestli je vše tak, jak má být
Všechno to začalo ledvinovou kolikou a následným odebráním nefunkční pravé ledviny. Vlastně to byla spíš ta poslední kapka. Už od základní školy jsem totiž bývala často nemocná. Jedny prášky střídaly druhé a lékaři si mě předávali z ordinace do ordinace. Můj stav dlouhodobě nelepšil a mě bylo čím dál tím hůř
Nevěřila bych, že porod může být takto snadný a příjemný. Vždy na něj vzpomínám s úsměvem na rtech a velikou vděčností. Můj porod byl plánovaně neasistovaný a s prvním porodem v nemocnici to bylo něco nesrovnatelného
Prakticky celý život, co si pamatuji, jsem tak nějak vlála za ostatními, spíš jsem se podřizovala rozhodnutí rodičů a dalších lidí, než že bych dělala rozhodnutí svoje. A když jsem se měla rozhodnout sama, udělala jsem to podle toho, co chtěli druzí, nebo co jsem si myslela, že chtějí druzí. Ne podle toho, co chci já. Vlastně jsem ani nevěděla, co chci já
Není to nadsázka, když o sobě řeknu, že škola je celý můj život. Koneckonců – jak jsem do ní nastoupila, tak jsem z ní nevyšla dodnes. Vlastně jsem na rok ze školy odešla a pracovala v úplně jiném oboru, abych po roce v zaměstnání s dvojnásobným platem i pracovní dobou zjistila, že mi výuka, děti v lavicích a to vše kolem učení, prostě chybí
Čtyři měsíce po porodu mě čekal poporodní zákrok pod celkovou narkózou a tehdy to vybouchlo... Den po zákroku jsem cítila bolest krku a opravdu dost zrychlený srdeční tep. Něco bylo špatně. Ze dne na den jsem byla zasypána asi deseti prášky a byla fyzicky i psychicky úplně na dně... Stála jsem na zjevné hraně, plná strachu a úzkosti
Byla jsem vedena k tomu, že musím tvrdě makat, abych se dobrala cíle. Ano, jde to a jsem toho důkazem, ale dá to velké úsilí a práci.... Vždy mne bavila biologie a tu jsem vystudovala, ale mým životem se jako červená nit proplétala jiná vášeň - angličtina. Jen najít odvahu! Vše se zlomilo, když jsem se čekala svého syna
Před několika lety se mi toto slovo „reiki“ objevovalo všude. Objevila jsem stránky postarší dámy provozující reiki a zasvěcování. Bez přemýšlení jsem zavolala a objednala se. Kdybych v té chvíli tušila, co vše to v mém životě rozpoutá, nevím, zda bych byla tak odvážná :-)
Ženy ženám
